Měsíc
Před padesáti lety se Neil Armstrong s Buzzem Aldrinem jako první lidé v historii prošli po povrchu Měsíce. Jen 66 let poté, co bratři Wrightové poprvé vzlétli s motorovým letadlem, se posádce Apolla 11 podařilo udělat ten dobře známý obrovský skok pro lidstvo. Půl století poté je Měsíc stále v hledáčku vědců.
Americkým Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku (NASA) jen před pár dny otřásly významné personální změny. Správce NASA Jim Bridenstine převelel dlouholetého šéfa pro pilotované lety Billa Gerstenmaiera na pozici „speciálního poradce“.
Gerstenmaier, který v NASA začal v roce 1977, si během 42 let práce získal v celé organizaci silný respekt. Jeho odvolání proto mnohé překvapilo. Bridenstine tyto změny odůvodňuje především nedostatkem času. Jeden z hlavních cílů, které do budoucna NASA má, je uskutečnění další lidské výpravy na Měsíc v roce 2024. „Nemáme času nazbyt. Pokud má proběhnout změna vedení, musí se to stát teď,“ řekl v interview.
Američani nejsou jediní, kdo pomrkává směrem k Měsíci. Letos v lednu se Číně podařilo uskutečnit první hladké přistání na odvrácené straně Měsíce. Lunární modul Chang´e 4, pojmenovaný po čínské měsíční bohyni, představuje další krok Číny směrem k tomu, aby se stala vesmírnou velmocí.
Jeden z úkolů, které Chang´e 4 po přistání čekaly, byl pokus o vyklíčení semínka bavlny přímo na povrchu Měsíce. To bylo společně s bramborovým semínkem a vajíčkem octomilky umístěno do malého kontejneru obsahujícího vzduch, vodu a půdu. Experiment se zpočátku vyvíjel dobře a Čína dokonce vypustila fotografie zachycující začínající klíčení bavlněného semínka. Jen několik dní poté se ale sen o „měsíční sklizni“ rychle vytratil. Podle South China Morning Post byli vědci nuceni odříznout rostliny od zdroje energie, který je držel na živu. Baterie v modulu totiž neměla dostatečnou kapacitu pro udržení stálé teploty v umělé biosféře, ve které byly rostliny uchovávány. To znamenalo, že vzorky byly najednou vystaveny extrémním teplotním podmínkám, které dosahovaly od 120 °C přes den k -170 °C v noci. Neúspěch ovšem Čínu nijak nezarazil a už plánuje další vesmírné mise pro Chang´e 5 a 6.
Pokud se některé ze zemí nakonec podaří vypěstovat na Měsíci rostlinu, bude to znamenat obrovský pokrok v objevování vesmíru. Pěstování a sklizeň jídla ve vesmíru, ideálně s použitím tam získané vody, by znamenalo, že astronauti budou v kosmu moci přežít mnohem delší dobu, aniž by byli nuceni vracet se pro zásoby.
Právě voda je pro život ve vesmíru další klíčovou podmínkou. To, že se vyskytuje na Měsíci, vědci přepokládají už od roku 1960. Nejpravděpodobnějším místem pro její výskyt byly studené a tmavé krátery na měsíčních pólech. V srpnu 2018 NASA konečně oznámila první definitivní nález vody na povrchu Měsíce. Ukončila tak desetiletí se táhnoucí debatu o tom, zda se nejedná pouze o samotný vodík namísto opravdového ledu. Vědci z Havajské univerzity dali dohromady data získaná během první indické měsíční mise z roku 2008 společně s údaji z tzv. spektrometru. Přístroje, díky kterému získali první spektrální a prostorové mapy měsíčního povrchu ve vysokém rozlišení.
Vodu v podobě ledu nakonec opravdu našli ve stinných kráterech nacházejících se blízko pólů. Díky minimálnímu náklonu osy Měsíce na ně nikdy nedopadá sluneční světlo a tak zůstávají stále v mrazivých teplotách.
Objev vodního zdroje na Měsíci může znamenat zásadní přelom ve vesmírném cestování. Díky němu se mohou stát například mise na Mars dostupnějšími. Mohl by také napájet první chystané komerční lety do kosmu.
Štěpán Svoboda
