Bývalý osobní strážce někdejšího vůdce teroristické skupiny Al-Kájda Usámy bin Ládina si užívá výhod, které mu nabízí německý sociální systém. Díky němu totiž jeho rodině každý měsíc přistane na účtu více než 1100 eur (v přepočtu přibližně 30 tisíc). Na vině je azylový zákon i fakt, že bývalého bodyguarda úřady nemohou deportovat.
Podle informací zahraničních médií německé úřady považují salafistu Samiho A. za nebezpečného. Sám bývalý osobní strážce Usámy bin Ládina je povinen se každý den hlásit na policii. To ale nic nemění na faktu, že dvaačtyřicetiletý muž spolu se svou rodinou pobírá v Severním Porýní- Vestfálsku dávky ve výši v přepočtu 30 tisíc korun. Je to výsledek paradoxní situace, kdy německé úřady Samimu A. sice zamítly žádost o azyl, soud ale zakázal jeho deportaci.
V Tunisku mu prý hrozí nezebpečí
O deportaci nebezpečného Samiho A. se německé úřady snažily již několikrát. Naposledy v roce 2016, ale i tentokrát neúspěšně. Soudy pokaždé rozhodly ve prospěch bývalého bodyguarda. Podle nich mu totiž v jeho rodném Tunisku hrozí nebezpečí, mučení nebo dokonce smrt.
Sami A. tak se svou rodinou i nadále zůstává v Německu, kde mu podle azylového zákona německé úřady musejí vyplácet sociální dávky.
New post ('Bin Laden bodyguard' on German welfare) has been published on Buzzort - https://t.co/X2MKfx6Ygd pic.twitter.com/oZ3RPo4cn7
— buzzort (@buzzort) April 24, 2018
„Tohle je jasná ukázka nestoudného zneužívání německého azylového zákona,“ řekl pro německý deník Bild člen politické strany CDU Eckhardt Rehberg. „Z peněz daňových poplatníků musíme dotovat teroristu, kterého nemůžeme deportovat. Tento muž chránil nejnebezpečnějšího člověka na světě a my s ním musíme zacházet v rukavičkách,“ dodal.
Život v Německu už od konce devadesátých let
Sami A. se do Německa vydal v roce 1997 už jako student. Často ale navštěvoval Afghánistán, kde se kolem roku 2000 stal osobním strážcem Usámy bin Ládina. Mezi tím se ale stihl oženit a se svou manželkou přivést na svět čtyři potomky. Jeho rodina tak má německé státní občanství.
Případ Samiho A. je jen jedním z mnoha, se kterými se musí německé úřady potýkat při pokusech vrátit neúspěšné žadatele o azyl do země původu. V Německu je v současné době kolem 65 tisíc lidí, kteří by měli být deportování, ale z různých důvodů se tomu tak nestalo.