Průzkum: Nechceme uprchlíky, i když mírně se mění názor

Více než šedesát procent (63 %) dotázaných zastává názor, že by Česká republika vůbec neměla přijímat uprchlíky ze zemí postižených vojenskými konflikty. Co se týče přijímání uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky, je česká veřejnost k tomuto etniku ještě více rigorózní, přes osmdesát procent (81 %) se staví proti. To se dočteme z nového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Z aspektu vývoje postoje české veřejnosti od září roku 2015 do současnosti vidíme, že nejprve postupně stoupal podíl těch, kteří by uprchlíky do České republiky nepřijímali vůbec. Tento vzestup se z původní úrovně 50 % zastavil v lednu 2016, kdy dosáhl 65 %, což bylo až do šetření z října 2017 jeho dlouhodobé maximum.

Tento trend průzkum CVVM nevysvětluje, ale je vysvětlitelný krokem Merkelové na podzim 2015, kdy jsme v televizních záběrech z Německa mohli pozorovat vítání uprchlíků na nádražích i jinde s hesly „Refugees Welcome“. Migrační krize vypukla naplno a v roce 2015 přišlo do Evropy 1 015 078 migrantů, z nichž většina zamířila do Německa. Zatímco Němci reagovali na emigranty vítáním, naše veřejnost se zachovala zcela opačně, což uvedené statistiky potvrzují.

Sociologové zaznamenávají podle svého průzkumu ještě větší nárůst odporu vůči uprchlíkům v říjnu 2017: „V říjnu 2017 pak byl oproti předchozímu šetření z dubna 2017 zaznamenán zřetelný nárůst podílu těch, kdo uprchlíky odmítají (o 9 procentních bodů) na nové maximum 69 %.“

Na podtzim 2017 dochází k zostření bojů v Sýrii, například dobývání města Rakká, ale uprchlíků do Evropy začíná naopak ubývat a tento trend pokračuje v roce 2018. Můžeme dále konstatovat, že v té době narůstá popularita Okamurovy SPD, která se stala čtvrtou nejsilnější stranou ve volbách do Sněmovny.

Průzkum společnost CVVM dále konstatuje, že pro podporu přijímání uprchlíků jsou častěji dotazováni respondenti s vysokoškolským vzděláním. Více otevřeni přijetí válečných uprchlíků jsou i lidé, kteří se na pravolevé škále politické orientace řadí k pravému středu či pravici a ti, kdo nedůvěřují prezidentovi. Proti přijímání uprchlíků se častěji staví lidé, kteří jsou nespokojeni se svým životem a ti, kteří se na pravolevé škále politické orientace řadí k levému středu či levici. Z hlediska stranických preferencí jsou trvalému usazení o něco více nakloněni potenciální voliči TOP09 a STAN, dočasnému potenciální voliči Pirátů a naopak zcela odmítavý postoj je typický pro příznivce SPD. Dále je patrné, že lidé, kteří vnímají situaci kolem uprchlíků jako bezpečnostní hrozbu, zároveň častěji odmítají jejich přijetí. Názory respondentů se přitom významně neliší v závislosti na pohlaví, věku, spokojenosti s politickou situací či životní úrovní domácnosti.

Češi vidí uprchlíky zejména jako bezpečnostní hrozbu pro Evropu, obavy vyjádřilo 87 procent lidí. Bezpečnostní hrozbu pro ČR představují uprchlíci podle 72 procent lidí.

Mirko Radušević