Pastevectví Zdroj: Twitter.com/indtravelphoto
Život pastevců koz tibetských je kvůli klimatickým změnám v ohrožení. Náhorní plošina Čhangthang v severozápadním Tibetu se otepluje. To způsobuje, že kozy nemají dostatečně kvalitní srst, ze které se vyrábí vůbec nejkvalitnější kašmír. Z něj lidé vyrábějí pašmínu, které se také říká diamantová tkanina a jedná se o nejjemnější, nejměkčí a nejteplejší kašmír na světě. Kvůli oteplování pastevci přicházejí o práci a tím i o svou kulturu žití.
I přes brutální podmínky v Čhangthangu tam lidé žijí. Jedná se o obyvatele kultury Changpa, kteří po staletí žijí až v mínus 40 stupních Celsia a nadmořské výšce kolem 5000 metrů. Takto mrazivé a drsné podmínky jsou ideální pro chov koz tibetských, jejich vlna je pak ta nejjemnější na světě.
Čím větší zima a čím vyšší nadmořská výška, tím je kvalitnější tkanina, která se vyrábí z tibetských koz. Poslední dobou ale nemají srst tak kvalitní jako dřív. Dostatečně se nezjemní. Může za to změna klimatu a oteplování oblasti. Sněžit začíná v posledních letech až v lednu nebo v únoru, a to už je pozdě. Pastevci navíc přicházejí o práci i kvůli výrobě kašmíru v jiných oblastech Číny. Přestože jsou kozy stejného plemene, tak nejsou chovány v extrémních podmínkách nutných k dostatečně měkké vlně. Kašmír se kvalitou tomu tibetskému tedy nedokáže vyrovnat.
Vládní ministerstvo se ale snaží obyvatele podporovat financemi a udržet je tak v jejich tradičním stylu života. V takto brutálních podmínkách totiž moc lidí nedokáže přežít. Pro místní obyvatele je to tedy velké riziko. Pastevectví je obživou pro stovku tisíc lidí a tím, že není dost chladno, není ani dost kvalitní tkaniny. Pro lidi kultury Changpa nejsou zvířata pouze zdrojem příjmu, ale i způsobem života.
„Pokud se neochladí, tak to bude mít velmi negativní účinek pro pastvu našich koz. Dříve tu žilo více jak devadesát rodin, nyní je jich tu už pouze šestnáct,“ řekl náčelník vesnice Kharnak Targais Tashi.
The Changpas are nomadic pastoralists. Academic accounts state that they migrated from Tibet in the 8th century AD and came to the Changthang region in India – a western extension of the Tibetan Plateau, across the #Himalayas.https://t.co/tN3qZTFGjd
— People's Archive of Rural India (@PARInetwork) January 27, 2018
