Asociace nezávislých médií společně s CS Institutem uspořádala už 4. ročník udělování Krameriových cen za nezávislou žurnalistiku.
Krameriova cena byla založena roku 2016 nikoli jako jakási alternativa, ale uznání samostatného myšlení a odpovědného novinářského přístupu. Cena chce být přemostěním zbytečných propastí a nedorozumění mezi "tradičními" a "alternativními" médii. Asociace nezávislých médií je přesvědčena, že „je jen jedna žurnalistika - ta dobrá, kvalitní, seriózní a odpovědná“. Proto jejími laureáty nejsou pouze, jak by někdo očekával, novináři takzvaných alternativních médií nebo protimainsteamové osobnosti. V minulosti se ocenění dostalo například Janu Petránkovi, Stanislavu Motlovi, Tomáši Hauptvogelovi, Vlastimilu Vondruškovi, Ondřeji Neffovi nebo před rokem Janu Kuciakovi in memoriam. Cena není udělována pouze českým osobnostem, ale oceňováni jsou i slovenští novináři a osobnosti.
Členy poroty jsou: Jaroslav Plesl - šéfredaktor MFDnes, Tomáš Kňourek - člen Rady Českého rozhlasu, Radomír Pekárek - šéfredaktor serveru První zprávy, Vladimír Skalský - ředitel Slovenského domu a Stanislav Novotný - předseda Asociace nezávislých médií.
Letos byla Krameriova cena udělena režisérovi Václavu Dvořákovi (film Uloupené Kosovo) za televizní a filmovou dokumentární tvorbu, za internetovou publicistiku hudebníkovi a publicistovi Pavlu Chrastinovi, moderátorce a pěvkyni Martině Kociánové za rozhlasový cyklus Kupředu do minulosti, Borisovi Korónimu, zakladateli slovenského internetového rádia Slobodný vysielač, za prohlubování česko - slovenské novinářské spolupráce, ukrajinskému novináři Ruslanu Kocabovi za pravdivé psaní o východní Ukrajině, za přínos v oblasti ekonomické publicistiky Markétě Šichtařové a za celoživotní dílo spisovatelce Evě Kantůrkové.
Spisovatelka Eva Kantůrková při předávání cen rovněž představila svoji novou knihu Navzdory času. Tu psala formou dopisů společně s dalším autorem Petrem Žantovským. Kniha je jakýmsi dopisovým duelem dvou generací o dvacátém století. Eva Kantůrková si při svém poděkování postěžovala, že ji někteří novináři zařazují mezi „pravdoláskaře“. „Já se jím rozhodně být necítím,“ řekla spisovatelka, mimo jiné také autorka scénáře o Janu Husovi.
Mirko Radušević