Putin vyhlásil válku ruským „kmotrům“ – „vorům v zakoně“

Ruské Dumě byl předložen návrh, který značně zvyšuje tresty, a to zejména pro „kmotry“ a „nekorunované krále podsvětí“, a to nejen pro přímou účast na spáchaných zločinech, ale již i pro samotné členství ve zločineckých organizacích.

V ruském trestním zákoníku je poprvé od roku 2009 zaveden trest od 15 do 20 let vězení pro osoby, které zaujímají vyšší postavení ve zločinecké hierarchii a kriminálních klanech. Zatím mohli být mafiánští bossové zatčení jen v případě, že jim byla prokázána přímá účast na kriminálním činu.

Putin v novele navrhuje zvýšení trestu a k tomu peněžitý trest od pěti milionů rublů, a to pro osoby, které zastávají vyšší místo v zločinecké hierarchii. Podle toho se zdá, že je pro vyšetřovatele jednodušší dokázat, kdo je šéfem zločinecké bandy než předložit důkazy svědčící proti konkrétním osobám.

„Nejnebezpečnější a nejzávažnější zločiny jsou spáchány organizovanými zločinci. Trestná činnost je koordinována vedoucími zločineckých organizací a ti vytváří vazby mezi jednotlivými organizovanými skupinami, rozdělují sféry vlivu a výnosy z trestné činnosti a mají vliv na přímou trestnou činnost. Tím představují nebezpečí pro veřejnost. Nicméně kvůli jejich postavení v kriminální hierarchii se vůdci zločineckých komunit zpravidla vyhnou trestní odpovědnosti,“ uvádí vysvětlivka podávané novely trestního zákona.

Statistika ruského Vrchního soud tuto zkušenost dokladuje: v roce 2017 nebyl zatčen ani jeden boss podsvětí a v roce 2018 pouze jeden. Tím příkladem je Alexander Kurjakov, který podle vyšetřovatelů a prokurátora byl v petrohradské zločinecké hierarchii číslem 1. Byl sice obviněn z pěti vražd, ale ho porota pro nedostatek důkazů nakonec propustila na svobodu (viz).

I u nás je díky pronikání ruské mafie znám pojem „vor v zakoně“, což je řečeno slovy italské mafie capo di tutti capi – šéf šéfů, který má neomezenou moc nad ostatními a všichni ho musí poslouchat. Řeší i případné spory mezi jednotlivými mafiemi. „Vor v zákoně“ svůj status podle nepsaných pravidel nikdy nesmí popřít, ani před policií. Jak toto vzniklo, ani v Rusku nikdo neví a původně byl „vor v zakoně“ strážcem předrevolučních kriminálních tradic (pojmů) a nenáviděl sovětskou moc (viz). Dodnes existuje kastování, hierarchie mezi ruskými zločinci a „vor v zákoně“ musí být „korunován“, tj. musí dostat souhlas od kriminálníků, kteří si titul „vora v zákoně“ již vysloužili. Sféru vlivu dostává podle geografického dělení.

Bývalý důstojník ministerstva vnitra Igor Grišako říká, že stále existují velké zločinecké organizované skupiny, a to zejména v regionech, které čas od času dají o sobě vědět krvavými zločiny. Šéfové těchto skupin jsou mezi zločinci známí a velice respektovaní. Ovšem Grišako také tvrdí, že mnoho z nich vyměnilo život zločince za život v mocenských strukturách. Mnoho „vorů v zakoně“ zůstává v pozadí, ale stále mají vliv. Nejrozšířenější jsou stále organizované skupiny, podle experta v oblastech Uralu, na Sibiři a v Tatarstánu.

Ruské servery se v těchto dnech poměrně podrobně zabývají touto problematikou a jeden z nich - Infox.ru - tvrdí ústy bývalého důstojníka Federální bezpečnostní služby (FSB) Antona Belotského, že práce nyní spadne na bedra běžných pracovníků FSB a státních zástupců. „Bude velice složité vyvinout takový mechanismus práce, který by organizovaný zločin účinně zasáhl. Podaří-li se to, bude organizovaný zločin vážně zasažen,“ dodává Belotský. Právník Andrej Grivcov zákon kritizuje, neboť podle něj může kdokoli obvinit kohokoli, že je členem zločinecké bandy.

Jiný názor uvádí, že z Putinovy iniciativy jasně vyplývá, že organizované zločinecké skupiny, které až dosud byly považovány za poražené, stále existují a fungují.

Zákon se okamžitě stal cílem posměchu opozice, která píše o tom, jak může zákon být účinný a dojít k potrestání zločinců, když se oni sami skrývají pod rouškou boje s mafií.

Mirko Radušević