Že osamělost a sociální izolace škodí zdraví, ba dokonce má vliv na délku života, prokázali vědci z lékařské fakulty Cornellovy univerzity v New Yorku. Osamělost má podle jejich výzkumu zvyšovat hladinu stresových hormonů a zánětlivých buněk, díky kterým vzrůstá riziko artritidy, cukrovky II. typu i srdečních chorob.
Předmětem výzkumu vědců bylo šestileté zkoumání seniorů. Ti z nich, kteří trpěli pocity osamělosti, postupně nebyli schopni vykonávat běžné denní činnosti, jako je koupání či vaření. Na rozdíl od těch, kteří samotou netrpěli, rostlo u osamělých seniorů množství úmrtí.
Díky různým výzkumům mohou vědci lépe rozlišit dopady osamělosti a izolace na lidské zdraví. „Sociální izolace popisuje stav, kdy dotyčný má málo sociálních vztahů a interakcí, zatímco osamělost zahrnuje subjektivní pocit izolace, tedy nesoulad mezi touhou po sociálním kontaktu a jeho nedostatkem,“ uvedli psychologové Julianne Holt-Lunstadová a Timothy B. Smith z Univerzity Brighama Younga v USA.
Člověk tedy může být sociálně izolovaný, ale přesto se nemusí cítit osamělý. Může jen upřednostňovat klid a čas sám pro sebe. Je to stejné jako s člověkem, který sice může být obklopen lidmi, ale i tak se cítí osamělý. Není vždy vše tak, jak se na první pohled může zdát. Carla Perissinottová z Kalifornské univerzity například zjistila, že nejosamělejší lidé žijí v manželském svazku a nesplňují klinická kritéria pro depresi.
ODHALENO: Děti, které jsou fyzicky trestány, mají v dospělosti větší sklony k násilí, tvrdí vědci. Proč tomu tak je?
Podle posledních výzkumů se liší chování dospělých podle toho, jestli byli v dětství fyzicky trestáni.
„Ano, lidé, kteří žijí sami, mohou být osamělí, ale není pravdou, že každé manželství je zárukou ztráty samoty,“ uvedla Holt- Lunstadová.
Ve výsledku v otázce osamělosti nejde ani o věk. Není žádným pravidlem, že nejvíce osamělých najdeme v kategorii seniorů. Pocity osamělosti se naopak nejčastěji objevují u adolescentů a mladými dospělými a teprve poté u těch nejstarších z nás. Uvádí to alespoň analýza Holt- Lunstandové a jejich kolegů.
Souvislost mezi osamělostí a Alzheimerem?
Další z celé řady zajímavostí, jež se prokázaly z výzkumů osamělosti, je například vztah osamělosti k Alzheimerově chorobě. Je to právě osamělost, která může být známkou blížící se Alzheimerovy nemoci. Podle studie harvardské univerzity, které se účastnilo 79 kognitivně normálních lidí, našel tým vědců spojení mezi hodnocením osamělosti a obsahem amyloidů v mozcích konkrétních účastníků. Kumulace amyloidů je přitom považován za hlavní známku Alzheimerovy choroby.
Otázkou zůstává, jak osamělosti a sociální izolaci předejít, aby tak bylo možné předcházet poklesu duševních sil a dalším dopadům na lidské zdraví.