Organizační výbor filmového festivalu v Cannes představil svůj výběr. Na program se dostalo 56 filmů, z nichž 15 natočili debutanti. Mezi vybranými jsou Eté 85 (Léto 85) Françoise Ozona, The French Dispatch (Francouzská spojka) Wese Andersona s Owenem Wilsonem, pokračování hororového počinu Train to Busan 2 (Vlak do Pusanu 2) režiséra Sang-ho Yeona a režijní debut Viggo Mortensena Falling.
Režisérka z Japonska Naomi Kawaseová, držitelka bezpočtu prestižních filmových ocenění, představuje snímek True Mothers (Skutečné matky). Letošního festivalu se mohl zúčastnit její krajan Kōji Fukada s počinem The Real Thing, stejně jako dva jihokorejští režiséři. Komise vybrala filmy To the Land of Happiness (Haengbokui nararo) od Sang-soo Lima a již zmíněný Train to Busan 2 od Sang-ho Yeona.
Program také zahrnoval dva oscarové snímky Steve McQueena Lover's Rock (Skála milenců) a Mangrove (Mangrovník). Vítěz ceny poroty z roku 1998, režisér filmu Kursk Thomas Vinterberg, se stal také členem programu, konkrétně s filmem Another Round. Zajímavým hereckým obsazením potěší ADN od známé herečky Maïwenn, která zde zvládla post režiséra. Snímek obsadila hvězdami francouzského filmu jako Fanny Ardant či Louis Garrell. V počinu belgického režiséra Lucase Belvauxe Des Hommes pak můžete vidět Gérarda Depardieu.
Mezi nováčky se nečekaně představil herec Viggo Mortensen. Jeho režijní debut The Fall se do programu, kde také hraje hlavní roli, dostal.
Samostatně Thierry Frémaux oznámil i seznam pěti komedií — všechny natočené francouzskými režiséry. Jsou to Cévennes režisérky Caroline Vignal, Les Deux Alfred od Bruno Podalydèse, Un Triomphe od Emmanuela Courcola, L'origine Du Monde Laurenta Lafitteho a Le Discours Laurenta Tirarda.
Zdroj: Twitter.com
Zdroj: Twitter.com
Zdroj: Twitter.com
Zdroj: Twitter.com
Zdroj: Twitter.com
Zdroj: Twitter.com
Zdroj: Twitter.com
Zdroj: Twitter.com
Do dokumentární sekce vstoupily tři práce: On the Way to the Billion Dieudo Hamadiho, The Truffle Hunters Michaela Dwecka a Gregory Kershawa a 9 Days at Raqqa Xaviera de Lauzanneho.
Komise také vybrala čtyři animované počiny – seriál Aya to majo od Goró Mijazakiho, animovaný dokument Flee dánského režiséra Jonase Pohera Rasmussena, a také Josep — snímek o občanské válce ve Španělsku od režiséra-debutanta Aurela. Seznam završuje disneyovka Soul (Duše) o posmrtném životě, snech a inspiraci, kterou natočil Pete Docter. Jeho premiéra v českých kinech se očekává v listopadu.
Žádný český film v letošním oficiálním výběru festivalu nefiguruje. Ze zemí střední a východní Evropy zde mají své zástupce pouze Litva (film Soumrak režiséra Šarunase Bartase) a Bulharsko (snímek Únor od režiséra Kamena Kaleva).
Rekordní počet nabídnutých filmů v historii
V letošním roce byl výběrovou komisí zaznamenán rekordní počet filmů — 2 067. Je to poprvé v historii, kdy jejich množství překročilo 2 000. Podle Frémauxe to naznačuje, že kinematografie je v moderní společnosti stále důležitá a nepostradatelná.
„I když jsou kina uzavřena již tři měsíce, tento program filmového festivalu v Cannes naznačuje, že film nezemře. Je stále jedinečný a nepostradatelný. Žijeme ve světě, ve kterém se pohyblivé obrazy neustále vyvíjejí, to platí jak pro promítání filmů, tak i pro filmy samotné. Kinematografie mění svět k lepšímu díky těm, kteří ji vytvářejí, kteří jí dávají život, a také těm, kteří ji sledují a milují. Teď se navíc jedná o nejočekávanější filmy režisérů, kteří se již dříve festivalu zúčastnili,“ řekl Thierry Frémaux.
Zdroj: Twitter.com
Zdroj: Twitter.com
Zdroj: Twitter.com
Zdroj: Twitter.com
Zdroj: Twitter.com
Zdroj: Twitter.com
Zdroj: Twitter.com
Zdroj: Twitter.com
Zdroj: Twitter.com
Zdroj: Twitter.com
Více než 40 procent žádostí bylo přijato jen od režijních nováčků. Počet filmů v oficiálním programu víceméně odpovídá ročnímu ukazateli (v roce 2019 se jednalo o 59 filmů, v roce 2018 jich bylo 56). Mezi těmi zvolenými je tedy 15 debutových děl, která spadají do programu tradičně, protože pořadatelé považují objevování nových talentů za jednu z nejdůležitějších misí festivalu.
Jedná se o nejočekávanější filmy režisérů, kteří se již dříve festivalu zúčastnili.
„Úkolem jakéhokoli festivalu je označit na mapě světa nové filmové talenty. V Cannes tomu velmi dobře rozumíme. Letos jsme měli jedinečnou příležitost sledovat, jak se filmy stvořené pro velké plátno suverénně usadily i na malých obrazovkách. Chceme potvrdit svou touhu zachovat tradice filmu, aniž bychom kinematografii bránili v rozvoji,“ uvedl Frémaux.
Filmový festival v Cannes se dříve připojil také k hnutí 50/50, a proto se snaží přihlížet k genderové rovnosti jak při výběru členů poroty, tak při přípravě programu festivalu.
Mezi mladými filmaři je přítomnost ženských režisérek ještě výraznější a předznamenává tak nástup éry rovnosti.
V roce 2020 bylo více než 25 procent z celkového počtu žádostí posláno režisérkami-ženami. Součástí festivalového programu je tedy 16 filmů z dílny právě žen, což je více než v předchozích letech (v roce 2019 jich bylo 14, v roce 2018 pak 11). To je 28,5 procenta všech vybraných filmů. Zároveň, pokud vezmeme v úvahu výhradně filmy vyrobené ve Francii, bude podíl filmů ženských režisérů asi 38 procent. Tento rok je v programu 21 francouzských filmů. „Rostoucí počet režisérek ve festivalovém programu je výsledkem změn v posledních letech. Slouží jako kvantitativní a kvalitativní důkaz o přínosu žen moderní kinematografii z hlediska uměleckých hodnot. Nejde tolik o čísla, jako o radostné vyhlídky. Až později v červnu zveřejníme statistiku programu krátkometrážních filmů a uvidíte, že mezi mladými filmaři je přítomnost ženských režisérek ještě výraznější a předznamenává tak nástup éry rovnosti, o kterou všichni usilujeme,“ řekl Frémaux.
Ředitel promítání zdůraznil, že některé z očekávaných snímků, které mohly být na festivalu prezentovány, nebyly do oficiálního programu zařazeny, protože jejich producenti se rozhodli odložit vydání a ukázat své počiny až na příštím ročníku. Výběrová komise festivalu tak zdůraznila především ty filmy, které budou uvedeny v následujících měsících.
Letošní narušení průběhu festivalu koronavirovou pandemií není první v historii akce. Organizační výbor musel přijmout radikální opatření i dříve. Poprvé se měl filmový festival v Cannes konat v roce 1939, ale kvůli druhé světové válce byl zrušen. V důsledku toho se promítání konalo od roku 1946. Další nestandardní případ nastal v roce 1968. Festival sice začal podle plánu, ale o několik dní později byl uzavřen kvůli hromadným protestům ve Francii.
