Velikonoce jsou v plném proudu a právě dnes si lidé připomínají druhý den velikonočního tridua jehož součástí je umučení, pohřbení a vzkříšení Ježíše Krista. Bílá sobota je spojena se zapalováním ohňů před kostely, zažehávání svící, které poté lidé přinesou do kostela jako symbol světla. O Bílé sobotě končí půst a připomínáme si nadcházející zmrtvýchvstání.
Bílá sobota je specifická tím, že se během dne nekonají žádné obřady ani mše svatá. V tento den Ježíšovo mrtvé tělo leželo v hrobě a právě noc ze soboty na neděli se nazývá Velkou nocí jindy také Velikonoční vigilie, která je takzvaným vrcholem velikonočního týdne.
Bílá sobota a tradice
V historii byla spojena Bílá sobota se spoustou tradic. Už název „Bílá sobota“ byl odvozen ze dne velkého úklidu. Například hospodyně musely před východem slunce vymést čistě stavení, aby se v něm nedržel hmyz. A metlo se vždy novým koštětem, aby bylo stavení po celý rok čisté.
Když chtěla být děvčata na Bydžovsku pěkně bílá a bez pih, musela se umývat rosou ještě před tím, než vyšlo slunce. Bílá sobota je také dnem, kdy se peče mazanec, velikonoční beránek, děvčata barví vajíčka a mužské pokolení plete pomlázky z vrbového proutí.
Lidé dle tradic celý den věnují přípravě na večer, kdy se před chrámy a kostely zažehne oheň a z něj lidé zapalují svíce, které nesou do kostelů jako symbol světla, které s Kristem přišlo do světa.
Součástí vigilie mohou být také křty, většinou dospělých lidí, jenž se rozhodli stát se křesťany.
Jedním ze zvyků o Bílé sobotě bylo vyjít na zahradu nebo do sadu, kde lidé třásli se stromy a budili je tak k životu.
Konec půstu
Právě Bílou sobotou končí čtyřicetidenní půst, který začal takzvanou Popeleční středou. Tento den je spojen s prvním dnem postní doby. Následuje čtyřicetidenní půst spolu se šesti nedělemi, ale ty se do postní doby nezapočítávají, jelikož se za postní dny nepovažují.
Bílá sobota je dnem, kdy půst končí a lidé mají opětovnou možnost pojídání masa, těšit se z oslav a dalších potěšení, která byla po dobu půstu zakázána.