Mezinárodní vědecký tým po řadě intenzivních analýz stop DNA v ledových vodách skotského jezera Loch Ness vyslovil domněnku, že mýtická světově známá příšera, o níž se traduje, že obývá jezero, by mohla být obřím úhořem. Informovala o tom agentura Reuters.
Výsledky vědeckého výzkumu měly vyloučit přítomnost obrovských živočichů, jako jsou třeba dinosauři. Ve druhém největším skotském jezeře však vědci zjistili velké množství stop úhoří DNA, uvedl genetik z novozélandské University of Otago, profesor Neil Gemmell. V Gemmellově týmu byli také vědci z Velké Británie, Dánska, USA, Austrálie a Francie.
Obrovský úhoř? Nebo jen spousta malých?
„Úhoři jsou v jezerním systému hojní – každé místo, kde jsme odebírali vzorky, obsahovalo docela dost ‚úhořiny‘, což bylo docela překvapením,“ řekl Gemmell.
„Nemůžeme vyloučit možnost, že v Loch Ness je obrovský úhoř, nicméně nevíme, zda vzorky, které jsme shromáždili, jsou z obrovského zvířete nebo jen z obyčejného – takže stále tu máme ten prvek, že ‚zkrátka nevíme‘,“ dodal vědec a poukázal na to, že ačkoliv myšlenka obřího úhoře visí ve vzduchu po dekády, nikdo v jezeře zatím obřího úhoře nikdy neulovil.
Bezpočet neúspěšných pokusů
Mezinárodní vědecký tým odebral vzorky takzvané environmentální DNA (eDNA) v červnu minulého roku. Zpracování takovýchto vzorků je již docela běžně zavedeno jako nástroj pro sledování mořského života, například žraloků nebo velryb. Vzorky eDNA souvisejí s fragmenty DNA z kůže, šupin, peří, kožešin, fekálií či moči, které za sebou v životním prostředí živočichové zanechávají.
První zaznamenaná zmínka o známé lochnesské příšeře údajně pochází od irského mnicha svatého Columba ze šestého století. Neslavnější fotografie Nessie, na níž je vidět dlouhý krk čouhající z vody, byla pořízena v roce 1934. O šedesát let později se však ukázalo, že se jedná o podvod, kdy její autor použil model dinosaura připevněný na modelu ponorky.
V rámci hledání lochnesské příšery bylo podniknuto bezpočet neúspěšných pokusů zahrnujících použití sonarové techniky nebo dronů.