Australská hora Uluru Zdroj: Pixabay
Tisíce turistů míří do „červeného centra Austrálie“ - horu Uluru. Na její výstup mají poslední dva dny, potom se vstup na ni veřejnosti definitivně uzavře. Zatímco domorodci se radují, Australané se ptají, z čeho budou původní obyvatelé žít.
Přes třicet tisíc let byla oblast Národního parku Uluru-Kata Tjuta domovem původních domorodých lidí Anangu, kteří stále považují okolí hory s ukrytými vodními zdroji za posvátné. To ostatně dávali na zřetel již delší dobu, když pomocí informativních cedulí žádali dobrodruhy, aby na horu nelezli. Horu už přesto zdolalo podle odhadů úřadu kolem sedmi miliónů lidí. Největší procento z nich přitom tvořili japonští návštěvníci, naopak Evropané se často divili, proč cizinci na horu lezou, když si to domorodci nepřejí.
Správa parku nechá přístupové body na horu oplotit
Japonští turisté i Australané budou mít však brzo utrum. Úřady totiž vyslyšely stížnosti domorodců, kteří mají horu od roku 1985 ve vlastní správě, a vstup na horu zakázaly. Každý, kdo se od soboty rozhodne zákaz ignorovat, se dopustí porušení zákona o ochraně životního prostředí a biologické rozmanitosti. „Pokud se návštěvníci v této souvislosti dopustí zvláště závažného trestného činu, může jim soud udělit pokutu i vyšší než 10 000 australských dolarů,“ sdělil news.com.au mluvčí parku. Aby hora návštěvníky zbytečně nelákala, nechá její hlavní přístupové body na vrchol správa parku oplotit. Kromě toho je bude rovněž pravidelně hlídat.
Tabule původních obyvatel žádající, aby turisté na horu nevstupovali
Tabule s upozorněním Zdroj: Youtube
Tabule s upozorněním Zdroj: Youtube
„Střílíte si sami do své nohy"
Obyvatelé Austrálie však zákazu příliš nerozumí. Nejde jen o to, že domorodci tvoří pouze dvě procenta obyvatelstva kontinentu, ale kroutí hlavou i nad tím, čím se budou domorodí obyvatelé živit. „Co tady lidé dělají? Je to součástí ekonomiky, toho, jak to tu chodí. Střílíte si sami do své nohy, to vám povídám,“ uvedl pro news.com.au Stefan Gangur, turista z Melbourne. „Není žádným tajemstvím, že procento těch peněz z národního parku se vrací zpět domorodým lidem,“ dodal.
Zdolání hory je součástí australské identity
Podobný názor zastává i autor knih o horolezectví Marc Hendrickx. „Myslím, že zdolání hory Uluru je pro Australany nedělitelnou součástí jejich já. Ten pohled z hory na poušť je opravdu úchvatný, a tak naprosto jiný od toho, než na co jsou obyvatelé pobřeží zvyklí. Je to celé součástí dobrodružství, jet do centra Austrálie a vidět něco, co je úplně jiné, než co známe. Další věcí je, že šplhat na tu horu je skutečně zábavnou věcí,“ řekl pro Sky News Australia Hendrickx.
Fronta na horu Uluru. „Zbývá jeden den na výstup hory Uluru, toto je fronta (dnes) v sedm hodin ráno."
One day out from Uluru climb closure, this is the line at 7am. pic.twitter.com/fxs344H6fV
— Oliver Gordon (@olgordon) October 23, 2019
Hora je pro domorodce posvátná
Domorodci kontroverzi naopak vítají. „To místo je velmi svatým místem, je pro nás jako kostel,“ vysvětlil pro BBC News jeden z původních obyvatel Rameth Thomas. „Říkal jsem jim od té doby, co jsem byl malým chlapcem, že nechceme, aby šplhali na tu skálu. Všechny naše příběhy jsou v té skále. Lidé po celém světě … prostě přijdou a vyšplhají na ni. Nemají žádnou úctu,“ postěžoval si Thomas. Původní obyvatelé však často argumentují i nebezpečím, které s výstupem na horu souvisí. Od padesátých let zemřelo v souvislosti s výstupem na horu nejméně 37 lidí. Jedním z největších nebezpečí jsou letní vysoké teploty, které mohou vyšplhat až na více než 37 stupňů celsia.
