Skládal až do samotného konce. Zemřel legendární trumpetista Jon Hassell

Hassell zemřel v časných ranních hodinách. „Život miloval a vážil si ho, s odchodem z tohoto světa bojoval, protože se chtěl ještě podělit o spoustu hudby, myšlenek a textů,“ uvedla rodina. Již na jaře minulého roku musel být ikonický trumpetista hospitalizován, a to poté, co si při pádu v nahrávacím studiu zlomil nohu. Ze zranění se zotavoval čtyři měsíce, kvůli koronavirové pandemii musel být izolován, píše web The Guardian.

„Jeho největší radostí bylo, že mohl skládat a produkovat hudbu až do samého konce,“ doplnila rodina. Hassellovo debutové album Vernal Equinox z roku 1978  představilo jeho vizi estetiky takzvaného čtvrtého světa. Tu nazval „jednotlivým primitivně-futuristickým zvukem kombinujícím prvky světových etnických stylů s pokročilými elektronickými technikami.“ Tedy muziku s duchovním přesahem a technologickými možnostmi západního světa.

Název odůvodňoval tím, že v době studené války existovaly dva světy – Západ a Sovětský svaz. „Všechna hudba odjinud se označovala za hudbu třetího světa, obvykle to znamenalo z méně rozvinutých zemí. Právě tyto země byly místem, kde byla tradice stále živá a duchovno bylo neodmyslitelnou součástí jejich hudební tvorby,“ vysvětlil tehdy. Svou představou hudby „čtvrtého světa“ naprosto převrátil pojem západní muziky, která vycházela z evropské klasické hudby.

Hlavním principem tvorby byl respekt

Spolupráci s Hassellem z roku 1980 hudebník Brian Eno vyzdvihl v několika bodech, jeden však převládal. „Kdybych měl jmenovat jeden hlavní princip v Jonově tvorbě, byl by to princip respektu. Dívá se na svět ve všech jeho momentálních a prchavých náladách s respektem, a to projevuje ve své hudbě,“ napsal.

S legendárním trumpetistou se mohli potkat i čeští fanoušci. V roce 2008 představil v Paláci Akropolis v Praze album Maarifa Street. V roce 2011 měl vystoupit i na festivalu Colours of Ostrava, kvůli zlomenině žebra však do Česka nedorazil. Tuzemsko pak opět navštívil v roce 2013. „Cílem je vytvořit dílo, u kterého nemůžete určit žánr ani jeho kulturní zázemí,“ shrnul Hassell svou práci.