České porodnictví v porovnání s hospodářsky rozvinutým zahraničím dosahuje výborných výsledků. Od padesátých let v ČR významně poklesla úmrtnost matek i novorozených dětí. Úmrtnost dětí za rok klesla na úroveň 4,4 promile a ročně zemře asi deset matek. Přestože je v ČR více než 90 porodnic a 12 z nich má dokonce statut centra specializujícího se na předčasně narozené děti, stále více žen si přeje rodit doma. Porodníci to však považují za velký problém.
„Na téma domácí porod jsem dokonce již odmítl chodit do sdělovacích prostředků a řeknu proč: je to jako když se budeme dokola bavit o sebevraždách, kdy se logicky zvýší počet sebevražd. Jde o to, že se o tom přemýšlí, čímž pak můžete někomu tuto myšlenku vsugerovat. Proto si myslím, že by se o domácích porodech v naší zemi nemělo tak hojně mluvit,“ svěřil se v březnu na diskuzi MEDialogy na lékařské fakultě Univerzity Karlovy vedoucí lékař Perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Antonín Pařízek.
Porodníci podle něj údajně vůbec neví, kolik přesně se v České republice vyskytuje komplikací při domácích porodech, protože neexistují přesné a spolehlivé statistické údaje ani o počtu a průběhu, a už vůbec ne o výskytu komplikací u domácích porodů. Pouze se odhaduje, že doma se plánovaně narodí kolem půl až jednoho procenta dětí ročně (mimo porodnice se podle posledních dostupných statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky loni narodilo 238 dětí, všechny přežily).
Podle Pařízka „alternativní porody“, kam patří i porody domácí, nejsou rozhodně oblastí, kam by se české porodnictví mělo ubírat. „To by už neumíraly promile, ale procenta,“ zdůraznil v rámci dnešní prezentace dat ze všech porodnic v ČR Pařízek s tím, že rodit doma není ani žádným pokrokem v porodnictví. Pokud totiž porod neproběhne v porodnickém zařízení, vždy jde o riziko, a to jak pro matku, tak i pro dítě. A dokonce podle něj neexistuje jediná odborná společnost v naší zemi, která by propagovala, že by porod doma měl v naší zemi patřit do péče o matku a dítě.
U rodiček totiž ještě před porodem může nastat překotná děložní činnost, tedy překotný porod a s tím se mnohdy nedá nic dělat, protože jde o mimořádnou situaci, která mnohdy vyžaduje lékařský zásah. U nenarozeného dítěte pak hrozí přerušení přívodu kyslíku do těla plodu, nejčastěji důsledkem nepředvídatelné pupečníkové komplikace či odloučení placenty. V takovém případě může dojít k nevratnému poškození mozku plodu, a to již po sedmé minutě! Při příjezdu záchranné služby ovšem samozřejmě dochází k prodlevám. Při masivním krvácení rodičky je samozřejmě taktéž rozhodujícím kritériem čas, proto je iluzorní spoléhat se na zásah rychlé záchranné služby a následně na vyřešení kritické situace po převozu do zdravotnického zařízení.
NE porodním domům?
Ze všech uvedených důvodů by nebylo výhrou v loterii ani zřizování samostatných porodních domů, kde by porody vedly samostatné porodní asistentky. I zde totiž může v případě komplikací převoz do nemocnice trvat 45 minut, někdy i déle, což může být pro dítě fatální. „Porodní dům je téměř to samé jako porod doma,“ konstatoval k tomu Pařízek.
Názory na porodní domy se přitom různí, proti jsou hlavně lékaři. Porodní asistentky ale namítají, že existují studie, které dokládají, že porody vedené doma či v porodních domech mají jednodušší průběh, méně často se nastřihává hráz a nemusejí se tak často podávat léky tišící bolest. Jsou podle nich také levnější. Jak se však ukazuje, tak vznik samostatných porodních domů momentálně nepodporuje ani ministerstvo zdravotnictví.
„Ze statistik totiž vyplývá, že zhruba pětatřicet procent porodů, které jsou napřed fyziologické a není žádná predikce, že by byly problematické, tak se pak komplikují,“ zdůraznil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Na ministerstvu zdravotnictví se podle jeho slov rozjíždí příprava koncepce péče o matku a dítě, v níž spíše bude kladen důraz na vznik tzv. center porodní asistence. Ta by se budovala přímo uvnitř zdravotnických zařízení. První centrum porodní asistence bylo přitom již letos otevřeno v pražské Nemocnici Na Bulovce, další podobná se plánují v Thomayerově nemocnici v Krči a také u Apolináře. Projekty na centra jsou ale prý prozatím jen „na papíře“.
„Centrum porodní asistence na Bulovce je pilotní projekt. Musíme to otestovat a případně pak přenést na další místa,“ vysvětlil letos v březnu premiér Andrej Babiš (ANO).
Ministr Vojtěch má za to, že je třeba přednostně zajistit bezpečnost matky a dítěte. „Pokud mají vznikat centra porodní asistence, tak v rámci nemocnic a porodnic tak, aby byly odděleny stavebně, aby byly nezávislé na zbytku porodnice a aby rodička měla individuální přístup porodní asistentky. Vždy ale musí být v dosahu lékař, který zasáhne, pokud dojde k nějaké hypoxii anebo jiné komplikaci, kterou není možné předvídat,“ poznamenal ministr zdravotnictví. Centra porodní asistence podporují i porodníci.
„Projekt je na papíře již osm let a nyní je zapotřebí sehnat pro jeho vznik 150 miliónů korun,“ uvedl Pařízek na konto možnosti vzniku centra u Apolináře. Projekt sítě center v Česku vítá.
Klesá počet předčasných porodů a císařských řezů
Každoročně v České republice proběhne okolo 110 tisíc porodů, které jsou vedeny v 93 porodnicích. Loni proběhlo celkem asi 112 tisíc porodů a narodilo se kolem 114 tisíc dětí, což je podobné jako v předchozích letech. Perinatální úmrtnost (což je součet mrtvě narozených dětí a dětí zemřelých do sedmi dnů života) poklesla pod pět promile, konkrétně klesla na úroveň 4,4 promile, což Českou republiku dlouhodobě řadí mezi země světa s nejnižším počtem úmrtí dětí v období před porodem a krátce po něm. Česko má podle vedoucího Perinatálního centra ÚPMD Petra Velebila dokonce i jednu z nejnižších perinatálních úmrtností v Evropě. V minulém roce to byly čtyři děti na 1000 porodů.
„Nejrizikovější novorozenci jsou u nás úspěšně centralizováni v porodnicích vyššího typu. To znamená, že se dostávají včas na pracoviště, které je pro tyto komplikované případy personálně i technicky vybaveno a lékaři zde mají nejvíce zkušeností,“ uvedl v této souvislosti ministr Vojtěch.
Pokles hlásí perinatologové i u předčasných porodů, a to na 7,2 procent z 7,8 procent v roce 2017. „Počet předčasných porodů souvisí také s klesajícím počtem vícečetných těhotenství, u kterých je riziko předčasného porodu vysoké,“ řekl Velebil. Vícečetných těhotenství totiž ubylo, rodí se i méně dvojčat – 1,4 % ze všech dětí.
V České republice loni poklesl i počet císařských řezů - na 24 procent. Zatímco u jednočetných těhotenství se rodí ve 23 procentech císařským řezem, u vícečetných těhotenství je to téměř 80 procent. Celkový podíl porodů císařským řezem od roku 2014 přitom nijak nestoupá, naopak mírně klesá. Podle předsedy České gynekologicko-porodnické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně MUDr. Vladimíra Dvořáka je ČR v jejich počtu pod mediánem Evropy a je jich například dokonce méně než v Německu. Informace pro novináře dnes zazněly v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze - Podolí v rámci prezentace dat ze všech porodnic v ČR.
Olga Böhmová