Obvod Cheb

100,00 % okrsků sečteno
36,75 % volební účast




40,08 %

Miroslav Plevný

27,08 %

Sandra Tsoukernik

12,30 %

Štěpánka Černá

10,61 %

Vladimír Keblúšek

6,41 %

Ivan Reis

3,49 %

Pavel Hojda

Obvod Louny

100,00 % okrsků sečteno
41,45 % volební účast




43,50 %

Ivo Trešl

25,55 %

Jaroslav Mikoláš

10,92 %

Vladislav Hrbáček

10,10 %

Leo Steiner

6,46 %

Ivana Hluštíková

3,43 %

Jiří Kobza

Obvod Plzeň-město

100,00 % okrsků sečteno
40,75 % volební účast




32,86 %

Karel Řehka

27,26 %

Lucie Kantorová

20,10 %

Lumír Aschenbrenner

7,92 %

Daniela Pousková

4,80 %

Július Líška

3,07 %

Jiří Valenta

2,88 %

Bohumír Janský

1,07 %

Jaroslav Novák

Obvod Strakonice

100,00 % okrsků sečteno
42,51 % volební účast




55,41 %

Tomáš Fiala

23,90 %

Miroslav Ušatý

20,67 %

Jana Hrdinová

Obvod Pelhřimov

100,00 % okrsků sečteno
45,89 % volební účast




30,48 %

Ladislav Med

27,15 %

Michal Kozár

25,11 %

Jaroslav Chalupský

8,65 %

Karolína Kubisková

5,69 %

Lucie Pavlů Řádová

2,88 %

Pavel Hodáč

Obvod Příbram

100,00 % okrsků sečteno
46,04 % volební účast




43,70 %

Petr Štěpánek

25,21 %

Barbora Daňhová

12,07 %

Simona Luftová

9,40 %

Josef Šorna

5,82 %

Frank Thomas Podstatzky-Lichtenstein

3,77 %

Pavel Vermach

Obvod Praha 5

100,00 % okrsků sečteno
45,41 % volební účast




32,54 %

Václav Láska

27,10 %

Radko Sáblík

19,75 %

Zdeněk Šarapatka

13,43 %

Lubomír Brož

4,64 %

Pavel Spirov

1,58 %

Petra Prokšanová

0,93 %

Ľubomír Augustín

Obvod Praha 9

100,00 % okrsků sečteno
44,77 % volební účast




48,92 %

David Smoljak

23,06 %

Dagmar Pecková

14,70 %

Radek Žalud

8,09 %

Bedřich Laube

5,21 %

Darina Batyiová

Obvod Praha 1

100,00 % okrsků sečteno
46,48 % volební účast




49,64 %

Jiří Padevět

27,74 %

Jan Čižinský

12,22 %

Ján Dudra

2,90 %

Pavel Čižinský

2,62 %

Jiří Pavel Pešek

1,68 %

Jiří Morštadt

1,38 %

Vojtěch Ryvola

0,98 %

Jan Štern

0,80 %

Vladimír Kolman

Obvod Kladno

100,00 % okrsků sečteno
42,14 % volební účast




30,80 %

Adéla Sucharda Šípová

29,44 %

Petr Paták

22,16 %

Aleš Gerloch

8,10 %

Jan Klas

6,14 %

Marcela Machalová

3,34 %

Jaroslav Pelc

Obvod Děčín

100,00 % okrsků sečteno
35,34 % volební účast




52,22 %

Zbyněk Linhart

20,13 %

Michal Hejcman

10,45 %

Anna Lehká

10,35 %

Jan Skalický

6,83 %

Miroslav Štross

Obvod Česká Lípa

100,00 % okrsků sečteno
38,38 % volební účast




35,05 %

Jitka Volfová

32,66 %

Martin Půta

14,94 %

Jiří Vosecký

13,37 %

Vít Vomáčka

3,95 %

Leoš Hamrský

Obvod Trutnov

100,00 % okrsků sečteno
42,50 % volební účast




58,42 %

Jan Sobotka

28,61 %

Zuzana Chovancová

7,31 %

Radek Mráz

5,63 %

Hynek Beran

Obvod Kolín

100,00 % okrsků sečteno
43,97 % volební účast




45,26 %

Michael Kašpar

25,54 %

Andrea Brzobohatá

17,25 %

Roman Schulz

4,19 %

Antonín Dušek

4,14 %

Pavel Sehnal

2,34 %

Jiří Rynekr

1,24 %

František Třeštik

Obvod Hradec Králové

100,00 % okrsků sečteno
45,00 % volební účast




25,13 %

Martin Dvořák

21,94 %

Zuzana Ceralová Petrofová

18,40 %

Jana Hůlková

14,99 %

Monika Nebeská

12,18 %

Jan Holásek

5,33 %

Ivan Picek

2,01 %

Vladimír Dryml

Obvod Rychnov nad Kněžnou

100,00 % okrsků sečteno
45,61 % volební účast




62,19 %

Jan Grulich

37,80 %

Petr Sadovský

Obvod Žďár nad Sázavou

100,00 % okrsků sečteno
50,14 % volební účast




27,60 %

Michal Šmarda

25,62 %

Josef Klement

25,62 %

Radek Černý

16,49 %

Radek Koten

4,65 %

David Moos

Obvod Znojmo

100,00 % okrsků sečteno
45,03 % volební účast




35,55 %

Tomáš Třetina

22,28 %

Jiří Kyněra

18,67 %

Jindřich Růžička

11,78 %

Petra Rédová Fajmonová

6,65 %

Bohumila Beranová

5,04 %

Pavel Černý

Obvod Vyškov

100,00 % okrsků sečteno
52,40 % volební účast




63,34 %

Jan Grolich

29,99 %

Petra Absolonová

6,66 %

Jaroslav Fládr

Obvod Brno-město

100,00 % okrsků sečteno
49,35 % volební účast




42,08 %

Zdeněk Papoušek

24,45 %

Karel Zitterbart

20,12 %

Jaroslav Štěrba

6,27 %

Jaroslav Turánek

4,11 %

Veronika Holcnerová

2,94 %

Klára Alžběta Samková

Obvod Přerov

100,00 % okrsků sečteno
41,59 % volební účast




38,54 %

Jakub Navařík

37,62 %

Petr Vrána

15,04 %

Marek Obrtel

8,78 %

Dan Chromec

Obvod Litovel

100,00 % okrsků sečteno
40,02 % volební účast




32,17 %

Marek Ošťádal

28,78 %

Martin Škurek

28,44 %

Michael Kohajda

9,37 %

Pavel Jelínek

1,21 %

Zdeněk Beil

Obvod Frýdek-Místek

100,00 % okrsků sečteno
44,42 % volební účast




34,75 %

Helena Pešatová

32,47 %

Petr Korč

13,01 %

Tomáš Krpel

9,53 %

Zdeněk Navrátil

4,89 %

Nela Lisková

3,07 %

René Hompora

2,26 %

Petr Hrnčárek

Obvod Ostrava-město

100,00 % okrsků sečteno
39,52 % volební účast




46,74 %

Ondřej Šimetka

30,61 %

Lucie Baránková Vilamová

12,75 %

Milan Loprais

6,22 %

Petr Jančík

1,87 %

Štefan Režný

1,16 %

Radoslav Štědroň

0,61 %

Radek Iwoniak

Obvod Karviná

100,00 % okrsků sečteno
29,51 % volební účast




33,62 %

Lenka Brzyszkowská

14,31 %

Petr Kazík

14,10 %

Mariam Szyja

13,92 %

Aleš Polách

12,43 %

Pavel Staněk

9,10 %

Roman Galia

2,48 %

Karel Světnička

Obvod Zlín

100,00 % okrsků sečteno
45,49 % volební účast




33,54 %

Tomáš Goláň

22,83 %

Ivo Mitáček

18,87 %

Vladimír Sedlařík

12,16 %

Pavel Dlouhý

10,70 %

Lubomír Nečas

1,86 %

Jan Doleček

Obvod Uherské Hradiště

100,00 % okrsků sečteno
46,75 % volební účast




47,81 %

Josef Bazala

28,34 %

Jiří Vašica

9,40 %

Kristýna Zelienková

7,12 %

Otakar Březina

4,08 %

David Skyba

3,22 %

Margita Balaštíková

Lidé by měli šetřit pitnou vodou, stát rozdá dotace na využití dešťové. Kde všude to lze?

Iva Kropáčková
Iva Kropáčková
  • 14. úno 2017, 01:30

  • Ministerstvo životního prostředí chce, aby Češi už nesplachovali pitnou vodou. Motivovat by je k tomu měla série nových dotací v rámci programu "Dešťovka". Název naznačuje, že se bude využívat dešťová voda, ale také použitá voda z praček, umyvadel nebo dřezů.

    Průměrný Čech denně jenom toaletou prožene přes 20 litrů pitné vody. Používáme ji také na praní, mytí nádobí a sprchování. Spotřeba pitné vody sice v posledních letech klesá, ale denně pořád dosáhneme na překvapivé celkové číslo. "Denní spotřeba vody je vůbec nejvyšší v pražských domácnostech – v roce 2015 to bylo 106 litrů na osobu. Naopak nejmenší je tato spotřeba ve Zlínském kraji a to 76 litrů," říká mluvčí Českého statistického úřadu Petra Báčová. Nové dotace přispějí lidem na zachycení deště k zalévání v zahradě. A také na systémy, které vyčistí a rozvedou dešťovou a odpadovou vodu v domácnosti třeba na splachování.

    Na co se bude přispívat?

    Dotace se rozdělí do tří kategorií. V první kategorii bude možné žádat o příspěvek na pořízení nádrže, která dešťovou vodu zachytí. „U té nejzákladnější kategorie, což je pořízení nádrží na zahradu o objemu alespoň dvou tisíc litrů, do nichž při deštích lidé svedou vodu a tou pak budou při suchu zalévat, bude spoluúčast státu padesát procent. A to nejen na koupi nádrže, ale i na projekt, instalaci, čerpadlo nebo rozvody. Nejvýše však dvacet tisíc korun,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec pro MF Dnes.

    Další dvě kategorie se pak budou týkat projektů, které budou vyžadovat stavební zásahy v domě, tedy takové, díky nimž budou moci lidé dešťovku a případně i tzv. "šedou" vodu z domácnosti dále v domě využívat. V takovém případě ale bude třeba instalovat nové potrubí a další technická zařízení. Tehdy pak budou mít žadatelé podle deníku nárok na až trojnásobně vyšší částku.

    Kdy a kdo bude moci o dotaci žádat?

    O dotaci budou moci lidé žádat od jara. "Rádi bychom vyhlásili tento program v dubnu, s příjmem žádostí od května a máme k dispozici 100 milionů korun," říká ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman.

    O nové dotace mohou žádat pouze rodinné domy. Pak také bytové domy, ve kterých se domluví všichni majitelé nebo celé družstvo. Majitelé zahrádek a chat mají ale zatím dveře k dotacím zavřené. I přesto, že dešťovou vodu využívají snad nejvíc. "Co se týká rekreačních objektů, ty v tuto chvíli není možné podpořit, a to z důvodu, že máme omezené finanční prostředky," dodává Petr Valdman. Navíc příspěvky na zalévání dešťovou vodou (tedy první kategorie) se budou týkat jenom regionů dlouhodobě sužovaných suchem. Další dvě varianty už se vztahují na celou republiku.

    Proč využívat dešťovku?

    Využívání dešťové vody je podle řady odborníků opravdu velmi úsporné a ekologické řešení. V některých ohledech je prý dokonce lepší než voda pitná, která obsahuje chlór. Ten neprospívá rostlinám ani lidské pokožce. Pokud tu možnost máte, určitě tak stojí zauvažovat o nějakém řešení, které vám dovolí dešťovou vodu nadále využívat a nenechat ji odtéct pryč. Ideální je na to myslet například už při stavbě nového domu...

    PŘEHLED, kde a na co můžete dešťovku využívat

    ZAHRADA

    Pro využití dešťové vody na zahradě existuje velmi jednoduché řešení. Stačí si ji třeba nachytat do barelu. To zná asi každý. Taková voda by se ale měla co nejrychleji spotřebovat. Náročnějším, nákladnějším, ale pohodlnějším řešením je pak podzemní nepropustná nádrž, ze které budete vodu čerpat a v níž voda zůstavá delší dobu nezávadná. (To je základní řešení i pro další možnosti využívání dešťovky.) Většinou stačí dešťovou vodu odvádět do akumulační nádrže s filtrem a čerpadlem, případně lze pořídit i elektronickou řídící jednotku pro automatické dopouštění, hladinový spínač a podobně. Filtr v tomto případě neslouží k úpravě vody, protože to není potřeba, ale k zachycení listí a dalších nečistot, které by se do nádrže mohly dostat.

    Zalévání zahrady

    Pro zálivku je dešťová voda vhodná hlavně díky tomu, že neobsahuje chlór ani soli, které rostlinám neprospívají. Některé rostliny jsou tak citlivé, že by se pitnou vodou prý neměly zalévat vůbec (např. rododendrony či azalky nebo třeba kanadské borůvky).

    Mytí auta a venkovní úklid

    Dešťovou vodu lze použít také při údržbě a úklidu. Například při mytí auta se spotřebuje hodně vody, je proto v tomto případě velmi šetrné a úsporné použít vodu z deště místo té pitné. Krytou terasu také můžete propláchnout dešťovkou, špinavé boty ze zahrady můžete rovnou na zahradě vyčistit.

    Jezírko

    Vodu, která naprší, lze "sbírat" i do jezírka na zahradě. Za určitých podmínek může být i koupací. V takovém případě je ale nutné počítat s vyšší částkou na jeho pořízení a údržbu.

    DŮM

    Ne všechny činnosti, které v domácnosti provádíme, vyžadují „placenou“ pitnou vodu. Využitím zdarma dostupné dešťové vody lze významně ušetřit, zejména z dlouhodobého hlediska po odečtení nákladů na realizaci technického řešení.

    Domácí práce

    Dešťovou vodou lze například vytírat podlahu, mýt vanu, zalévat květiny a podobně.

    Splachování WC

    Díky přivedené dešťové vodě do domu lze efektivně a levně také splachovat toaletu. Zejména to je jedním z hlavních cílů dotačního programu.

    Praní prádla

    Dešťová voda se dokonce doporučuje k použití při praní prádla, protože je měkká a rozpouští lépe prací prášek. Navíc se pak v pračce neusazuje ani tolik vodního kamene. Vyřešit přívod dešťové vody k pračce je ovšem trochu stavebně náročnější proces, při občasném praní v ruce dešťovku ale můžete zkusit hned.

    Mytí hlavy

    A na závěr možnost po vzoru našich předků. Pro své blahodárné účinky si „dešťovkou“ polévaly vlasy už naše babičky, proč si v dnešní době nezkusit umýt hlavu taky tak?

    Náročné řešení, ale do budoucna efektivní

    Využívání dešťové vody uvnitř domu je stavebně i finančně náročnější proces. Pokud se do tohoto řešení pustíte, určitě zkuste o dotaci zažádat. A jak se realizuje? V kostce: Musíte mít v domě vedeno dvojí potrubí – v jedné trubce vodu pitnou, ve druhé dešťovou. To pro případy, kdy jsou měsíce s menším počtem srážek a hrozilo by, že vám dojde voda na splachování. Rozvody pitné a dešťové vody se podle vyhlášky nesmí ani nikde setkat, aby se voda nemísila.

    Dešťovou vodu lze do domácnosti ideálně z podzemní nepropustné nádrže odpovídající velikosti vést stejně jako vodu pitnou. Nákladnost takového zařízení je závislá na vzdálenosti, kterou dešťovou vodu potřebujete vést. Je tedy ideální umístit nádrž blízko domu. K čerpání vody lze využít jednoduché vodní čerpadlo. Cena nepropustných nádrží je závislá na její velikosti. A zvolená velikost nádrže závisí hlavně na množství srážek v dané lokalitě a ploše střechy, ze které je voda odváděna. Potom je také nutné posoudit, jestli bude objem nashromážděných dešťových vod dostačující pro potřebu domácnosti, a zda se tedy investice vyplatí. Například šestikubíková nádrž (která by měla pokrýt měsíční potřebu vody na splachování a praní čtyřčlenné rodiny a zálivku zahrádky) stojí kolem 20 tisíc korun. Jednoduché čerpadlo pak vyjde na částku kolem 5 tisíc. Pak je ale nutné připočítat ještě cenu materiálu, stavebních, zemních a dalších prací. Ta může šphat k dalším tisícům až desetitisícům...

    Nevýhody dešťové vody

    Využívání dešťové vody má i své nevýhody. Některé už byly zmíněny v textu. Tady je jejich souhrn:

    • pro využívání dešťové vody v budově je podmínkou, aby stavba měla dvojí rozvody vody
    • nezbytnost napouštění zásobáren pitnou vodou v suchých obdobích, čímž dochází k dimenzování sítě pitné vody na nejvyšší spotřebu
    • pokud potrubím protéká málo pitné vody, je potřeba jej následně vyčistit, aby byla kvalita vody zachována
    • v případě nechtěného vtoku dešťové vody do rozvodné sítě pitné vody může dojít ke znečištění pitné vody
    • případné nutné nasazení chemikálií v zařízeních využívajících dešťovou vodu (dezinfekce sběrných nádob)

    NÁŠ TIP: Efektivní úspory za energie? Najděte nejvýhodnějšího dodavatele ve vašem kraji. Srovnání cen elektřiny a plynu na Prima Rádci

    Ivana Kropáčková ve spolupráci s reportérkou Zpráv FTV Prima Lenkou Pištěkovou

    V článku využity informace z: www.pocitamesvodou.cz, www.vodavdome.cz, www.nazeleno.cz