Poté, co vláda loni prosadila konsolidační balíček, jí na stůl míří další zásadní dokument od poradní skupiny NERV. Redakce CNN Prima NEWS se podařilo materiál získat, a vy tak exkluzivně můžete nahlédnout do zákulisí vlády a podrobně se seznámit s cestou, kterou se kabinet vydá. Jedná se o 37 opatření, která mají za cíl zajistit dlouhodobě udržitelný ekonomický růst a stabilitu v oblastech vzdělávání, trhu práce, investic, bydlení a státní správy.
Interní pracovní materiál, který vznikl koncem loňského roku, zpracoval tým kolem ekonoma a vyučujícího na Metropolitní univerzitě Praha Dominika Stroukala.
ČTĚTE TAKÉ KOMENTÁŘ: Blažek, Peksa, Rakušan, Zdechovský… Kdo další podryje vládu pravdomluvností?
„Jednání kolem prorůstových opatření NERVu pokračují i v novém roce. NERV zapracoval připomínky rezortů k původnímu dokumentu a nyní společně s vládou hledáme cestu, jak opatření přetavit co nejefektivněji v realitu. Česká republika to potřebuje. Důležité bylo, aby opatření nešla proti konsolidačnímu úsilí vlády. Některá z nich už byla navrhována dávno, jiná vychází z dobré praxe v zahraničí,“ vysvětlil CNN Prima NEWS autor materiálu Dominik Stroukal s tím, že nechce komentovat jednotlivá opatření, dokud nebudou oficiálně zveřejněna národní ekonomickou radou.
K TÉMATU: Daň na tichá vína je stále ve hře. Stanjura očekává miliardové zisky, vinaři znevýhodnění. Podívejte se na video.
Materiál, se kterým nyní pracují jak předsedové koaličních stran, tak i vedení ministerstev, popisuje, proč přední čeští ekonomové navrhují například snížit daně chudším spoluobčanům, kompletně zrevidovat systém dávek nebo reformovat regionální školství. Popisuje také, proč zavést princip tzv. polootevřených věznic a snížit počet osob ve výkonu trestu, postavit se protekcionismu EU, přitáhnout do politiky i vysokých funkcí více žen nebo sloučit čerpání peněžité pomoci v mateřství (mateřská) a rodičovský příspěvek („rodičák“).
„Jde o opatření, která jsou diskutována už dlouho, ale k jejich implementaci nedošlo. Jsou zpravidla rozpočtově neutrální nebo znamenají jen relativně nízké náklady. Opatření mají potenciál přispět k vyššímu dlouhodobě udržitelnému ekonomickému růstu, z něhož budou mít prospěch všechny společenské vrstvy,“ shrnují odborníci v prologu materiálu.
Opatření jsou rozdělena do pěti oblastí (trh práce, vzdělávání, správa, bydlení a investice) a u každé je uvedena i rychlost možné realizace a termín, kdy by se opatření mohlo efektivně projevit.
Byť se ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) začátkem roku nechal slyšet, že vláda už žádné větší reformy nechystá, z práce NERV se zdá, že je tomu naopak. Podle informací redakce by si kabinet ze zmíněných 37 opatření měl vybrat asi deset a snažit se je prosadit i ve Sněmovně. Nutno říct, že na některých bodech, jako je třeba reforma sociálních dávek, se už pracuje a jiné, jako reforma samosprávy, už jsou dokonce v platnosti.
1. Trh práce
- snížit počet vězňů
- zvýšit příjem cizinců na trhu práce i na VŠ
- snížit daň chudším
- revize sociálních dávek tak, aby motivovaly k práci
- podpora dětí v dětských domovech
V této oblasti se opatření zaměřují především na nedostatek kvalifikovaných pracovníků, s čímž se Česko potýká dlouhodobě a v souvislosti se stárnutím populace se situace bude spíše zhoršovat.
„Část problému českého trhu může řešit zvýšení mezd a platů a aktivizace dosud nedostatečně využívané domácí pracovní síly,“ uvádí se v materiálu. Aktivizací se myslí především snížení extrémně vysokého počtu vězňů a vysoké míry recidivy, zapojení lidí přicházejících z dětských domovů na pracovní trh, snížení počtu lidí v exekucích a zlepšení zdravotní prevence.
Kombinace těchto čtyř opatření by podle NERV udržela na pracovním trhu stovky tisíc potřebných lidí. Jen lepší zdravotní prevence by podle odborníků mohla do rozpočtu přinést až 15 miliard korun ročně.
V případě dlužníků a lidí v mnohačetných a neřešitelných exekucích, kterých je až 400 tisíc, je podle NERV jediným řešením oddlužení. „Hlavním řešením musí být oddlužení, do kterého dnes vstupuje jen 20 tisíc dlužníků ročně. Musí být přístupnější a kratší, více individualizované,“ doporučují ekonomové.
K TÉMATU: Vládní balíček luxuje jen drobné. V Česku dochází k hodně neobvyklé situaci, říkají ekonomové
Snižme počet vězňů a legalizujme konopí
V oblasti vězeňství navrhuje NERV investovat především do podpůrných služeb pro vězně, které zvýší jejich kompetence po propuštění a dramaticky se tím sníží i recidiva. Dále je doporučení investovat do digitalizace včetně náramků a nastoupit cestu tzv. polootevřených věznic, které jsou mezikrokem před propuštěním na svobodu.
Problém je nejen v nejvyšším počtu vězňů v ČR v rámci EU a až 70procentní recidivě a s tím spojenými náklady, ale také ve stigmatizaci rodinných příslušníků nebo v ušlých příležitostech, kdy tito lidé nepracují, ačkoli by mohli.
V oblasti spravedlnosti NERV také hovoří i o změně trestních sazeb nebo o legalizaci konopí. „Je třeba upravit trestní sazby a principy ukládání trestů. V oblasti drogové politiky je třeba zavést legální regulovaný trh s konopím a dekriminalizovat vybrané trestné činy nebo snížit trestní sazby,“ uvádí se v materiálu. O obojím se vede již několik let debata, jelikož za nelegální pěstování konopí je dnes možné dostat vyšší trest než třeba za znásilnění.
Podle NERV je také potřeba chytře regulovat přísun pracovní síly z ciziny a zvýšit podíl zahraničních vysokoškolských studentů, z nichž až polovina po absolvování studia v Česku zůstává.
„V současné době je v Česku 18 procent (55 tisíc) zahraničních studentů. Ve střednědobé perspektivě je vhodné cílit na to, aby jich byla třetina (ze všech studentů v ČR, pozn. red.),“ doplňuje materiál s tím, že nezbytné pro to je zkrácení vízového procesu na 15 dnů.
Bohatým brát, chudým dávat
NERV se ve svém materiálu nevyhýbá ani třaskavým tématům jako je zvýšení daní bohatým a naopak snížení chudým nebo komplexní reforma dávkového systému. Obojí by mělo směřovat k tomu, aby lidé v Česku ztratili motivaci k práci načerno, došlo ke zvýšení obsahu pracovní síly a snížení finanční nerovnosti mezi regiony i občany celkově.
V rámci daňového systému ekonomové navrhují lidem s relativně nízkými mzdami výrazně snížit zdanění práce, ať už snížením odvodů na sociálním a zdravotním pojištění, nebo zvýšením slevy na poplatníka daně z příjmu nebo snížením základní sazby daně z příjmu, která je dnes 15 procent.
„Aby tato změna nevstupovala do výpočtu starobních důchodů, bylo by nejspíše vhodnější provést tuto úpravu u zdravotního spíše než sociálního pojištění. Mohlo by se například jednat o snížení sazeb zdravotního pojištění v závislosti na výši mzdy,“ radí vládě NERV a navrhuje i alternativní variantu skrze úpravu v rámci daně z příjmu. U té navrhují buď její snížení pro všechny, nebo zavedení speciální sazby pro ty s nízkými příjmy a naopak její zvýšení pro bohaté.
„Výpadek v příjmech státu bude plně kompenzován zvýšením jiných daní, které tolik nesnižují motivaci k práci,“ píše se v materiálu. Myslí se tím například zvýšení spotřebních daní z neřestí, vyšší ekologická daň, zavedení tolik diskutované spotřební daně na tiché víno nebo vyšší zdanění bohatství či majetku. Variantou by mohlo být i úplné zrušení slevy na nepracující manželku či manžela, zrušení dalších daňových výjimek či zvýšení progresivního zdanění.
Reforma sociálních dávek
Reforma dávkového systému s důrazem na sociální systém, který motivuje lidi k práci, je dalším bodem, který NERV rozpracovává. Za hlavní problém ekonomové označují tzv. body zlomu, tedy například skutečnost, že chudší domácnosti stačí, když jednou vykáže vyšší příjmy a okamžitě na dávky ztrácí nárok a lidi tak pravidla nemotivují k práci.
MPSV aktuálně na novém dávkovém systému pracuje. Měl by být jednodušší, dávky sloučené a vyšší. NERV doporučuje zaměřit se při reformě na zvýšení ekonomické motivace k práci, zneužívání čerpání příspěvku na bydlení, digitalizaci či úpravu normativů na bydlení, rekvalifikaci, výpočet na splátku exekuce i na zmíněné body zlomu.
Redakce resort s doporučením NERV kontaktovala a o chystaných změnách v připravovaném návrhu vás budeme brzy informovat. Reforma dávek by ještě letos měla být projednána na plénu Sněmovny.
Posledními dvěma opatřeními v oblasti trhu práce jsou snížení rozsahu a míry certifikace profesí a modernizace zákoníku práce, kde NERV navrhuje možnost propuštění zaměstnance bez udání důvodu, v rozumné lhůtě s odstupným závislým například na výši odpracovaných let.
2. Vzdělávání
- reforma regionálního školství
- zajištění míst ve školkách pro dvouleté děti
- sloučit mateřskou a rodičovský příspěvek
- zavést regulované školné na VŠ
- zamezit častým odkladům prvňáčků
V oblasti vzdělávání je podle odborníků z NERV špatně takřka všechno. Systémové chyby české školství trápí od mateřských až po vysoké školy. O tom svědčí i název hlavního opatření v dokumentu: Komplexní reformní kroky ke zkvalitnění regionálního školství. Hovoří se zde například o zastaralých školních osnovách i způsobech výuky, podobě přijímaček na střední školy, vysokém podílu žáků na odborných školách bez maturity, administrativní zátěži pro ředitele škol nebo obtížně předvídatelném vývoji platu učitelů. Z čehož právě poslední zmíněný problém se vláda Petra Fialy snaží řešit navýšením platů učitelů na 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy.
Řešením dalších problémů je podle NERV co nejdříve realizovat návrhy ve Strategii 2030+, kterou schválila ještě končící vláda Andreje Babiše.
Sloučení mateřské a rodičovské
Další opatření se zaměřuje na zvýšení dostupnosti zařízení předškolní péče. V návrhu se konkrétně hovoří o dětech starších dvou let. V této oblasti už ministerstvo práce společně s resortem školství částečnou nápravu připravuje. V připravované novele zákona, kterou by měla schvalovat Sněmovna ještě letos, se mateřským školám formálně vyrovnají tzv. dětské skupiny. Bude už následně na zřizovatelích a rodičích, aby místa skutečně vznikla a problém se tím tak vyřešil. Půjde ale o místa pro děti starší tří let. Pokud je obce nezajistí, navrhuje NERV povinnost finanční kompenzace rodičům třeba formou vyplácení rodičovského příspěvku, o což se dnes starají úřady práce, které spadají pod MPSV.
S tím souvisí i doporučení zvýšit zaměstnanost rodičů. Myslí se tím samozřejmě rodiče, kteří jsou na rodičovské dovolené a jejich dřívější návrat do práce. Česko má podle expertů největší propad zaměstnanosti žen s dětmi do šesti let věku v rámci EU. Částečným řešením má být vládou již uskutečněné zkrácení čerpání rodičovského příspěvku ze čtyř na tři roky, což nově platí od roku 2024. Aby to však fungovalo, musí dojít i k rozšíření míst z předchozího opatření.
Experti navrhují také sloučit čerpání mateřské a rodičovské a pobírat peníze jen do dvou let věku dítěte. Mohlo by to i znamenat, že by zaměstnavatelé měli povinnost držet místo pouze dva roky. Vyřešit by se měla i valorizace rodičovského příspěvku nebo pokles příjmů při přechodu z mateřské na rodičovskou.
Zároveň by si mělo Česko posvítit i na nedostatek žen ve vědě, politice i řídicích pozicích firem. „Přetrvávající nízké zapojení žen neodpovídá výraznému nárůstu jejich vzdělanosti v posledních třech dekádách (podíl vysokoškolsky vzdělaných žen do 35 let věku dnes výrazně převyšuje podíl mužů),“ stojí v materiálu.
Konec odkladů prvňáků
Dále NERV doporučuje omezit vysoký podíl odložených nástupů do škol. Z dat vyplývá, že každý čtvrtý prvňáček má nástup do školy posunutý. Mimo jiné má jít o důsledek snah rodičů zvýšit šance dětí na přijetí na víceletá gymnázia.
„Pozdní nástupy na ZŠ zvyšují věk, kdy mladí lidé dokončují počáteční vzdělání ve školách a vstupují na trh práce. To negativně dopadá na objem pracovních sil, snižuje výběr daní a pojistného a prodlužuje nároky na rodičovské zázemí dětí,“ uvádí se v materiálu.
Komplexní reformy vedoucí k zefektivnění a finanční udržitelnosti by NERV udělal i ve vysokém školství. Česko se podle nich vykazuje vysokou mírou studijní neúspěšnosti, zároveň vysokým podílem magisterských studentů oproti těm bakalářským, které nemají dostatečné uplatnění na trhu práce. Problém vidí i v plošném a „rovnostářském“ financování vzdělávací činnosti a vědy. Jednou z cest, jak situaci vyřešit, je zavedení grantů a regulovaného školného.
NERV by chtěl řešit i vysoký počet lidí s nedokončeným vzděláním nebo znovuobnovit tzv. sektorové rady, které by měly vést ke zvýšení kvalifikace zaměstnanců a především jejich převedení na obory, kde zoufale chybí odborníci.
3. Správa státu
- procesní audity na ministerstvech
- kontrola dotačních titulů
- zavedení jednotného inkasního místa
- reforma samospráv – Institut společenství obcí
- zkrácení povolovacích lhůt
Zefektivnění státní správy už se za porevoluční období stalo slibovanou předvolební mantrou všech politiků bez rozdílu stranického dresu, nicméně realizace za slovy dramaticky pokulhává a stejně to vidí i odborníci z NERV.
V této oblasti navrhují celkem sedm opatření, která by se v první fázi měla zaměřit na audity na ministerstvech a na popis agend a procesů, které ve státní správě dnes existují. Dále by mělo dojít ke kontrole poskytovaných dotačních titulů, které provází vysoká administrativní náročnost a veřejné financování je na nich často až nezdravě závislé. Z obojího pak vyplývá jediné – redukce. Nikdo dnes přesně neví, jaké dotace, na co a komu jsou vlastně poskytovány.
Z konkrétnějších návrhů v této oblasti NERV zmiňuje vrátit do hry již jednou zavedené tzv. jednotné inkasní místo, na jehož přípravě pracoval resort financí za doby Miroslava Kalouska a od té doby se v této věci nic nepohnulo.
Druhým konkrétním krokem je zefektivnění správy obcí. V tomto ohledu by měla pomoci novela zákona o obcích, která začala platit v lednu 2024. Zavádí se institut tzv. společenství obcí, který by jim měl umožnit spojení sil nad konkrétními agendami, jako je školství, doprava atd. Pro tyto účely je v zákoně i tzv. létající (sdílený) úředník, který by se měl starat o konkrétní agendu napříč obcemi.
„S návrhy NERV jsme v souladu. Naším cílem je co nejvíce zefektivnit fungování obcí. Sdílený úředník bude školený v tom, jaká je legislativa, bude v tom znalý. Měli bychom tím předejít nekvalifikovaným rozhodnutím, která potom žadatelé úspěšně napadnou, což nás stojí další zbytečné výdaje,“ řekl CNN Prima NEWS vrchní ředitel sekce veřejné správy Jiří Koubek.
Jedním z návrhů v oblasti správy je obligátní zkrácení povolovacích lhůt, což se Česku dlouhodobě nedaří, byť to všichni politici slibují. Česko je podle Světové banky z dat roku 2020 na 157. příčce ze 190 zemí v délce stavebního povolovacího řízení. NERV navrhuje udělat procesní a právní audity u 20 nejčastějších typů povolovacích řízení v ČR i s návrhem kroků, které by měly vést k radikálnímu snížení byrokracie.
4. Bydlení
- zkrácení povolovacích procesů
- revize sedmi zákonů
- zjednodušené povolení kácení stromů
- zmenšení ochranného pásma lesů
- revize hasičských, hygienických a dalších norem
Fakt, že byty jsou drahé, je jich málo, stavby trvají dlouho, není dostatek pracovníků a povolovací procesy se táhnou měsíce i roky, se omílá stále dokola. Každá z vlád se snaží trochu něco zlepšit, výsledek je ale často jen další byrokratická překážka, která vše jen více komplikuje.
NERV v oblasti bydlení navrhuje nastavit normy a zákony podobně jako v Německu a Rakousku a dát více odpovědnosti lidem. Konkrétně zmiňuje změny v sedmi zákonech.
V rámci zákona o oceňování majetku například prosazuje zvýšit až osminásobně cenu obvyklou. Nebo navrhuje zúžení ochranného pásma lesa či v zákoně o ochraně životního prostředí zjednodušit proces povolení kácení stromů s možností náhradní výsadby v poměru 1:10.
Druhé opatření by se mělo zaměřit na revizi hasičských, hygienických a dalších obecně platných norem na osvětlení, oslunění, hluk, vzduch atd. Jeden příklad za všechny je zatahování žaluzií v prosklených budovách, kde se následně rozsvítí světlo.
„Současná norma stanoví, kolik hodin musí být v místnosti denní světlo. Denní osvit se měří v nejvzdálenějším místě od okna, proto jsou celoprosklené domy. Protože jsou ale v realitě místa u oken zcela přesvětlena (v kancelářích), zatáhnou se žaluzie a uvnitř se rozsvítí světlo,“ popisuje NERV jeden z paradoxů.
Podle ekonomů není třeba vymýšlet žádné novinky, ale jednoduše okopírovat to, co funguje u sousedů. „Stačí zkopírovat normy z Rakouska či Německa, případně k problému přistoupit analyticky a zrevidovat všechny normy směrem dolů. Méně regulace, více odpovědnosti lidem,“ jednoznačně doporučuje materiál.
5. Investice
- využití peněz obcí a krajů
- urychlení investic na dopravu cestou PPP
- postavit se protekcionismu EU
- zlepšení připravenosti státu na zelenou ekonomiku
Nejen na základě dostupnosti bydlení, ale především podle schopnosti a rychlosti uskutečňovat investiční projekty, se Česko často řadí na konce různých srovnání a žebříčků v rámci Evropy. NERV v této oblasti navrhuje hned devět opatření.
V první řadě by se do investic a rozvoje regionů měly zapojit obce a kraje. Podle NERV na účtech obcí leželo v roce 2023 cca 360 miliard korun a na účtech krajů více než 110 miliard korun. Pro srovnání uveďme, že je to výrazně víc, než je třeba rozpočet ministerstva školství pro rok 2024 (270 mld. korun) nebo rozpočet resortu dopravy, který je ještě o více než polovinu nižší (120 mld.)
Jednou z možností, kam by měly obce peníze investovat, je výstavba školek nebo dětských skupin, na což aktuálně mohou čerpat i štědré dotace a připravuje se zákon, který je k tomu bude dále finančně motivovat.
NERV by šel ještě dál a ve chvíli, kdy by obce místa nezajistily, přesunul by na ně povinnost vyplácet rodičům rodičovský příspěvek, který dnes vyplácí stát prostřednictvím úřadů práce.
V rámci urychlení budování dopravní infrastruktury NERV doporučuje jít cestou tzv. PPP projektů, tedy zapojení soukromých investorů, čímž by mělo dojít k rozhýbání stavebních prací. Výhody NERV spatřuje v tom, že stát se stává klientem, ne stavebníkem, nevstupuje do okamžité zadluženosti, platí pouze za funkční službu nebo že dojde k rozložení nákladů v čase.
Formu PPP projektů stát zatím využívá sporadicky, aktuálně se tak staví například dálnice D4 na Písek, která by měla být uvedena do provozu letos.
Dvě investiční opatření se věnují i spoření a investicím na stáří. Cesta by podle odborníků měla vést k větší rozmanitosti v investicích tohoto druhu a obecně k motivaci lidí se o investice zajímat a peníze si spořit.
Připomeňme, že dílčí změny v rámci třetího (spořicího) pilíře důchodové reformy byly nastartovány a nově platí od ledna 2024. Došlo například k zavedení tzv. dlouhodobého investičního produktu nebo se zvýšila hranice pro státní příspěvek u penzijního spoření na 500 korun.
Stop protektionismu EU
Velmi podstatná jsou opatření týkající se zelené ekonomiky i vztahu k EU. Investice jsou podle NERV negativně ovlivněny nastoleným protekcionismem EU, proti kterému by se mělo Česko postavit. S ohledem na to, že nás za pár měsíců čekají evropské volby, je tak téma velmi aktuální.
„Česká republika je průmyslově orientovanou zemí, jejíž konkurenceschopnost dekády vycházela mj. z nízké ceny energií, ceny práce a institucionální podpory přímých zahraničních investic. Tlaky Francie a Německa na zajištění strategické autonomie v oblasti technologií formou regulací nedopadnou homogenně na členské státy,“ uvádí se v materiálu.
Na zelenou ekonomiku neboli na tzv. Zelenou dohodu pro Evropu, která si dává za cíl do roku 2050 dosáhnout čistých nulových emisí skleníkových plynů, se NERV dívá na jedné straně jako na příležitost. Na straně druhé jako na velký závazek a obrovský zásah nejen do české ekonomiky, který bude znamenat výrazný přesun peněz i transformaci v průmyslu a dalších odvětvích.
Česko podle NERV musí „definovat jasnou národní vizi a strategii a následně navazující sektorové strategie do let 2030 a 2050“. A to v oblastech dekarbonizace ekonomiky, digitalizace a inovací, biodiverzitě, odpadovém a vodním hospodářství a znečištění.
Dalšími opatřeními v oblasti investic je například daňová úleva pro české firmy, které pracují na vývoji a výzkumu nebo vytvoření jednoho koordinačního centra pro správu a řízení financování EU, kterým by podle NERV měla být Národní rozvojová banka.
Žádná česká cesta a lepší komunikace
Aby měla opatření vůbec šanci na úspěch a přinesla kýžený efekt, je nutné se podle nich řídit čtyřmi pravidly. NERV tím chce jednoduše říct, že je řada věcí, které v jiných zemích fungují, a Česko si zde může vzít příklad a jen opatření přijmout a drobně upravit na naše podmínky.
- Rozhodování na základě evidence-based postupů – Věřme tomu, co funguje a nevymýšlejme žádnou speciální „českou cestu“.
- Digitalizace 1:1, ne 1+1
- Lepší komunikace toho, co už máme a umíme
- Úspornější hospodaření s financemi
Na závěr uveďme, že jde o pracovní materiál NERV, který má doporučující charakter. To, zda se jím bude tato nebo jakákoliv další vláda řídit, je čistě na politickém rozhodnutí jednotlivých ministrů a premiéra. Jak už jsme uvedli výše, vláda je připravena některé návrhy přijmout za své a snažit se je do konce volebního období prosadit.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Tomio Okamura se v Partii pohádal s Danuší Nerudovou. Podívejte se na video.
