zemědělci

Nová vláda premiéra Petra Fialy bude s největší pravděpodobností čelit protestům z řad zemědělcům. Ti jsou totiž nespokojení se změnami pravidel pro hospodaření v zemědělství a hlavně s tím, že s nimi nová vláda nejednala. Do Prahy by tak začátkem týdne měly zamířit stovky nespokojených zemědělců. A podle všeho dojde i na traktory.

Britskou Kolumbii v posledních dnech ochromily silné záplavy. Na zničené zemědělské půdě na jihu Kanady zůstaly tisíce mrtvých zvířat. Mnohá další byla uvězněna. Na vyproštění přeživších spolupracují s farmáři veterináři a ministerstvo zemědělství.

Skončily žně a tím i hlavní práce spolku Stop sečení srnčat. Ten se pokouší ochránit mláďata ukrývající se v trávě nebo obilí. Spolek se nyní snaží o celorepublikovou osvětu. Ve spolupráci s básnířkou Jitkou Badoučkovou napsali píseň, která by měla lidem problematiku připomínat. Pro skladbu teď hledají interpreta.

Zatímco v hlavním afghánském městě Kábulu lidé pod nadvládou Tálibánu povětšinou úpí, na zemědělské periferii země je situace docela jiná. Tam radikály vítají. Chudí lidé považovali západní mocnosti v čele s USA za rozvraceče, od Tálibánu si slibují blahobyt.

Miliardové ztráty, potíže s odbytem zemědělských produktů či nárůst pracovních nákladů. Ačkoliv zemědělci nebyli v době pandemie nuceni „zavřít krám“ ze dne na den jako služby nebo průmysl, ani tomuto sektoru se problémy kvůli protiepidemickým opatřením nevyhnuly. Své o tom ví v Teletníku Rožná, který odchovává telata, či v zelinářské firmě Hanka Mochov. Obě firmy navíc říkají, že na pomoc od státu nedosáhly.

Jako lavina se Českem šíří plíseň bramborová. Jak už název napovídá, tato nebezpečná choroba napadá právě brambory. Své si s ní ale užijí i pěstitelé rajčat a dalších lilkovitých rostlin. Zemědělci dokonce mluví o extrémní situaci na polích. Plísni bramborové totiž mimořádně svědčí deštivé počasí.

Na fialové nebo růžové brambory Češi v supermarketu běžně nenarazí. Přesto se takové odrůdy objevují na políčkách u Havlíčkovy Borové na Vysočině. Pěstitelé se tam sjíždějí ze všech koutů republiky, aby si mezi 200 různými druhy vybrali ty nejlepší brambory, které pak nabízejí svým zákazníkům.

Zemědělcům i lesníkům přibyla pořádná starost. Trápí je nájezdy přemnožené zvěře. Zatímco na polích už na divočáky nezabírá ani takzvaná pichlavá pšenice, v lesích srnky okusují mladé stromky. Lesníci se je snaží chránit nátěrem, kterému říkají repelent. Srnky přesto okusují mladé přírůstky a z celého stromku pak vzniká jakási bonsaj.

Čeští zemědělci si stěžují na postupy maloobchodních řetězců. Agrární komoře ČR a dalším zemědělským organizacím vadí podle jejich slov „nespravedlivé praktiky velkých obchodů“. Podle komory čeští zemědělci čím dál hůře dostávají své produkty do regálů maloobchodů, a když už se jim to podaří, tak mnohdy za nevýhodných podmínek. Hrozí přitom i možnými protesty a demonstracemi. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza postup zemědělských organizací důrazně odmítá.

Sedláci, lesníci i zemědělci volají o pomoc. Přemnožená zvěř totiž páchá stále větší škody. Pomůže prý jen nový zákon o myslivosti.

Stovky traktorů v ulicích a zhruba čtyři tisíce zemědělců – to není agrikulturní výstava, ale protest francouzských farmářů ve městě Clermont-Ferrand, zhruba dvě hodiny autem západně od Lyonu. Zemědělci tam v uplynulých dnech protestovali proti návrhu zákona, na základě kterého se má prosadit výrazná daň na dusíkatá hnojiva.

Konec masa v jídelnách a jen jedno menu denně. Takové změny ve školním stravování zavedl starosta francouzského Lyonu. Argumentuje tím, že je to v době pandemie praktičtější. Vláda ale s jeho rozhodnutím nesouhlasí. Opozice i farmáři mu vyčítají, že se jedná o politické rozhodnutí. Starosta je totiž ze strany Zelených.