Senioři touží po společnosti (ilustrační foto) Zdroj: Hlidacky.cz
Čtyřicet procent lidí, kteří pečují o své rodiče, se zároveň starají o jedno nezletilé dítě. Ukázal to výzkum agentury IPSOS, který si nechala zpracovat nezisková organizace Život 90. Příčinou vzniku takzvané sendvičové generace má být fakt, že se lidé dožívají vyššího věku a odkládají zakládání rodin.
Stále více lidí v České republice pečuje nejen o své děti, ale také o své staré rodiče. Navíc v souvislosti s demografickou situací, kdy bude v roce 2050 každý třetí obyvatel starší 65 let a každý desátý bude mít dokonce více než 80 let, se dá předpokládat, že počet takzvané sendvičové generace do budoucna poroste. V současné době je to podle průzkumu společnosti IPSOS 40 % lidí.
Do budoucna pak podle něj zvažuje starost o rodiče v domácím prostředí s odbornou pomocí až 47 % respondentů. Čtvrtina dotazovaných by jim zajistila domov pro seniory s pečovatelskou službou a 18 % by se dokonce o své blízké postaralo doma bez cizí pomoci.
Nejčastějšími pečujícími jsou ženy
„Pečujícími jsou u nás nejčastěji ženy. Senior, o kterého nejčastěji pečují, je jejich matka. Za tuto péči pak nejsou nijak ohodnoceny, jde na úkor jejich volného času, psychického a fyzického stavu, a často také na vrub rodinného a osobního života,“ uvedl ředitel a zakladatel neziskové organizace Život 90 Jan Lorman s tím, že strašákem je pro ně i ztráta zaměstnání nebo nízký důchod.
Navíc starost o rodiče s sebou podle něj nese i omezení v osobním životě. „Zatímco péči o děti jsou lidé schopni harmonizovat se svým osobním a pracovním životem, s péčí o stárnoucí rodiče si často neví rady a netuší, kam se obrátit o pomoc. Proto je v tomto směru důležitá osvěta a podpora, a to i ze strany státu a zaměstnavatelů, “ upřesnil Lorman.
Pomoc by mohli i zaměstnavatelé
Situaci pečujícím částečně usnadňuje zavedení dlouhodobého ošetřovného – od 1. června 2018 mohou ti, kteří se o blízkého chtějí postarat, zůstat až na 90 dní doma. Výše dávky činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Existují také sociální služby, jako jsou odlehčovací centra či služba tísňové péče, které zásadním způsobem mohou zlepšit situaci.
Pomoci by mohli v neposlední řadě i zaměstnavatelé. Jak vyplývá z čísel Života 90, pružnou pracovní dobu by uvítalo 42 % dotázaných, 22 % by pak přivítalo možnost přestat na přechodnou dobu pracovat s adekvátní finanční náhradou. Dalších 17 % respondentů by pak uvítalo formu firemního benefitu, například příspěvku na odbornou pečovatelskou pomoc.
