Babiš se pustil do velvyslance i rozvědky: Neobstáli, říká kvůli dezinformacím ohledně Polska
V případě dezinformací o polských územních nárocích vůči Česku podle premiéra Andreje Babiše (ANO) neobstála vnější rozvědka, tedy Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Chyboval také velvyslanec v Polsku Břetislav Dančák, uvedl v pondělí po jednání vlády Babiš. Kabinet podle něj přijal opatření, aby se situace do budoucna zlepšila. Prezident Petr Pavel v pátek dezinformační kampaň označil za cílenou provokaci a ocenil, že na ni lidé neslyší. Reakci ÚZSI a velvyslance v Polsku ČTK zjišťuje.
Babiš o víkendu kritizoval, že se o dezinformacích nedozvěděl od tajných služeb, ale od novinářů. Minulý čtvrtek kvůli tomu svolal jednání Bezpečnostní rady státu. „ÚZSI neobstál, tu informaci jsem měl mít mnohem dřív. V podstatě od ÚZSI jsem ji ani nedostal, dostali jsme ji až od BIS (Bezpečnostní informační služby) ve čtvrtek v deset hodin v den, kdy jsem svolal mimořádnou Bezpečnostní radu,“ uvedl.
ČTĚTE TAKÉ: Padl verdikt v Babišově kauze Čapí hnízdo. Vrchní soud pravomocně potrestal Janu Nagyovou
Odmítl, že by šlo o následek toho, že kabinet zrušil odbor strategické komunikace. „My žádný stratkom nepotřebujeme, máme tady služby, které mají pracovat pro stát, pro lidi, zájmy státu, bojovat proti korupci,“ uvedl.
Čtěte také
Kabinet před týdnem oznámil změnu ve vedení ÚZSI, který má jako rozvědka za úkol získávat informace s původem v zahraničí, důležité pro bezpečnost a ochranu zahraničněpolitických a ekonomických zájmů ČR. Na začátku října nastoupí do čela tajné služby diplomat Miroslav Toman. Vystřídá Vladimíra Posoldu, který rezignuje.
Česko chce 368 hektarů vynahradit
Zdání, že Polsko zvýšilo tlak na převzetí části českého území, se snažil vzbudit mimo jiné podvržený profil českého velvyslance v Polsku nebo zfalšovaný web Českého rozhlasu. Babiš v pondělí věc označil za pseudokauzu. Chyboval podle něj i velvyslanec, když o ničem neinformoval ministerstvo zahraničí. „Většina občanů ani vůbec neví, o co jde,“ podotkl premiér. Občané podle něj nejsou hloupí a vědí, že Česko má s Polskem dobré vztahy.
Otázka územního dluhu souvisí se smlouvou z roku 1958, kterou se napřímila hranice mezi Československem a Polskem, čímž se zkrátila o 80 kilometrů. S tím bylo spojeno 85 větších a menších změn průběhu pomezní čáry. Když se územní zisky a ztráty obou států porovnaly, ukázalo se, že tehdejšímu Československu zůstalo navíc zhruba 368 hektarů.
Na vypořádání nároků se v roce 1992 domluvili tehdejší ministři zahraničí. Letos v únoru o věci jednal ve Varšavě český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Řekl tehdy, že řešením má být projekt, který se bude týkat ochrany proti povodním.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Schodek 389 miliard. Schillerová představila návrh státního rozpočtu
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
