Hotovost vs. placení kartou. V Česku se trend obrací, ekonomové však varují
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
- Počet bankomatů v Česku klesl pod pět tisíc
- Provoz jednoho zařízení stojí až 500 tisíc ročně
- Hotovost slouží jako pojistka při výpadcích sítě
- Proč ekonom varuje před úplným zrušením fyzických peněz?
Bankomatů na území České republiky ubývá. Podle údajů České národní banky je jich již méně než pět tisíc. Může za to celoevropský trend, kdy se lidé odvracejí od fyzických peněz a platí virtuálně. Podle expertů to má však i nevýhody – hotovost je totiž jediná forma peněz, kterou lze držet bez prostředníka či svolení třetí strany. Fyzické peníze spolehlivě poslouží i při blackoutech či kyberútocích. Ekonom DRFG Martin Slaný míní, že by v případě úplného zrušení hotovosti došlo k růstu šedé ekonomiky.
Počet bankomatů v Česku rostl až do roku 2021, kdy jich bylo přes 5 700. Pak se však kvůli rostoucímu zájmu o placení kartou trend otočil. Podle České národní banky jejich počet poprvé od roku 2017 klesl pod pět tisíc. Podobný obrat lze pozorovat v celé Evropě. Lidé přestávají fyzické peníze vybírat a platit jimi za služby či potraviny.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Putin dal jasně najevo, co od Ukrajiny chce. Analytici po jednáních zhodnotili šance na mír.
Banky snížený zájem zaevidovaly a v rámci úsporných opatření začaly bankomaty rušit. Komerční banka například v minulosti vyčíslila, že provoz jednoho bankomatu stojí každý rok až 500 tisíc korun. Náklady se odvíjejí i od typu zařízení, zda je výběrové či vkladové. Záleží také na výši nájemného v dané lokalitě. Bankomat má navíc velkou spotřebu energie, která dosahuje až 2,4 MWh ročně. Kromě toho se k nákladům přičítá servis, údržba, přeprava a doplňování hotovosti či bezpečnostní pojištění.
Čtěte také
Češi v posledních letech sázejí zejména na bezkontaktní platby, jako je placení mobilními zařízeními či kartami. Oblíbenější jsou i alternativní způsoby, jako QR platby. Novinkou v některých obchodních řetězcích je také možnost placení z účtu na účet. V praxi to funguje tak, že například na samoobslužné pokladně namarkujete své zboží a načtete svou věrnostní kartu daného řetězce. Následně zmáčknete tlačítko Zaplatit na pokladně a ihned se vám na mobilu otevře bankovní aplikace se souhlasem s provedením platby.
Lidé také ve velké míře využívají možnost cashbacku. Na pokladně v obchodě například sdělíte, kolik si chcete vybrat v hotovosti. Pokladní částku přičte k vašemu nákupu a zaplatíte kartou. Rozdíl mezi cenou nákupu a zaplacenou částkou dostanete vyplacen v hotovosti.
Hotovost má smysl, říká ekonom
Podle hlavního ekonoma DRFG Martina Slaného není hotovost přežitek, ale pojistka. „Je to jediná forma peněz, kterou občan drží bez prostředníka a bez svolení třetí strany. Má nulové transakční náklady a okamžité vypořádání. Její pouhá existence brání centrálním bankám použít velmi nebezpečný nástroj – stlačit sazby hluboko pod nulu. Státu brání sledovat, danit či programovat každou transakci, omezovat spotřebu zrovna tam, kde se to nelíbí. Brzdou je už samotná možnost hotovost použít, ne objem plateb. Zkušenost se zápornými sazbami v Evropě v letech 2012–2022 ukazuje, že nejde o teorii,“ řekl pro CNN Prima NEWS Slaný.
Čtěte také
„Důležitá je také jako záložní platební systém. To si mohli vyzkoušet například obyvatelé Prahy během loňského blackoutu. Výpadek proudu nastal okolo poledne a spousta lidí mířila na obědy do restaurací. Kvůli výpadku sítě nešlo platit kartou a z provozu byly vyřazeny i bankomaty. Proto ji regulátoři sami doporučují držet na určitý počet hodin krize. Její zrušení by neodstranilo šedou ekonomiku, naopak by její rozsah kvůli růstu transakčních nákladů zvýšilo. Hotovost je svoboda. A její ústup není jen přirozenou evolucí poptávky, ale rovněž erozí infrastruktury přístupu,“ dodal ekonom.
Některé banky přistoupily k tomu, že bankomaty mezi sebou sdílí. Jedná se například o Monetu Money Bank, Komerční banku, Air Bank a UniCredit Bank. Klienti těchto čtyř finančních domů mohou využívat vzájemné bankomaty za stejných podmínek a bez poplatků navíc. Lidé s účty v jiných bankách spoléhají na konkrétní nastavení svých tarifů.
Kromě bankovních bankomatů se zejména ve velkých městech vyskytují i nebankovní zařízení. Ta zaujímají asi deset procent z celkového počtu. Tyto druhy bankomatů jsou však terčem velké kritiky kvůli účtovaným poplatkům.
Zásady pro bezpečný výběr z bankomatů
Banky se snaží ochránit své klienty a vydávají proto zásady pro bezpečný výběr hotovosti z bankomatů. Moneta Money Bank například radí, aby lidé otevírali dveře k bankomatu umístěnému uvnitř budovy jinou kartou, než kterou běžně platí. „Dveře můžeme otevřít pomocí jakékoliv karty. Například věrnostní, která má magnetický proužek. Ochráníte tím údaje uložené na magnetickém proužku na vaší debetní nebo kreditní kartě v případě, že někdo namontoval na dveře čtecí zařízení,“ uvádí banka.
Čtěte také
Klienti by si také měli dobře prohlédnout bankomat, zda na něm není připevněné neobvyklé zařízení, či není poškozen. Někteří podvodníci totiž umisťují na bankomaty čtecí zařízení, které může číst elektronické údaje z magnetického proužku karty. Malé kamery se mohou skrývat i u klávesnic, které snímají zadaný PIN.
S tím souvisí i další poučka. Tedy abychom si dávali velmi dobrý pozor, zda při výběru hotovosti někdo nesleduje zadávání PINu. „Dbejte na dodržování diskrétní zóny, která představuje vzdálenost 1–1,5 m od dalšího klienta, a kryjte si klávesnici rukou, aby nemohl být PIN odpozorován přihlížející osobou ani skrytou kamerou,“ doporučuje banka.
Klienti bank také často nevědí, že u bankomatu nemá nikdo právo jejich transakci přerušit. Tedy ani ochranka či jiný personál banky. V případě nevydání karty či požadované hotovosti bychom neměli od bankomatu odcházet a měli bychom zavolat zákaznickou linku dané banky. Pro úplnou jistotu je také dobré si zkontrolovat výpisy z účtu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Putin nechce být mezinárodním vyvrhelem, říká Just. Popsal skutečné cíle Kremlu
Věnuje se převážně ekonomickým tématům z oblasti bydlení, energetiky a mobilních operátorů. Rovněž sleduje politické dění na tuzemské scéně. Vystudoval mediální studia na Metropolitní univerzitě v Praze. Od roku 2016 působil jako redaktor v Echo24, Týdeníku Echo a Business Monitor 24. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupil v polovině roku 2022. (Ladislav.Sustr@iprima.cz)
