Jurij Gagarin v kokpitu MiGu Zdroj: foto AIF_ru
Se slávou letu Apolla-13 bledne skutečnost, že svět o den později, tedy 12. dubna, slaví Mezinárodní den letů do vesmíru.
Kosmické lety nejsou jednoduchou záležitostí, o čemž svědčí osud prvního kosmonauta na světě Jurije Gagarina. Než se dostanou kosmonauti do kosmického programu, projdou jako letci dlouholetou fází příprav. Tím vším musel projít i první kosmonaut Gagarin. Jeho život vyhasnul při další přípravě ve starším repasovaném stíhacím letounu.
Začněme u nás, kde byl Gagarin jednak na své první zahraniční návštěvě po letu do kosmu, kdy byl neuvěřitelně srdečně vítán a byla mu složena i písnička „Pozdrav astronautovi“ od Gustava Broma (později ze známých důvodů karikovaná).
V březnu roku 1956 byl pro Aero Vodochody vyroben cvičný proudový letoun MiG-15UTI. Mig-15 bylo jedno z prvních sovětských letadel dosahujících nadzvukové rychlosti a slavící úspěchy v korejské válce, kde mělo za úkol zachytit americké bombardéry, jako např. B-29, a svádělo souboje s F-86 Sabre. MiG-15UTI byla pak jeho dvousedadlová cvičná verze s duálním řízením. Do tohoto stroje po dvou generálních opravách 27. března 1968 nasedl na vojenském letišti Čkalovskij Gagarin s instruktorem Vladimirem Serjoginem. Oba bez problémů, ale za ztížených povětrnostních podmínek, vzlétli. Po splnění úkolu žádali o přistání, a to poněkud urychleně oproti původnímu časovému plánu. Mohlo to být právě z důvodu špatného počasí. Začali klesat, ale na letiště se nedostali. Trosky letadla byly nalezeny ve vesnici Novoselovo, 65 km od letiště. Zbytky letadla byly zapečetěny a žádná oficiální zpráva nebyla nakonec vydána.
Jurij Gagarin byl s velkou pompou pohřben u kremelské zdi. O havárii letadla bylo vytvořeno 29 spisů a přesto dodnes není jasná příčina nehody. Dostupné závěry uvádí, že až do nárazu letadla vše fungovalo normálně, motor pracoval a letci se nekatapultovali. Žádný výbuch, žádný požár ani po nárazu nevznikl a nebyly žádné stopy po případném střetu s cizím tělesem. Zjistilo se, že letadlo letělo střemhlav a téměř kolmo padalo k zemi. Nejpravděpodobnější příčinou neštěstí byl prudký úhyb před mrakem, nebo balónovou sondou. Letadlo se již nepodařilo díky malé výšce srovnat.
Vyšetřování dopadlo s nejasným závěrem, neboť se jednalo o prvního kosmonauta světa, hrdinu Sovětského svazu, a nikdo tak nechtěl nést zodpovědnost.
Jurij Gagarin jmenován majorem
Jurij Gagarin létal od svých dvaceti let a ve svých pětadvaceti se dostal mezi elitu zkušebních pilotů nového leteckého vybavení. To se ještě nemluvilo o budoucích kosmických lodích a raketách. V březnu roku 1960 byl na příkaz vrchního velitele letectva jmenován studentem kosmonautické jednotky výcvikového střediska leteckých sil. V říjnu 1960 byl jedním z členů skupiny šesti pilotů později známých kosmonautů - Titov, Neljubov, Nikolajev, Bykovskij a Popovič. Všichni zahájili přípravu na první let do kosmu na lodi Vostok. 25. ledna 1961 byl Gagarin oficiálně jmenován do funkce kosmonauta. Státní komise jej schválila 8.bdubna 1961 za pilota kosmické lodi Vostok.
Mezitím bylo v letech 1960–1961 vypuštěno kolem Země celkem pět zkušebních letů kosmické lodi Vostok bez posádky.
12. dubna 1961 v 9 hodin 7 minut moskevského času byla kosmická loď Vostok vypuštěna z kosmodromu Bajkonur stejnojmennou raketou na oběžnou dráhu kolem Země. Let trval 1 hodinu 48 minut, kosmická loď provedla jeden let kolem Země. Kvůli poruše v brzdovém systému přistávací modul přistával nikoli v předem určené oblasti, ale v oblasti Saratov nedaleko vesnice Smělovka.
V 9 hodin 57 minut vydala tisková agentura TASS zprávu: „12. dubna 1961 byla na oběžnou dráhu kolem Země ze Sovětského svazu vypuštěna kosmická loď Vostok s člověkem na palubě.“ Zpráva byla vydána poději než start kosmické lodi, neboť se vyčkávalo, až Sergej Chruščov podepíše jmenování Jurije Gagarina do hodnosti majora.
