Historický snímek z řídícího centra v Houstonu z dubna roku 1970 Zdroj: foto AP
Na dnešní den připadá výročí, kdy před padesáti lety startovala k Měsíci posádka Apolla-13. Řada lidí zná slova kosmonauta Jima Lovella „Houstone, měli jsme problém!“ nazpaměť. A nejinak je tomu i v případě Freda Haiseho: „Nemyslel jsem si, že se tak brzy vrátím“.
11. dubna 1970 ve 14:13 odstartovala z Floridy směrem k Měsíci raketa jako sedmý pilotovaný let programu Apollo. Mělo se zde uskutečnit již třetí přistání, tentokrát v oblasti Fra Mauro. Zdálo se, že tyto lety jsou již rutinou a nelze nic pokazit. I v televizním vysílání mluvila posádka o tom, jak vše proběhne hladce. Ovšem po chvíli, kdy skončil televizní přenos, tedy po necelých padesáti šesti minutách letu, došlo v pondělí 13. dubna 1970 v nočních hodinách k problému. Posádka měla za úkol, jak popisuje web space.com, nastavit teleskop a promíchat obsah nádrží s kapalným kyslíkem a kapalným vodíkem pro napájení palivových článků. Swigert otočil přepínač pro rutinní postup. O chvíli později se celá kosmická loď otřásla. Již dříve poškozená elektroinstalace zahřála obsah jedné z kyslíkových nádrží a ta explodovala.
„Houstone, máme problém“ je jeden z nejznámějších zkomolených citátů. V noci, kdy na palubě Apolla došlo k výbuchu, zněl rozhovor mezi astronauty Jackem Swigertem a Jamesem Lovellem trochu jinak, upozorňuje americký list The Washington Post. Swigert tehdy doslova řekl: „Okay, Houstone, měli jsme tu problém.‘‘
Došlo k tomu, že jiskra z exponovaného drátu v kyslíkové nádrži způsobila požár, jednu kyslíkovou nádrž roztrhla a poškodila další uvnitř kosmické lodi. Kosmonauti byli od Země vzdáleni 321 860 kilometrů a loď se nepohybovala po bezpečné translunární dráze.
Nastaly chvíle napětí. Lovell a Haise zprovozňovali lunární modul jako záchranný člun, zatímco Swigert zůstal ve velitelské lodi, aby vypnul systémy a šetřil energii pro návrat na Zemi. Lunární modul měl své vlastní kyslíkové nádrže, zásobu vody a nabité akumulátory s poměrně velkou kapacitou. Navíc řídicí středisko za necelou půlhodinu sestavilo seznam úkonů nutných k oživení elektrické sítě lunárního modulu. Loď celou dobu pokračovala na cestě k Měsíci.
Mezitím během tří hodin v řídícím středisku vymýšleli plán, jak loď dostat na bezpečnou translunární dráhu. S ohledem na spotřebu energie bylo nutné oddalovat oživování velitelského modulu a zapnout přístroje až na poslední chvíli. Pro posádku to znamenalo vyčerpání způsobené zimou, nedostatkem spánku, stresem a pobytem v extrémně malém prostoru lunárního modulu. Vše však zvládla a velitelský modul byl konečně připraven na sestup. Právě při sestupu se oddělil lunární modul a po něm i servisní. V tu chvíli posádka spatřila rozsah poškození. Velitelský modul Apolla 13 nakonec přistál dne 17. dubna 1970 v 18:07:41 po letu trvajícím 5 dní, 22 hodin, 54 minut a 41 sekund na hladině Tichého oceánu severovýchodně od Americké Samoy a 4,5 km od záchranné lodi USS Iwo Jima.
Pro popsání dramatu, ke kterému došlo, se letu Apolla-13 s oblibou říká „let úspěšného selhání“.
