Českou republiku čekají v neděli až třicetistupňové teploty. Horké dny mají i své stinné stránky. Jak předejít nepříjemnostem, jako jsou podrážděné oči, spáleniny od sluníčka, dehydratace nebo bolest kloubů po sportovním výkonu?
1. Paprsky škodí nejen pokožce
Sluneční paprsky jsou příjemné – dokážou ovšem nadělat neplechu nejen na naší kůži, ale mohou dost podráždit i oči, které pak slzí a pálí. Přímý pohled do slunce může dokonce způsobit poškození sítnice. Hlavní riziko ovšem představuje UV záření. „Viditelné světlo může dráždit oči, ale pokud se nedíváte přímo do slunce, tak oči nepoškodí. Škodlivou složkou slunečního záření je neviditelné UV záření,“ varuje MUDr. Lucie Valešová, primářka oční kliniky DuoVize.
Jak se vyhnout letním trablům: Pořiďte si sluneční brýle s kvalitním UV filtrem – dávejte však pozor na častý mýtus, že čím jsou brýle tmavší, tím lepší ochranu poskytují. Tmavé brýle bez filtru mohou naopak způsobit větší škody, než kdybyste brýle nenosili vůbec. Na slunci se oční zornička automaticky stáhne a dovnitř propustí méně světla. Pokud si ale nasadíte tmavé brýle bez UV filtru, zornice oka se rozšíří a škodlivé UV záření se do oka dostane ve větší míře. Kvalitní brýle mají na vnitřní straně postranice uvedený certifikát CE a zároveň stupeň ochrany. Kategorie slunečního filtru se označuje číselnou hodnotou od nuly do čtyř (někdy do 400).
2. Spálená pokožka a zničené vlasy
Sluneční záření může poškodit nejen oči, ale také spálit pokožku a ničit vlasy, které jsou vlivem vysokých teplot lámavější a jejich konečky se více třepí. Zároveň dochází k jejich vysoušení a ztrátě obranyschopnosti. Zatímco obličej a odhalenou kůži jsme si zvykli chránit krémy s UV faktorem, na pokožku hlavy často zapomínáme. Bolestivé spáleniny pak hrozí hlavně v místě pěšinky nebo řidšího porostu, náchylná ke spálení jsou také oční víčka.
Jak se vyhnout letním trablům: Před žhnoucím sluncem schovejte svou hlavu pod kloboukem, kšiltovkou nebo se oviňte šátkem – tento elegantní a praktický doplněk chrání vlasy a pokožku hlavy a také zabraňuje úžehu. Svou hřívu také ochráníte používáním speciálních kosmetických produktů s UV filtrem a občas vlasům dopřejte regenerační a hydratační masku. A nezapomeňte, že v poledne jsou sluneční paprsky nejintenzivnější, tak se jim raději úplně vyhněte.
3. Žízeň jako na poušti
Bolest hlavy, únava, zvýšená teplota, žaludeční nevolnost, snížený objem moči... To vše může poukazovat na dehydrataci, k níž často dochází v horkých měsících, když zapomeneme na dostatečný přísun tekutin. Pozor by si měli dávat zejména senioři a děti, ale může postihnout i dospělé, zejména pokud vyvíjejí zvýšenou tělesnou aktivitu, u které se zapotí. Je proto nutné myslet na to, že v teplých dnech je potřeba více pít. Nespoléhejte se jen na pocit žízně a pijte pravidelně v průběhu celého dne – ideálně vodu, kterou můžete „vylepšit“ třeba čerstvým ovocem či bylinkami (například mátou).
Doplnit byste měli minimálně tolik tekutin, kolik jich během dne ztratíte v moči, dýcháním a pocením. Například tělo sportovce si v parnu žádá i 5 litrů vody denně, naopak člověk se sedavým způsobem života nemusí za příhodných podmínek potřebovat ani 2 litry. Zlaté pravidlo, kterým by se měl řídit každý dospělý v kterýkoli čas, zní minimálně 30 ml vody na 1 kg váhy denně. Důležitým faktorem je i to, co jíte. Pokud se stravujete zdravě, jíte hodně ovoce a zeleniny, získáte dost vody i z jídla a nemusíte se prolévat dvěma litry dalších tekutin, naopak se špatnými stravovacími návyky se nároky na dostatečný pitný režim zvyšují.
Jak se vyhnout letním trablům: Jistě to znáte, natočíte si lahev s pitím, ale sluneční paprsky její útroby brzy promění v nepoživatelnou „břečku“. Navíc s sebou zbytečně taháte velkou lahev. Naše ledviny totiž dokáží za hodinu zpracovat jen 300 až 350 ml vody, zbytek bez užitku vyloučí. Aby vaše pití vydrželo i v horkých dnech studené, pořiďte si malou praktickou termosku, která se vám vejde do kabelky nebo batohu. Nápoje by také neměly být vyloženě ledové – ideální teplota je okolo 16–18°C a paradoxně nejvíce vás v horkých dnech osvěží teplý (nikoli horký) čaj, například bylinkový nebo zelený.
4. Nepříjemný zápach při pocení
Při letních výletech a sportování se někdy člověk pěkně zapotí! Proč tomu tak je? Lidská kůže vytváří přirozenou termoregulaci: když se hýbeme, tělo produkuje energii v podobě tepla a organismus začne vylučovat vodu, aby se ochladil (čímž právě může dojít k dehydrataci). Když se však pot dostane do oděvu, nastává problém s nevábným odérem. Pot sám o sobě nezapáchá, vlhké prostředí je ale skvělou půdou pro množení bakterií, kvůli kterým následně vzniká nepříjemný zápach, zejména v podpaží.
Jak se vyhnout letním trablům: Nespoléhejte jen na antiperspiranty. Sice pomůžou, ale nestihnou vše. Důležitá je častá výměna oblečení a pokud to není možné, pořiďte si tričko z merino vlny, která dokáže přirozeně odvádět vlhkost. Bakterie, které způsobují zápach, se nemají kde zachytit. Při běžném nošení stačí triko z merina osvěžit vyvětráním, případně jen přepráním ve vodě. Jediné, co může vznikat, jsou solné mapy při nadměrném pocení v létě, ale i přesto bude triko bez zápachu. Navíc, i když je oděv z merina vlhký, nebude vám v něm zima, takže neprochladnete – vlna totiž při namočení dokáže svou teplotu zvýšit až o 8 °C bez vlivu okolního prostředí.
5. Bolesti kloubů při sportu nebo túrách
Letní měsíce jsou jako stvořené pro turistiku, nordic walking, běh, jízdu na kole a další outdoorové sporty. Vyšší zátěž ovšem může způsobit problémy s klouby, které po těchto aktivitách mohou reagovat bolestí – zvláště u lidí v pokročilém věku, kdy ubývá v těle kolagen, nebo u těch, kteří trpí osteoartrózou.
Jak se vyhnout letním trablům: Aby vás klouby při venkovních aktivitách netrápily, dopřejte jim péči a přibalte si s sebou na cesty doplňky stravy, které jim pomáhají v regeneraci. Je ale potřeba vybírat pečlivě, protože ne všechny přípravky určené k regeneraci kloubů jsou skutečně účinné. Odborníci doporučují užívání kolagenu v přirozené podobě, tedy ve formě kolagenních peptidů. Při výběru kloubní výživy dbejte na to, aby obsahovala nejen kolagenní peptidy v dostatečném množství (3 000 až 10 000 mg v denní dávce), ale také další látky, jako jsou vitamíny, minerály, bylinné extrakty a další látky tělu vlastní, které doplňují metabolickou kaskádu kolagenu a kloubních tkání.