Premiér Andrej Babiš tvrdí, že evropské dotace pro Agrofert ČR vracet nebude, protože při jejich čerpání žádný zákon porušen nebyl. Předseda vlády tak reagoval na uniklé právní stanovisko Evropské komise, v němž se tvrdí, že coby člen vlády a majitel firmy, která využívá evropskou finanční podporu, je Andrej Babiš ve střetu zájmů.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová v pondělí předložila stanovisko, týkající se čerpání dotací, které spadají do svěřeneckého fondu společnosti Agrofert. Ve spolupráci s ministerstvy financí a spravedlnosti dospěla k závěru, že není zřejmé, z jakých důvodů by mělo být na předsedu vlády nahlíženo jako na osobu podílející se na plnění rozpočtu EU.
Andrej Babiš podle tohoto stanoviska nerozhoduje o udělování dotací a ani se nepodílí na jejich kontrole a auditu. Zprávu chce nyní vláda předat úředníkům v Bruselu.
... znovu to zneužijí k napadání mé osoby
„Česká republika žádné dotace vracet nebude, protože k tomu není nejmenší důvod. Nemáme žádné stanovisko Evropské komise, byl zveřejněn interní materiál. Nebudu hovořit o načasování, protože právě dnes bude Evropská Unie řešit rozpočet a nepochybuji, že různí europoslanci to znovu využijí k napadání mé osoby,“ uvedl premiér Babiš.
Odvolal se na analýzu Ministerstva spravedlnosti, podle níž svěřenský fond ze své podstaty nemůže být ovládanou osobou, o které mluví český zákon o střetu zájmů. Skutečnost, že je Babiš vzhledem ke svěřenským fondům, kam převedl akcie Agrofertu, stále konečným uživatelem výhod, však odpovídá podle názoru právní služby komise "hospodářskému zájmu", jak jej definuje 61. článek nařízení o pravidlech pro unijní rozpočet.
Střet zájmů podle této části předpisu nastává, pokud je "ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí" kvůli rodinným důvodům, citovým vazbám, kvůli politické či národní sblíženosti a právě také kvůli možným hospodářským zájmům.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová přitom považuje za nejdůležitější, že se premiér nepodílí na plnění rozpočtu - neposkytuje dotace, nepodílí se na finančním řízení či auditech.
Zákon o střetu zájmů zakazuje poskytovat dotace nebo investiční pobídky společnostem, ve kterých veřejný funkcionář nebo jím ovládaná osoba vlastní alespoň čtvrtinový podíl. Podle zákona o obchodních korporacích ale ovládanou osobou může být pouze obchodní společnost, nikoli svěřenský fond.
Svěřenský fond a právní subjektivita
Analýza však obsahuje i část, kde se tvrdí, že: Ovládající osobou může být jak osoba právnická, tak osoba fyzická, včetně státu či veřejnoprávní korporace a dokonce též „osoba“ bez právní subjektivity, tzv. non-subjekt (např. svěřenský fond), a to v případě, kdy jí právní řád přiznává - byť odvozeně - schopnost jednání.
"Svěřenský fond může hrát roli non-subjektu, prostřednictvím nějž je uplatňován rozhodující vliv na obchodní korporaci (ovládanou osobu), která vlastní v obchodní společnosti – potenciálním příjemci dotace nebo investiční pobídky podle zvláštních právních předpisů – podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti; pokud tomu tak bude, je na místě přistoupit i k aplikaci § 4c zákona o střetu zájmů. S ohledem na skutečnost, že svěřenský fond nemá právní subjektivitu a že rozhodující úlohu ve vztahu ke správě majetku ve svěřenském fondu má svěřenský správce, je možné vyvodit závěr, že rozhodující vliv by musel být uplatňován prostřednictvím svěřenského správce," uvádí analýza ministerstev.