Jak dopadne Studentská stávka je otázkou. Zatím Šumavě hrozí, že bude umírat dvakrát rychleji

Humbuk kolem studentské akce (viz prohlášení studentů) paradoxně odpoutal pozornost od přípravy změny české vyhlášky. Ta může zdvojnásobit rychlost devastace lesů Šumavě. Problém umírání našich lesů zůstává. U nás však třeštění mainstreamových médií kolem akce Fridays for Future dokonale zastínilo přední české ekologické téma. Mezi učiteli koluje o studentech vtip, že rádi bojují za záchranu pralesů na druhém konci světa, ale nevšimnou si, že usychají květiny na školní chodbě. Stejnou ignoranci by bohužel bylo možno vytknout i největším českým deníkům. V třeštění kolem studentské stávky za světové klima si nepovšimli důležité změny, kterou připravuje české Ministerstvo životního prostředí. V meziresortním připomínkovém řízení je návrh novely vyhlášky, která by v případě jejího vydání prakticky znamenala rozšíření bezzásahových území v Šumavském národním parku ze současných 27% na 54% rozlohy parku. Výtky, které na jeho adresu vznesli zástupci šumavských obcí a Jihočeského a Plzeňského kraje, stejně jako ekologických organizací, které od Ministerstva životního prostředí (MŽP) ani evropských fondů, které spravuje, nepobírají žádné dotace, že tato změna bude znamenat dvojnásobnou devastaci lesů v důsledku útoků kůrovce, ministerstvo odmítlo (viz petice - iniciátor Petr Martan). Oficiální postoj například Správy Národního parku Šumava je takový (viz), že za šíření kůrovce mohou hospodářské lesy a nikoli bezzásahové zóny. I když v bezzásahových zónách správa Národního parku Šumava nechává kůrovce volně řádit a šířit se i mimo hranice parku a nijak proti němu nezasahuje. Zatímco v hospodářských lesích se s ním snaží bojovat, i když to na mnoha místech nezvládají. V druhé polovině loňského roku dokonce odstoupila od velké části vysoutěžených zakázek na lesní práce pro státní podnik Lesy ČR i firma Uniles, která je součástí holdingu Agrofert, jehož beneficiářem je předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Firma je přitom největším dodavatelem lesnických prací pro stát. Objem jejích zakázek je dvojnásobný oproti ostatním. Nyní žádá Ministerstvo zemědělství kvůli poklesu cen dřeva, který nastal v důsledku nadbytku dříví káceného kvůli útoku kůrovce, o úlevy ve vysoutěžených smlouvách pro státní lesy.

Katastrofální vývoj kůrovcové kalamity dává bohužel za pravdu spíš místním lidem, kteří upozorňují na rychle postupující umírání šumavských lesů. Stejně jako ekologickým spolkům, které nejsou napojeny na penězovody z MŽP, a které kritizují, že šíření kůrovce ze Šumavy má katastrofální dopady na lesy v celé ČR. Podle statistik zveřejněných spolkem Hnutí život bylo kůrovcem zničeno 120 tisíc hektarů českých lesů. Podle modelu šíření kalamity, který jeho členové – lesníci a ekologové - zpracovali, hrozí, že ČR bude mít do pěti let pouze pětinu současných lesů. A tento model byl zpracován ještě před návrhem na rozšíření bezzásahovýchh zón. Po něm by se kůrovec šířil ze Šumavského národního parku jako z chovné stanice ještě mnohem rychleji.

Les má mno funkcí. Kromě pěstování stromů na dřevo pomáhá zadržovat v krajině vodu. Stromy navíc svojí fotosyntézou váží oxid uhličitý, který je nejagresivnějším činitelem globální změny klimatu.

Zkoušela jsem diskutovat se studenty, kteří mají zájem o problémy změn klimatu a o ochranu životního prostředí, jestli vědí o tom, co se na Šumavě děje. Kolik lesa bylo zničeno a jaké to má důsledky pro životní prostředí pro celou republiku. Nevěděli. A není to jen jejich vina. Pouze v odborných lesnických časopisech lze najít údaje o šetření, které prováděla Policie ČR ve věci škod způsobených neodborným lesnickým (ne)hospodařením v Národním parku Šumava. Při jejich čtení se mi svíralo srdce úzkostí. V místech, kde jsem jako dítě trávila prázdniny, jsou dnes katastrofální holiny, které ohrožují vodní systém velké části ČR. Na Šumavě v důsledku masivního úhynu stromů napadených kůrovcem vysychají bývalé lesní prameny vody.

Soudní znalci najatí Policií ČR k posouzení škod na životním prostředí v Národním parku Šumava v roce 2008 vyčíslili školy v celkové výši 32,7 miliard korun. Z toho škoda na hydricko – vodohospodářské funkci je ve výši 6,5 miliardy. Podle závěru soudního znalce Ing. Šimona poškození šumavských lesů v důsledku bezzásahovosti mělo negativní vliv na retenční schopnost a odtokové poměry. Podle informací zanesených v policejním spisu poškození lesů na ploše přibližně 5.000 ha výrazně přispělo ke zvýšení škod při povodních v roce 2002. Případné další povodně by měly několikanásobně horší průběh. Kvůli tomu, že rozsah zničených lesů podstatně vzrostl. V roce 2017 publikoval soudní znalec v oboru lesnictví Pavel Martan studii, v níž dokládá, že se v NP Šumava nachází 26.515 ha odumřelých lesních porostů a nových holin. Což je podle něj důsledek bezzásahovosti.

Lesní porosty na ploše 26.515 ha podle něj vázaly přibližně 2.600.000 tun uhlíku. Z odumřelých lesních porostů se postupně do ovzduší uvolňuje uhlík ve formě CO2, což přispívá ke změně klimatu. Lesní porosty na této ploše by mohly při normálním ročním přírůstku stromů 6 m3/rok vázat ročně přibližně 39.000 tun uhlíku. Pouze za rok 2017 podle Martanovy studie činily škody na produkci kyslíku přibližně 4 miliardy korun.

Podle výsledků policejního šetření ukončeného v roce 2017 představují škody na životním prostředí - funkcích lesa jako složce životního prostředí - asi 200 miliard korun. Z toho škody na hydricko – vodohospodářské funkci lesa byly spočítány na 35 miliard korun. Pachatelům těchto škod se nestalo nic. Policie musela trestní řízení zastavit, protože státní zástupce uznal „argument“, že Národní park má výjimky ze zákona, který vlastníkům lesa přikazuje činit všechna opatření proti šíření kalamit, jež ohrožují lesy. Vzpomeňme si na to, až zase v létě budeme nadávat na sucho, které nám opět hrozí.

Jana Kunšteková

Publikované názory nelze ztotožňovat s postoji redakce Zpravodajství FTV Prima.