Primářem se Pavel Kopačka stal v roce 1993, ve funkci vydržel až do roku 2019. Zdroj: Profimedia.cz
Nemocnice České Budějovice truchlí. Ve věku 74 let nečekaně zemřel emeritní primář Oddělení úrazové chirurgie Pavel Kopačka. „Byl pro všechny osobním příkladem svou moudrostí, pracovitostí a zejména přátelskou povahou,“ zavzpomínal současný primář oddělení Martin Kloub.
Pavel Kopačka se narodil v roce 1947 v jihočeské metropoli. Po studiu na lékařské fakultě měl v úmyslu stát se gynekologem, ale v kraji nebylo volné místo. V roce 1973 proto nastoupil do českobudějovické nemocnice na Oddělení úrazové chirurgie.
🕯Smuteční oznámení Nemocnice České Budějovice, a.s. S hlubokým zármutkem oznamujeme, že nás nečekaně opustil emeritní...
Posted by Nemocnice České Budějovice, a.s. - oficiální on Monday, July 25, 2022
„Traumatologii se věnoval v celém rozsahu včetně ošetřování kraniotraumat a nitrobřišních poranění, pracoval také jako ordinář jednotky intenzivní péče,“ píše na Facebooku nemocnice Martin Kloub. Primářem se Kopačka stal v roce 1993, ve funkci setrval až do roku 2019.
Byl pro všechny příkladem
Za jeho působení se z oddělení postupně stalo špičkové pracoviště respektované nejen v Česku, ale i v zahraničí. „Vzorem péče o traumata pro něj byla pracoviště v Německu a Rakousku. Díky svým bohatým kontaktům s významnými traumatology zavedl na oddělení většinu celosvětově uznávaných postupů léčby úrazových pacientů,“ vyzdvihuje současný primář.
Kopačka byl prý pro všechny osobním příkladem. „Svou moudrostí, pracovitostí a zejména přátelskou povahou,“ dodává Kloub. Zesnulý kladl důraz na hodnoty jako respekt, úcta a tolerance ke všem spolupracovníkům i pacientům.
„Ač byl výborným operatérem, zůstal celý život skromný. Zdravý selský rozum, životní nadhled a smysl pro humor z něj dělaly vyhledávaného společníka. Odchod přišel náhle, a chtělo by se říct z plného zdraví, když od nás navždy ‚odjel‘ na svém milovaném kole,“ uzavřel Kloub.
Na sociální sítí v komentářích okamžitě začali vzpomínat bývalí kolegové nebo pacienti. „Dával mě dohromady po bouračce. Jsem mu moc vděčný. Čest jeho památce,“ napsal například Jan Růžička.
