Mýtus o slabé Evropě aneb Co pohání tichý technologický boom na starém kontinentě
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Počet technologických firem v EU vzrostl na 30 tisíc
Odborníci ze Silicon Valley se stěhují do Evropy
Investice do startupů stouply na 85 miliard dolarů
Může být evropská opatrnost k AI nakonec výhodou?
Evropa nemá vlastní Google ani Apple a podle kritiků v technologickém souboji s Amerikou fatálně propadá. Je to ale skutečně tak zlé? Pod povrchem unijní ekonomiky totiž v tichosti sílí fenomén, který začíná překlápět misky vah. Do Evropy poprvé hromadně míří experti ze Silicon Valley, k čemuž pomáhá i současná politika prezidenta Trumpa. Schyluje se k zásadnímu zvratu, nebo evropský vzmach smete zámořský náskok v umělé inteligenci?
Komentátoři a analytici si všímají skutečnosti, že žádný z bilionových technologických gigantů jako Google, Apple, Microsoft či Nvidia nepochází z EU, která je tak na zahraničních technologických platformách závislá. Méně pozornosti je však věnováno tichému, ale významnému růstu, díky němuž se počet evropských technologických společností v poslední dekádě zvýšil ze 13 tisíc na téměř 30 tisíc. To představuje 15 % evropského HDP, což je dokonce více než zhruba 11 % uváděných americkými úřady.
ČTĚTE DÁLE: Rekordní pokuta pro Google: Gigant zneužívá Android, potvrdil Soudní dvůr EU
Důkazem pozitivní evropské dynamiky je rovněž pracovní migrace. Podle analýzy deníku The Economist se totiž od konce roku 2024 obrátil dosavadní odliv technologických expertů. Do té doby většina vysoce kvalifikovaných pracovníků mířila z Evropy do USA, dnes je tomu však naopak a tento trend stále sílí. Nejvíce jich ze zámoří putuje do Nizozemska, Dánska, Švýcarska a Velké Británie.
Koncentraci lidského kapitálu v Evropě podle zmíněné analýzy výrazně pomáhá i současná vláda Donalda Trumpa. Po celá desetiletí byly USA, a zejména Silicon Valley, sběrným místem pro globální technologické talenty, které přitahovalo výzkumníky, inženýry a průkopníky z celého světa. To se však mění kvůli dopadům Trumpových přísných vízových omezení a tvrdých zásahů proti imigraci. Právě ty jsou vnímány jako hlavní důvod, proč se mnozí odborníci obracejí zpět k Evropě. Rostoucí technologické huby v Paříži, Stockholmu či Berlíně navíc nabízejí další výhodu – citelně nižší životní náklady než Kalifornie.
Platí to i pro Prahu, která z čerstvého žebříčku největších evropských technologických center The Global Tech Ecosystem Index 2026 vyšla na šestém místě v kategorii rostoucích evropských hvězd – první trojici obsadily Istanbul, Kyjev a Záhřeb. „Záhřeb se vyplatí sledovat. Je to momentálně nejrychleji rostoucí technologické centrum na území EU a jedenácté celosvětově,“ píší Euronews. Do seznamu se z Česka dostalo ještě Brno.
Jak vytvořit evropské obry?
Evropa je domovem mnoha menších startupů, ale pochází odsud pouhých 12 ze 100 nejhodnotnějších technologických společností na světě (ve srovnání s 51 americkými). Celkově se v EU nachází méně než pětina nejhodnotnějších technologických firem světa.
Prvním faktorem stojícím za aktuálním dynamickým růstem evropských technologií je nárůst financování prostřednictvím rizikového kapitálu. Historicky je kapitálové financování v USA mnohem hlubší a tamní investoři se méně obávají rizika než ti v Evropě. Mnoho velkých amerických technologických společností, včetně Uberu v minulosti a OpenAI v současnosti, fungovalo řadu let s miliardovými ztrátami, než se staly ziskovými, a nebyly tlačeny nutností brzkého vstupu na burzu. V desetiletí mezi lety 2015 a 2025 se však investice rizikového kapitálu do evropských startupů téměř zčtyřnásobily – z 22 miliard dolarů na 85 miliard dolarů. To je sice stále daleko za USA, ale zhruba o 30 miliard více než v Číně.
Pokud má v Evropě vzniknout skutečný gigant, je třeba další mobilizace kapitálu a harmonizace vnitřních trhů. Například takzvaná skupina E6 – tedy Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Nizozemsko a Polsko – nyní prosazuje plány na vytvoření unie kapitálových trhů, což by mělo rychle rostoucím evropským startupům pomoci expandovat mnohem rychleji. Mnoho vlád se také snaží motivovat penzijní fondy, aby více investovaly do rizikovějších aktiv, jako jsou nově založené technologické firmy. Příkladem je Francie (iniciativa Tibi), Německo (program WIN-Initiative) nebo pobaltské státy (např. program BaltCap).
Rostoucí počet šampionů
V současné době představuje EU pouhých 7 % globálních výdajů na výzkum a vývoj (R&D) v oblasti softwaru a internetových technologií, ve srovnání s 71 % u amerických firem a 15 % u čínských. „Tyto výdaje se navíc stále soustředí do méně inovativních odvětví, jako je automobilový průmysl. Členské státy by proto měly jít soukromým investicím do vědy a výzkumu naproti a více je podpořit – například skrze daňové úlevy nebo dotace,“ doporučuje zpráva CER (Centre for European Reform). Dává za příklad mnoho evropských technologických šampionů, jakými jsou estonský Bolt, nizozemský Booking.com, litevský Vinted či švédská trojice Spotify, Lovable a Klarna.
Čtěte také
Samostatnou kapitolou je pak dvojice evropských společností, které jsou ve světovém technologickém řetězci zcela nepostradatelné a strategické. Bez fotolitografických strojů nizozemské společnosti ASML není možné vyrobit jakýkoli pokročilý čip kdekoli na světě. Takřka celý její dodavatelský řetězec tvoří další evropské technologické firmy a amerického dodavatele ultrafialového světla Cymer nedávno ASML odkoupilo. Stejně tak na ERP systému (plánování podnikových zdrojů) německé společnosti SAP běží až 90 % největších firem světa, včetně hluboké integrace do systémů technologických gigantů Apple a Google.
Nejasný faktor umělé inteligence
Ovzduší zvýšené geopolitické rivality mezi Evropou, USA a Čínou přiživuje soupeření na poli AI a bezprecedentně masivní investice do datacenter a související infrastruktury. Evropské, respektive i české projekty, jako třeba pražská stavba AI Gigafactory, vypadají proti těm zámořským jako chudí příbuzní. Jenže stále častěji zaznívají skeptické hlasy, že největší společnosti provozující AI stále hledají udržitelný finanční model. A čas se krátí.
„Neexistuje žádný scénář, ve kterém by se plánované investice OpenAI do infrastruktury ve výši 1,4 bilionu dolarů vyplatily. Aby OpenAI dosáhla svých cílů, musela by do roku 2030 vyrůst o 6 500 %,“ dává varovný příklad zpráva CSET. Skutečnost, že Evropa nevsadila všechno na AI, se paradoxně může ukázat výhodou.
SLEDUJTE: Svědectví o UFO přibývá, důkazy stále chybí. Trumpovy spisy slibovanou senzaci nepřinesly
