Americké banky se děsí čínských platebních aplikací

Před rozšířením mobilů a rozvojem mobilních aplikací v Číně většina tamních občanů uskutečňovala platby v hotovosti. Tomu je ale už dlouho konec. Dnes je Čína jednou z mnoha rostoucích zemí, které ukazují, že platby se můžou uskutečňovat levně a jednoduše, a to bez bank nebo kreditních karet. Poplatky, které jsou přitom s bezhotovostními transakcemi spojeny, představují nejen pro americké banky nemalé výdělky.

V Číně přeskočili platební karty

Číňané používají mobilní služby vlastněné společností Alibaba a Tenscent na takřka cokoliv. Stačí si stáhnout aplikace WeChat nebo Alipay a můžete začít chatovat, objednat se u doktora, hradit účty za elektřinu, pouštět si filmy, přeposílat si mezi sebou peníze a platit za nákupy v kamenných obchodech.

Musíte jen nastavit ruku

Praxe je přitom jednoduchá, do aplikace si buď naskenujete QR kód obchodníka a potvrdíte platbu, nebo obchodník naskenujete váš specifický „Alipay kód“ klidně i z chytrých hodinek. Poplatek za službu je minimální a jeho rozšíření obrovské, proto není problém zaplatit tímto způsobem i na větším tržišti. Aplikaci Alipay využívá více než 900 miliónů zákazníků po celém světě.

Banky by ostrouhaly

Z analýzy Nilson Report vyplývá, že kdyby platební aplikace měly v současnosti stejný podíl v USA jako v Číně, tak by americké banky přišly o téměř 1 bilion korun. Banky by také přišly o peníze spojené s poplatky za vedení účtu, různé výběry z bankomatů apod. Banky se zatím můžou těšit hlavně z toho, že část západních zákazníků ztrácí důvěru ohledně bezpečnosti čínských produktů a sociálních sítí obecně. Alipay navíc sbírá zákaznická data, podobně jako Facebook či Google.

Poplatky, poplatky, poplatky

Většina obyvatel západních zemích stále spoléhá na banky při většině svých nákupů. I mobilní aplikace jako Apple Pay, Taxify nebo Uber jsou spojeny s platební kartou zákazníka. Ten ji musí do aplikace naskenovat nebo do aplikace přepsat číslo karty. Většina společností si ovšem účtuje poplatky za zpracování plateb. Za každou bezhotovostní transakci musí obchodník odvést poplatek:

1. karetní asociaci (MASTERCARD, VISA)

2. zúčtovací bance (v ČR je mezibankovní styk organizován prostřednictvím platebního systému, který provozuje ČNB)

3. za platební terminál (poplatky za pořízení, měsíční paušál, procenta za uskutečnění transakce)

4. bance obchodníka (banka, která spravuje účet obchodníka)

Přestože EU do bezhotovostního styku zasáhla a regulovala jej pomocí zákazu přirážky obchodníka za platbu kartou a snížení poplatku, který obchodník musí hradit z objemu transakce hrazené kartou, tak ve srovnání s aplikacemi je systém pořád poměrně nákladný.

Dalibor Zítko