Děti z bohatých rodin s penězi nakládat umí. Potomci chudých rodičů jsou v nevýhodě


Čerství absolventi základních škol si v otázce finanční gramotnosti nevedou v mezinárodním srovnání nijak špatně. Podle nového průzkumu PISA 2022 je však bolavým místem socioekonomické zázemí žáků. Nejlepší formou, jak studenty naučit zodpovědnosti k penězům, je začlenění těchto otázek do běžných předmětů. Ekonomické prostředí navíc v českém školství hraje velkou roli ohledně výsledků žáků, což se odráží i na nadprůměrných nerovnostech, uvádí analýza PAQ Research.

Patnáctiletí žáci z Česka skončili v mezinárodním srovnání pátí z celkového počtu 20 zúčastněných států. Čísla však nejsou jen pozitivní. Schopnost dobře hospodařit s prostředky totiž úzce souvisí se socioekonomickým zázemím studenta, stojí ve zprávě ministerstva školství.

K TÉMATU: Je Česko připravené na slučování škol? Ministerstvo láká na nový program, odbory jsou skeptické

Zástupci resortu školství tak upozorňují, že by se pozornost pedagogů měla v tomto ohledu zaměřit hlavně na žáky, kteří pocházejí ze socioekonomicky slabších rodin. Tyto děti totiž zpravidla nemají dostatečný přístup k tomu, aby si osvojily příslušné finanční znalosti.

Nejen v jejich případě je nezbytné podpořit „sebedůvěru při správě osobních financí“ a rozvíjet schopnost hospodařit s penězi. Podle analýzy PISA 2022 je nejefektivnějším způsobem zapojit témata spojená s finanční gramotností do výukového plánu běžných předmětů, jako například matematiky, občanské výchovy, ale i českého jazyka.

Právě touto cestou si studenti lépe osvojí praktické dovednosti, než pokud by se účastnili specializovaných a samostatných seminářů, které se pořádají na školách s velkým množstvím žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí. U mladých lidí je důležitá také sebedůvěra při nakládání s penězi, jež může zabránit impulzivnímu utrácení či podléhání tlaku z řad vrstevníků.

Ministr: Bez finanční gramotnosti se děti neobejdou

Stranou by nemělo zůstat ani digitální prostředí a s tím spojené transakce či zabezpečení osobních údajů. Dosluhující ministr školství Mikuláš Bek (STAN) připomíná, že se dospívající bez této schopnosti v moderní společnosti neobejdou. „Nestačí, aby se o penězích mluvilo jen doma – škola musí být místem, kde se děti naučí rozumět financím, plánovat, spořit a rozhodovat se odpovědně,“ dodal.

Na výuku těchto praktických dovedností reagovali odborníci i v revizích Rámcových vzdělávacích programů, které představil Národní pedagogický institut. „Přidali jsme témata zaměřená na základy finanční gramotnosti a odpovědné hospodaření,“ vysvětlují v přehledném souhrnu. Na základě veřejné konzultace tyto otázky také více navázali na oblast udržitelného životního stylu.

Podle pracovníka a tiskového mluvčího Národního pedagogického institutu Radka Melichara je tak finanční gramotnost jakožto samostatný okruh zařazena do vzdělávacího oboru Výchova k občanství na druhém stupni ZŠ a oboru Člověk a jeho svět na prvním stupni. „Škola může uchopit tuto problematiku jako součást předmětu Občanská výchova, může však také obsah rozprostřít nebo podpořit ve více předmětech nebo jiných organizačních formách,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS.

Odborník rovněž apeluje na rozvoj praktických dovedností za pomoci úloh z běžného života. „Právě při řešení těchto úloh je potřeba uplatňovat znalosti a dovednosti z více předmětů, například práce s rozpočtem, nakupování, plánování dovolené, šetření. Vhodným nástrojem může být uplatňování inscenačních a simulačních metod, třeba hraní rolí, řešení modelových situací, využívání didaktických her,“ nastínil Melichar a připomněl rovněž relevanci digitálních kompetencí v této oblasti.

Negativní prim českého školství

Na základě dat průzkumu PISA přišli výzkumníci z PAQ Research se zjištěním, že patnáctiletí studenti, kteří pocházejí z dobře zajištěného prostředí, dosahují výborných výsledků a řadí se mezi nejlepší v evropském prostoru. Naopak žáci z horších ekonomických poměrů se nacházejí v blízkosti průměrných hodnot ve své skupině.

České školství vykazuje největší rozdíly mezi jednotlivými skupinami podle socioekonomického klíče. V mezinárodním srovnání výsledků PISA patříme k zemím s vysokým průměrným skóre a vysokými nerovnostmi zároveň,“ upozorňují analytici Benjamin Šimsa a Václav Korbel s tím, že nůžky se nadále rozevírají – rozdíly prý byly nejvyšší za posledních 19 let.

Čtenářská, matematická a přírodovědná gramotnost, na něž se zaměřuje testování PISA, napříč evropskými státy dlouhodobě klesá. Tuzemské školství má však svůj nechvalný prim. „V roce 2022 dokonce Česko patřilo mezi pět zemí EU s nejvyššími rozdíly (mezi skupinami podle rodinného zázemí, pozn. red.) ve všech třech typech gramotnosti. Rozdíly navíc s časem rostou – v přírodovědné gramotnosti jsou dokonce nejvyšší z celé Evropy,“ zdůrazňují také představitelé PAQ Research.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Prezident na Národní třídě přestřelil, měl by si dát pozor, má jedinou možnost, tvrdí Jelínek