Richard Vrabec ministr životního prostředí foto youtube Blue events
Rozhovor s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem o dotačním programu Dešťovka.
Prohlásil jste, že považujete za barbraství splachovat WC pitnou vodou. Jak hodláte problém řešit? Budete prosazovat zavedení paralelního potrubí s užitkovou vodou nebo přechod vodovodních soustav jen na užitkovou vodu?
Ale to není žádná novinka - dvojí rozvody vody, to už je věc, která mění náš způsob žití. Tato změna se již děje prostřednictvím našich dotačních programů Dešťovka. „Malý“ program je určen pro rodinné a bytové domy. „Velký“ je zaměřen na obce, neziskové organizace apod. V případě malé Dešťovky pro rodinné a bytové domy lze projekty chytře kombinovat s naším dalším šetrným programem - Novou Zelenou úsporám. Ideální je to v případě novostaveb rodinných domků a developerských projektů. Své si v tom najdou ale i úřady a další obecní stavby, které je možné rekonstruovat nebo nově stavět s finančně podporovaným využitím tohoto vysoce ekologického prvku šetřícího spotřebu pitné vody.
Má MŽP spočítány náklady na vybudování paralelních potrubí na užitkovou vodu? Pokud ano, kolik by to asi stálo?
Odhad nelze paušalizovat, záleží na tom, jak jsou rozvody vedeny a jaké stavební úpravy jsou nezbytné. Náklady na samotné rozvody jsou relativně malé, rozvody vody se dnes vedou převážně plastovým potrubím, které není nijak nákladné. Pokud jde o novostavbu či dům, kde probíhá souběžně velká rekonstrukce, kde lze rozvody dobře naplánovat, pak je situace snadná.
Složitější je to u „zabydlených“ a hotových domů, kde je nutné zasáhnout do upraveného interiéru, tyto stavební práce pak mohou několikanásobně převýšit cenu samotných rozvodů (např. je potřeba odsekat obklady, podlahu apod.). Dále závisí i na délce vedení rozvodů, počtu napojovaných míst apod.
Průměrná výše dotace na akumulaci srážkové vody pro splachování WC a zálivku zahrady v rámci Dešťovky pro občany je cca 48 tisíc korun, což odpovídá doloženým celkovým nákladům ve výši cca 96 tisíc korun. Největší položku z toho obvykle představuje samotná nádrž a její zabudování - výkopové práce apod., a pak technologie jako filtry, čerpací technika, senzory a ovládání. Menší část pak tvoří samotné rozvody vody od dešťových svodů do nádrže a vnitřní rozvody užitkové vody. Když odfiltrujeme nějaké extrémní případy, může se vnitřní rozvod pohybovat v případě výstavby nového domu kolem 2000 korun. U celkové rekonstrukce domu, kde se realizace schová do celkového zhotovení rozvodů vody a odpadů po domě, to může být zhruba 10 000 korun. Je nutné brát v úvahu, že v těchto případech je nutné řešit i nějaké spíše menší stavební a bourací práce.
Co vše bude dotováno z programu Dešťovka?
Program Dešťovka nabízí dotace jak pro jednotlivce, tak pro obce nebo neziskové organizace. Domácnostem v rodinných i bytových domech přispívá na zachytávání a využívání dešťové vody. Buď mohou jen zachytávat srážkovou vodu a používat ji na zalévání zahrady nebo mohou vodu využívat na zahradu a také na záchodě. Nejvyšší dotaci pak získají na využití šedé vody, to znamená např. přečištěné vody třeba po umytí rukou, kterou pak spolu s dešťovou vodou použijí alespoň na splachování WC. Další prostředky mohou lidé získat nejen na pořízení zcela nových nádrží, ale také třeba na úpravu nepoužívané jímky, do které lze následně srážkovou vodu zachytávat.
Obce nebo neziskové organizace mohou zase dostat peníze na využívání dešťové vody ve veřejných budovách. Jde třeba o podzemní nádrže využívané pro veřejnou potřebu, zelené střechy, zasakovací pásy u parkovišť, vsakovací či retenční nádrže. A dotace může pokrýt až 85 procent výdajů na projekt.
Jaká zádržná kapacita by měla být vybudována v rámci programu Dešťovka?
Program Dešťovka nemá stanovenou žádnou konkrétní cílovou hodnotu objemu instalovaných akumulačních nádrží. Vedle osvětového efektu je program důležitý především pro absolutní dostupnost vody v době, kdy je potřeba pitnou vodou šetřit, protože je její množství kvůli suchu omezené.
Kolik na to bude vyčleněno peněz?
Na program Dešťovka pro majitele nemovitostí máme vyhrazeno celkem 340 milionů korun. Sto milionů jsme přidali loni na podzim, kdy jsme otevřeli možnost příspěvku na nejjednodušší opatření, tedy nádrž na dešťovou vodu k zalévání, pro všechny občany Česka. Tradičně přes zimu není o program takový zájem, ale očekáváme, že se opět na jaře žádosti vrátí v plné síle. Pro obce je v aktuální výzvě k dispozici až jedna miliarda korun.
Chystáte nějaké změny v Šumavském národním parku - zalesňování, zásahy proti kůrovci?
Ne, s kůrovcem Správa národního parku Šumava "bojuje" standardně na zásahových plochách. Jeho výskyt je aktuálně zvýšený, rozhodně v našich národních parcích ale nejde o kalamitní stav, kterým je postižen zbytek republiky.
Co se týká výsadeb, kromě toho, že se šumavské lesy samy obnovují, správa každým rokem vysazuje nové stromy. Ovšem ne smrkové sazenice. Na více než třetině národního parku se i letos bude vysazovat - předevší buky, jedle, jeřáby nebo javory.
Obecně platí, že MŽP jako orgán státní správy lesů na území národních parků a jejich ochranných pásem monitoruje situaci a je připraveno přijímat opatření v případě, že by se stav vyvíjel nepříznivě. V současnosti je v těchto územích napadení kůrovcem v základním stavu. Dlouhodobým cílem péče o lesy v národních parcích je postupné dosažení přirozené druhové skladby lesů a jejich bohaté struktury. Takové lesní porosty jsou pak podstatně odolnější vůči jakýmkoliv škůdcům či dalším faktorům. Plochy, kde je cílem umožnění samovolného vývoje lesních ekosystémů (přírodní zóny národních parků), jsou vymezovány takovým způsobem, aby nebyly v kontaktu s hospodářskými lesy mimo území parků a nedošlo k šíření kůrovce do dalších porostů.
Připravuje MŽP nějaký program na podporu rozdělování velkých lánů, např. formou travnatých pásů?
Naší dlouhodobou prioritou je udržení vody v krajině, z tohoto pohledu preferujeme přírodě blízká opatření jako je obnovování rybníků, mokřadů, tůní, vytváření remízků, průlehů a dalších prvků v krajině, které zpomalují odtoky vody. Každý rok proto vypisujeme dotační výzvy v rámci stávajícího operačního programu Životní prostředí, z nichž lze financovat mj. i rozdělování obřích lánů na menší bloky. Dotační podpora péče o zemědělskou půdu spadá samozřejmě především do kompetence Ministerstva zemědělství, které vypisuje své dotační výzvy.
Právě Ministerstvo zemědělství s ohledem na zvýšení ochrany půdy například zpřísnilo pravidla pro hospodaření. Na erozně ohrožených pozemcích nebude možné s účinností od roku 2020 pěstovat monokulturu plodiny na ploše větší než 30 ha.
Jana Kunšteková
