Kauza s údajným zneužíváním dotací pro handicapované zaměstnance se táhne už 12 let, nyní dospěla k odvolacímu soudu. Vrchní soud v Olomouci počátkem dubna rozhodne, zda se jednatelé holdingu Mandre skutečně dopustili toho, z čeho jsou podezřelí.
Čtyřicetiletý brněnský podnikatel Aleš Mokrý vybudoval ze své skupiny GEEN energetický holding v hodnotě kolem šesti miliard korun. Vlastní elektrárny v pěti zemích světa. Jenže radost z podnikatelských úspěchů mu kazí méně příjemné starosti. Na začátku dubna stane před odvolacím soudem, který rozhodne o jeho vině v kauze společnosti Mandre. Prvoinstanční rozsudek označil podnikatele za vinného z dotačního podvodu a poslal ho na šest let do vězení.
Aleš Mokrý, Veronika Veith a Ivor Ševčík se z pozice jednatelů společnosti Mandre měli v různých časových obdobích v letech 2008 až 2012 dopouštět dotačního podvodů tím, že od státu vylákali příspěvky za zaměstnávání zdravotně postižených lidí. Ti s nimi sice podepisovali pracovní smlouvy, ale pracovníci měli dostávat jen část mzdy. Zbytek si podle obžaloby nechávali zmínění jednatelé.
Mzdu jsme nekrátili
Mokrý ale vinu odmítá. Připouští, že když byl před lety se svými bývalými společníky obžalován, obhajobu trochu podcenil. „Při projednání celé kauzy Mandre u soudu prvního stupně jsme se společníky měli pocit, že vše je jasné a soud to musí vidět. Nechali jsme si dokonce přidělit advokáty ex offo a celou věc jsme celkově nebrali tak vážně, jak jsme měli. Ačkoliv jsme i v průběhu jednání byli přesvědčeni, že všechna uvedená fakta svědčí v náš prospěch, soud nakonec rozhodl, že jsme vinní, a udělil nám hodně přísné tresty,“ uvedl Mokrý pro CNN Prima NEWS.
Okamžitě se pak i s dalšími dvěma obžalovanými odvolal a začal pracovat na lepší obhajobě. „Existují už dva odborné posudky, které říkají, že se žádný trestný čin z naší strany nestal. Věřím, že odvolací soud k novým skutečnostem přihlédne,“ dodal brněnský podnikatel.
Mokrý je přesvědčen, že tentokrát už odsouzený být nemůže. „Státní zástupce argumentuje tím, že naši zaměstnanci měli dělat práci jen na oko. Připravili jsme dva nové nezávislé posudky, které potvrzují naše tvrzení, že za tuto zpochybňovanou práci jsme dostali řádně zaplaceno a peníze jsme obdrželi na účet. A tedy říkáme, že pokud nám klienti za práci zaplatili, práce musela být odvedena,“ vysvětlil Aleš Mokrý.
Obžaloba podle něho dále tvrdí, že byznys model společnosti Mandre nedával žádný smysl. Jenže podle Mokrého by v takovém případě nemohla firma Mandre vytvořit asi 20milionový zisk. Odmítá rovněž, že by společnost krátila handicapovaným zaměstnancům mzdu, čehož se jednatelé měli dopouštět skrze kurzy angličtiny či pronájem notebooků. „Naši zaměstnanci měli mimo jiné připravovat anglické databáze, k čemuž logicky potřebovali umět anglicky. My jsme jim říkali, že kdo bude mít angličtinu slušnou, bude mít nárok na to, aby byl u nás zaměstnaný i v budoucnu,“ dodal Aleš Mokrý.
Škoda přes 300 milionů
Podle přibližně dva roky starého rozsudku Krajského soudu v Brně mají obžalovaní vrátit Úřadu práce 335 milionů korun. Soud je potrestal také zákazem výkonu činnosti ve funkci jednatelů. Předsedkyně senátu Dagmar Bordovská se přiklonila k verzi obžaloby. Podle ní ke skutkům došlo tak, jak obžaloba popsala. „V holdingu fungoval velmi promyšlený systém, jak se dostat k finančním prostředkům v souvislosti se zaměstnáváním postižených lidí,“ uvedla tehdy Bordovská pro ČTK.
Ačkoli je Mokrý přesvědčen, že nic neprovedl, potvrdí-li odvolací soud jeho trest, je připraven opustit veškeré struktury energetického holdingu GEEN, který po kauze společnosti Mandre založil. „Nechci firmě nijak škodit. Je už dostatečně dospělá a funkční, aby zvládla fungovat i beze mě,“ uzavřel Mokrý. Ve vedení GEEN by ho případně nahradil jeho otec Aleš Mokrý starší.