5G: Nejen rychlá komunikace dostupná všem. Ale i udržitelnost a ohled na přírodu

Planeta Země urychleně potřebuje naši pomoc. Den co den slýcháme o tom, jak hladiny oceánů stoupají, mizí mnohé živočišné druhy. A velmi dobře už následky nepříznivých klimatických změn pociťujeme i my Češi. Horka letos v létě lámou rekordy, pobyt venku na přímém slunci může být pro mnohé i život ohrožující. Nedostatek vody hlásí obce napříč celou zemí už roky, mnohde zatím řeší jen zákazy napouštění bazénů, jinde už během letních měsíců potřebují náhradní cisterny s pitnou vodou. Stav klimatické nouze loni vyhlásilo 38 zemí a ekologové bijí na poplach. Politici po celém světě kličkují a lámou si hlavu, jak chránit životní prostředí a přitom neslevit z moderní životní úrovně, na kterou je lidstvo zvyklé. Pomoci mohou 5G sítě, které už fungují i v Česku.

Když se o klimatických změnách a jejich vlivu na naše životy začalo před lety mluvit, mnozí si klepali na čelo. Dnes už jsou změny klimatu natolik výrazné, že je na vlastní kůži zažíváme všichni, i my v zemském ráji to na pohled.

Přinášíme vám souhrn informací, které jasně napoví, jak mohou 5G sítě pomoci se zlepšením životního prostředí u nás i ve světě. Stejně tak si můžete přečíst o místech, kde už nové systémy fungují.

Udržitelnost, čistá energie a úspora

To jsou cíle, ke kterým se lidstvo má ve vlastním zájmu přiblížit co nejdříve. Začít by sice měl každý sám u sebe, jednat je ale potřeba i ve velkém měřítku. A právě tady nastává prostor pro výrazné hráče, jakým jsou 5G sítě.

Čistá energie je jedním ze současných hlavních cílů. Spotřeba energie v 21. století výrazně stoupla. Život bez ní si nedokážeme představit. Jenže jejím zdrojem jsou většinou uhlí a ropa, tedy fosilní paliva. V roce 2019 zajišťovala drtivou většinu celosvětové energie. Vedle pohodlí a bezpečí nás lidí to má ale bohužel za následek nárůst množství emisí skleníkových plynů a v konečném důsledku globální oteplování.

5G sítě nabízejí pomoc se snížením hladiny emisí skleníkových plynů na světové úrovni. Do konce dekády o pětinu. Taková EU má cíle ještě vyšší, ve srovnání s rokem 1990 je chce snížit dokonce o více než polovinu.

„Pro dosažení udržitelného stavu je nutné zásadní zvýšení energetické účinnosti a efektivní přechod k obnovitelným zdrojům energie. Toto však vyžaduje zcela nový přístup k samotnému způsobu využívání energie, kterému se budou muset přizpůsobit společnosti i jednotlivci. Právě v tom může hrát důležitou roli 5G,“ píšou stránky 5G v Česku.

Moderní technologie jsou ale klíčovým hráčem, který se splněním závazků vůči přírodě může pomoci.

Spotřeba energie je dalším zásadním bodem v celém plánu na pomoci životnímu prostředí. Může se zdát, že napájení všech chytrých zařízení, která si pořizujeme, aby nás budila, hlídala za nás čas i náš zdravotní stav, vařila nám, střežila děti i majetek a dělala pro nás i spoustu dalších užitečných úkolů, spotřebu energie navyšuje a o úspoře tak nemůže být řeč. A bez práce technologických vývojářů by to i byla pravda. Jenže právě oni hledají řešení – nejen jak udělat proces využívání energie pro podobná zařízení efektivnější, ale zabývají se také aplikací nových technologií na různá odvětví, která jsou součástí našich životů dnes a denně.

Ochrana přírody

Jak už bylo řečeno, jedním z hlavních problémů jsou emise uhlíku. Huawei a telekomunikační společnost China Tower přišly s řešením 5G Power, které dodává energii přesně podle potřeb základnových stanic. To může mít za následek ušetření 4 130 kWh energie na každé lokaci, a tak snížit množství emisí uhlíku o 1 125 kg za rok. Během letošního roku mají být 5G stanice rozmístěné na dvou milionech míst po celé Číně. A dohromady by tak systém Huawei 5G Power mohl ušetřit 8,3 miliardy kWh elektřiny. Pro lepší představu, taková je roční spotřeba energie v Estonsku. A výsledek? Zabránění vzniku 2,3 miliardy kilogramů emisí uhlíku. Takové množství by ve vzduchu čistilo 130 milionů stromů celý rok.

Ohled na vodní zdroje

Bez vody by na naší planetě jednoduše nebyl život. Sami Češi už několik let pociťují její úbytek. A stejně tak se mluví o její kvalitě, kterou ohrožuje mnohdy necitlivý přístup ve výrobním průmyslu či mikro plasty nebo přílišné vedro a minimum dešťů. Proto bychom právě o vodu měli pečovat velmi svědomitě. Sladkovodní, tedy případně pitné zdroje, tvoří pouhá 3 % celosvětových zásob. Chybí už téměř polovině populace na celé planetě. Podle statistik OSN je největším spotřebitelem zemědělství, využívá 70 % zmíněných zásob. 16 % pak města a domácnosti. Průmysl vyžaduje 12 %.

Spotřeba vody stále stoupá, ale bohužel jí nepřibývá.

A jak může tenhle problém ovlivnit 5G síť? Dokáže zpracovávat data v doposud netušeném množství a díky umělé inteligenci s nimi může nakládat bez zpoždění. Jak se to projeví v praxi? Ovlivní třeba senzory hlídající množství vody v zemině, což pomůže úspoře vody v lokálním měřítku. Dále jsou to čidla, která kontrolují stav potrubí. Bez prodlení oznámí poruchu a uzavřou přívod vody, která by jinak odtekla do ztracena. Inteligentní měřiče dokážou díky připojení k chytré síti určit výkonnost vodních čerpadel a ve výsledku snížit náklady zemědělců na energii až o 50 %.

A omezit plýtvání vodou je díky moderním technologiím možné i ve městech. Věděli jste, že Praha za rok nechá bez užitku protéct pětinu pitné vody? Ta proteče potrubím a bez využití končí zase v čističkách.

Že se takovému plýtvání dá zabránit, dokazuje inteligentní vodní síť v Šen-čenu v Číně. Spustili ji už před pěti lety. Podrobnosti uvádí web 5G v Česku: „Nasazení inteligentních vodoměrů umožnilo vodárenské společnosti kontrolu a odečet všech údajů u čerpadel, nádrží, ventilů a dalších důležitých bodů distribuční sítě v reálném čase na dálku a využít údaje k automatizaci řízení procesů či potřebným změnám v režimu dle aktuálního stavu sítě.“ Jednoduše řečeno – inteligentní vodní síť pomáhá plánovat a řídit využívání vody a výsledkem je efektivnější hospodaření s jedním z nejcennějších zdrojů, jaké máme.

Ochrana ovzduší

Vzduch je v žebříčku potřeb všeho živého ještě o stupínek výš než voda. Přesto podle WHO 91 % lidí na Zemi dýchá vzduch, jehož kvalita už dávno překročila limity vhodné pro zdraví. Následek? 4,2 milionu lidí, kteří každoročně zemřou právě kvůli znečištěnému ovzduší.

Problémem se už pět let zabývá třeba Helsinská univerzita. V roce 2017 spustila projekt MegaSense, který díky nejmodernějším technologiím sleduje ovzduší ve městě v reálném čase. Nejen vedení města, ale i běžní občané během pár vteřin vědí, jaká situace právě je. Projekt kromě mapování aktuálních hodnot nabízí také vyhodnocení zjištěných hodnot a dává i dostatek prostoru k návrhu nových řešení, třeba v dopravní infrastruktuře. Mimochodem s chytrým managementem počítá také ministerstvo průmyslu a obchodu, a to v národním plánu na implementaci a rozvoj sítí 5G v ČR. Slibuje si od něj lepší plynulost dopravy, kterou umožní systém chytrých semaforů, čidel a monitorovacích i navigačních zařízení. To ve výsledku ušetří čas všech účastníků provozu a především sníží množství výfukových plynů, která produkují auta stojící v kolonách.