V neděli 27. prosince 2020 zemřel náhle ve věku nedožitých 82 let Ladislav Mrkvička. Informovalo o tom Národní divadlo, jehož byl dlouholetým členem. Mrkvička si zahrál desítky rolí ve filmu i v divadle, byl také významným dabérem. Letos získal Českého lva za výkon ve vedlejší roli ve filmu Staříci. Minulý rok se stal držitelem Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra.
Ladislav Mrkvička vystudoval herectví na DAMU v Praze. Prvním jeho působištěm (1962–67) bylo ostravské Divadlo Petra Bezruče, kde si zahrál mimo jiné titulního Čapkova Loupežníka nebo Rytíře Des Grieux v Manon Lescaut. Po jedné sezoně v hradeckém Divadle VÚ (např. Jára Kohout ve Věře Lukášové) byl angažován (1968–74) v libeňském Divadle S. K. Neumanna (Fricek v Bratru Žakovi, George v adaptaci O myších a lidech aj.).
Mrkvičkovy hvězdné divadelní okamžiky začaly v roce 1977 nástupem do Divadla Na zábradlí, kde proslul především jako Smerďakov v dramatizaci Dostojevského Bratrů Karamazových a jako Hanťa v dramatizaci Hrabalovy Hlučné samoty.
V roce 1991 se Mrkvička stal členem Činohry Národního divadla. Začínal zde rolí Jaquese v Shakespearově komedii Jak se vám líbí a potom už následovalo nespočet dalších: Fabrizio v Goldoniho Mirandolíně, Narcissus v Racinově Britannicovi, Ďábel v Calderónově Zázračném mágovi. Byl představitelem Dědka z Dovru a Mastera Cottone v Ibsenově Peer Gyntovi, Teiresiáse v Sofoklově tragédii Oidipús vladař, Lepida v Shakespearově Antoniovi a Kleopatře, hrál Helmutha Rodeho v Harwoodově hře Na miskách vah, Ivolgina v dramatizaci Dostojevského Idiota a dalších.
Bojoval s Parkinsonovou nemocí
„Nebylo mým přáním zůstat v Národním divadle až do smrti. Mám rád změny, jenže jiné divadlo se mi s nabídkou, která by nešla odmítnout, za celá ta léta neozvalo. Na druhou stranu si říkám, kde jinde než ve Zlaté kapličce bych se měl důstojněji a lépe skončit herecký život,“ říkal Mrkvička, který v posledních letech bojoval s Parkinsonovou nemocí a ještě nedávno jej mohli potkávat diváci při procházkách v Letenských sadech.
Do širšího diváckého povědomí se dostal díky roli rotmistra Vyskočila v Sequensově válečném dramatu Atentát a během 70. a 80. let se vypracoval v jednoho z nejvíce obsazovaných herců ve filmu. Jaroslav Soukup ho například obsadil do snímku Dostih, kde hrál žokeje, stejnou roli si zahrál i v populárním televizním seriálu Dobrá voda. Zahrál si také v několika kriminálních filmech. Rozporuplným momentem v jeho kariéře byla role nadporučíka Stejskala v Sequensově kontroverzním normalizačním seriálu Třicet případů majora Zemana. Naposledy se Mrkvička dostal do širšího povědomí rolemi v obou sériích úspěšného seriálu Policie Modrava (2015 a 2017) nebo v dramatech Piknik (2014) a Tenkrát v ráji (2016).
Mrkvička si srdce diváků získal skromným a nenápadným herectvím. Za svou dlouhou kariéru si vyzkoušel ty nejslavnější divadelní role a jeho záběr před filmovou kamerou byl také obsáhlý – hrál v dramatech, komediích, pohádkách, detektivkách a v řadě seriálů.
Úspěch posledního filmu
Jeho poslední filmovou rolí byl Antonín ze snímku Staříci, kde si zahrál společně s Jiřím Schmitzerem dva staré protikomunistické odbojáře, kteří plánovali pomstu komunistickému prokurátorovi. Snímek z roku 2019 vynesl oběma hercům Českého lva, Mrkvička jej dostal za vedlejší roli. Hraný debut Ondřeje Provazníka a Martina Duška o pomstě a spravedlnosti získal také cenu za nejlepší film českých kritiků a ocenění za nejlepší režii.
Kromě herectví byl Mrkvička také významným dabérem, namluvil například Matouše ve slavných komediích o Šimonovi a Matoušovi a jeho zajímavý hlas mohli posluchači slyšet i v rozhlase. V roce 2012 získal cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu.
V listopadu 2015 mu udělila nadace Život umělce cenu Senior Prix za celoživotní mistrovství. Za mistrovství v činoherním oboru získal Cenu Thálie 2019.
Mrkvička prožil několik osudových vztahů, byl otcem několika dětí, které měl s různými partnerkami.
