Do rozvoje umělé inteligence vstoupil nečekaný problém: Lidská nenávist. Co ji probouzí?
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Odpor k umělé inteligenci roste i u mladších generací.
Nedostatek čipů žene ceny elektroniky prudce vzhůru.
Obří datacentra zvyšují lidem účty za energie.
Zisky z AI končí u úzké skupiny firem a hrozí bublina.
Umělá inteligence už dávno není jen fascinující technologickou novinkou, jejíž možnosti na první pohled vyrážejí dech. Spolu s jejím masivním nástupem se totiž prohlubují obavy z drahých energií, kolapsu trhu práce, ekologických škod i ztráty soukromí. Proč vlnu počátečního nadšení střídá tvrdý odpor a z čeho pramení rostoucí hněv veřejnosti vůči AI?
Počáteční fascinaci vystřídaly obavy, skepse i aktivní odpor. Tak by se dala vyjádřit změna nálad kolem generativní umělé inteligence. Nedávný zámořský průzkum společnosti Gallup ukázal, že i u nastupující generace Z převážilo negativní vnímání – 31 % cítí vůči AI hněv a pouhých 23 % mladých věří, že bude mít pozitivní dopad na jejich kariéru a budoucnost. Podle průzkumu stejné společnosti pak 7 z 10 Američanů odmítá stavbu AI datacenter. Odpor proti nim spojuje voliče demokratů a republikánů.
ČTĚTE TAKÉ: Rekordní pokuta pro Google. Gigant zneužívá Android, potvrdil Soudní dvůr EU.
Německá studie společnosti IONOS z dubna 2026 zase ukazuje, že dvě třetiny tamních menších a středních firem sice vnímají AI jako přínos, ale více než polovina cítí nedůvěru vůči zámořským poskytovatelům těchto technologií, do jejichž cloudů putují citlivá data, a 49 % vidí jako překážku chybovost výstupů způsobenou AI halucinacemi.
Existuje zásadní rozpor mezi tím, jak dopad AI vidí elity v Silicon Valley a jak ho vnímá veřejnost. Zatímco experti povětšinou předpovídají pozitivní transformaci, běžní lidé mají strach z turbulentních změn, z nichž bude čerpat jen vybraná část společnosti. „Jde o obrovskou propast ve vnímání, jakou v dnešní době u jakéhokoli jiného tématu najdete jen stěží. Technologičtí šéfové a politici o tom vědí – tato čísla pro ně nejsou tajemstvím,“ upozorňuje magazín The Verge.
Jaké skutečnosti pohánějí tento rostoucí odpor a jaké argumenty se nejčastěji skloňují v souvislosti se skeptickým vnímáním AI boomu?
1) Znehodnocení lidské práce a odbornosti
Nejsou to pouze programátoři, kterým éra Claude Code a vibecodingu obrátila dříve tak prestižní a dobře placený obor naruby. Zprávy o hromadných propouštěních mohou být mediálně zdramatizované. Na druhou stranu v mnoha firmách jsou lidé tlačeni k používání AI s vtíravým pocitem, že až své denní rutiny dostatečně zautomatizují, dostanou za odměnu výpověď.
Kreativci soupeří s AI nástroji, jejichž výstupy sice mají objektivní vady, ale zadavatel je často odbude slovy jako „od AI je to OK a účel to splní“. Právníkem, odhadcem ceny nemovitostí, hypotečním specialistou či stavebním inženýrem se dnes cítí každý, kdo zvládne naládovat dokumenty do AI bota a dát mu několik vágních dotazů či instrukcí. Stačí zjistit, do jak absurdních situací se kvůli tomu dostávají realitní kanceláře a makléři.
Mrazivý druh zábavy přináší třeba redditové vlákno právníka – popisuje, jak klient rozporuje jeho návrhy na základě výstupů z chatbota.
2) Operační paměť nad zlato
Kupovat si dnes nový počítač, telefon nebo třeba herní konzoli je kvůli masivní výstavbě AI datacenter docela očistec. Hlad po paměťových čipech DRAM ze strany umělé inteligence totiž neustále šponuje ceny veškeré elektroniky, která se bez nich neobejde.
Jen za první kvartál letošního roku vystoupaly ceny DRAM až o 100 %. Podobná je situace s NAND Flash čipy využívanými v SSD discích, kde vzrostly ceny mezikvartálně o 75 %.
Největší výrobci pamětí Samsung, SK Hynix a Micron do rozšiřování výroby investují desítky miliard dolarů, jenže tyto investice tečou téměř výhradně do vylepšování procesů pro AI komponenty, nikoliv do masivního navyšování hrubé kapacity pro spotřebitelský trh, který není tak lukrativní jako mnohaleté stamiliardové zakázky pro AI. Až do konce roku 2026 se proto očekává další raketový růst, poté by měla dle odhadů nastat fáze postupné stabilizace.
Nejnovější čísla ukazují, že u levných telefonů už samotné paměti tvoří 65 % celkové ceny. Výrobci proto tento segment opouštějí – při tak vysokých nákladech nedokážou udržením nízké ceny generovat dostatečné prodeje, které by jim vynahradily jinak tradičně nízké marže. V podstatě jistou záležitostí je třeba i odložení PlayStationu 6, zřejmě až na konec roku 2028. Přesto panují obavy, že hráči budou odhadovanou cenu konzole překračující 1 200 dolarů (30 tisíc Kč s daní, tedy dvojnásobek ceny té aktuální) kousat jen hodně těžko. Konkurenční Xbox uvádí jako hlavní důvod letošních drastických škrtů doslovně „hardwarovou krizi nevídaných rozměrů“.
Čtěte také
3) Energetická inflace
Zatímco nákup elektroniky je věc, která se dá v mnoha případech odložit, inflace cen elektrické energie může brzdit celou ekonomiku a velká datacentra jsou jejími ohromnými konzumenty. Spotřeba páteřních AI datacenter se dnes pohybuje na úrovni velkoměst typu New York. Podle studie Bloombergu spotřebuje AI do roku 2035 pětinu veškeré americké elektřiny.
Jak o desítky procent zvyšují datacentra ceny odběratelům energií, ukázala studie americké organizace EESI. Odpor Američanů k jejich stavbě, který se ukazuje třeba na protestech proti megalomanskému projektu datacentra Stratos Project v Utahu, vedl vládu Donalda Trumpa k přijetí programu Ratepayer Protection Pledge. Ten po technologických firmách vyžaduje, aby nesly náklady na nové přenosové i výrobní kapacity. Jednotlivé americké státy, jako například Pensylvánie, pak skrze vládní standardy GRID nutí operátory „přinést si vlastní energii“ (BYOE – Bring Your Own Energy).
Jelikož Česko nedávno představilo plán postavit jednu z evropských AI gigafactory, a přitom se dlouhodobě potýká s drahou energií, týká se tento problém potenciálně i českých odběratelů. Více jsme o tom napsali v samostatném článku.
Čtěte také
4) Extrémní koncentrace bohatství a moci
Sedm z deseti největších světových firem podle tržní kapitalizace je přímo zapojeno do AI byznysu, přičemž ta nejcennější z nich, Nvidia, vyrostla od nástupu velkých jazykových modelů o astronomických 1 300 %. Čerstvá pololetní studie finanční skupiny Allianz uvádí, že AI boom zajišťuje zhruba třetinu celkového růstu americké ekonomiky a funguje jako polštář globální ekonomiky kompenzující geopolitické otřesy.
Jenže z růstu zatím profituje jen extrémně úzká skupina firem, na což upozorňuje analýza investiční společnosti Bridgewater: „Je velmi vzácné, dokonce bezprecedentní, aby byl takto vysoký růst HDP tažen z velké části zisky, které jsou zachyceny a zadrženy tak úzkou skupinou společností. Vzhledem k povaze těchto výdajů a tomu, kam směřují, je nepravděpodobné, že by boom kapitálových investic do AI výrazněji podpořil pracovní trh.“
Pro běžného člověka je AI v roce 2026 zkrátka spíše zdrojem zvýšených životních nákladů a nejistot, zatímco slibované revoluční benefity jsou spíše spekulovanou hudbou budoucnosti. Ekonomický růst tažený AI je sice reálný, ale jeho distribuce je extrémně nerovnoměrná.
Čtěte také
5) Riziko AI bubliny
Slova o možné bublině hrozící splasknutím se skloňují stále častěji, jelikož do konce dekády se do AI nainvestuje až 7,5 bilionu dolarů, přičemž roční příjmy největších hráčů v oboru se pohybují jen v řádu desítek miliard. Pokud nedojde k zásadnímu zlomu v efektivitě modelů a k novým způsobům monetizování, začnou investoři pochybovat o návratnosti vložených prostředků a pak obvykle stačí jediná spouštěcí událost...
Investiční optimismus je tažený FOMO, neboli pocitem, že je třeba být na straně vítězů aktuální společenské transformace. Ve hře je i nový typ drobných investorů operujících na tradingových platformách jako XTB či eToro, kde jsou motorem trendy a rady finfluencerů na rychlé zbohatnutí. První známky investorského ochladnutí už lze vycítit, když od květnového maxima index tzv Velké sedmy ztratil 11 procent..
Čtěte také
Třeba zpráva CSET na konkrétním příkladu varuje: „Neexistuje žádný svět, ve kterém by se plánované investice OpenAI do infrastruktury ve výši 1,4 bilionu dolarů vyplatily. Aby dosáhla svých cílů, musela by do roku 2030 vyrůst o 6 500 %.“ Strašák kolapsu nebo citelného pročištění trhů visí ve vzduchu, jak ukazují i množící se zprávy o účetních tricích těch největších AI hráčů, kteří si oblíbili posílání peněz mezi sebou, neboli kruhové financování, vytvářející iluzi zázračného finančního perpetuum mobile.
Ve druhé části...
V navazujícím článku shrnujeme zbývajících pět nejdiskutovanějších problémů AI boomu. Dotýkáme se relativizace pravdy a záplavy vygenerované hlušiny, shrnujeme námitky ekologů, díváme se na umělou inteligenci jako podmínku dokonalé diktatury a srovnáváme dva druhy strachů, z nichž jeden je starý jako lidstvo samo. Součástí je i reflexe jednoho z nejrenomovanějších českých vědců zabývajících se umělou inteligencí.
Čtěte také
SLEDUJTE TAKÉ: Ježíš se s vámi pomodlí, platit ho musíte od minuty. Umělá inteligence úřaduje i v buddhismu
