V roce 2003 vznikla v thajském Phuketu jedinečná organizace, které se od té doby podařilo zachránit více než šestnáct tisíc psů určených na maso a dalších téměř čtyři sta tisíc zvířat vykastrovat a naočkovat. Jen za loňský rok Soi Dog Foundation ošetřila téměř osm tisíc nemocných či zraněných zvířat a našla bezpečné a trvalé domovy téměř tisícovce psů a koček.
I když je azyl v těchto složitých časech veřejnosti a dobrovolníkům uzavřen, přidružená veterinární nemocnice i záchranné programy běží dál naplno. Současná situace nedopadá těžce jen na nás, lidi, ale i na ostatní zvířata. Například v Thajsku žije mnoho psů a koček bez domova a jsou zvyklí, že je dobrovolníci chodí pravidelně krmit. To teď bohužel není ve stejné míře možné. I proto organizace vybízí obyvatele, aby venku nechávali alespoň misku čisté vody a trochu jídla pro kolemjdoucí. A stále znovu opakují informaci, že zvířata nový typ koronaviru nepřenáší.
Fasuay se do azylu dostala se silným zánětem kůže. Jako pes bez domova neměla nikoho, kdo by jí pomohl. Zdroj: Soi Dog Foundation
Fasuay se do azylu dostala se silným zánětem kůže. Jako pes bez domova neměla nikoho, kdo by jí pomohl. Zdroj: Soi Dog Foundation
Kromě toho se ale Soi Dog Foundation především snaží zakázat i obchod se psy a kočkami na maso. Jako například ve vietnamské Hanoji, kde se letos měla konat Grand Prix Formule 1. Zdejší starosta si zakládá na tom, aby se na město pohlíželo jako na vhodnou investici pro turismus i obchody. I proto oslovili pořadatele Formule 1, aby dali jasně najevo, že se zabíjením psů a koček na maso nechtějí mít nic společného. Ve Vietnamu je každý rok zabito a snědeno až pět milionů psů a koček. Většina z nich ale nepochází z farem, jako je tomu v některých jiných zemích, ale jsou unášena z ulic či zahrad svých domovů. Následně jsou převážena v těsných klecích bez jídla či vody a pak jsou násilně krmena rýží, či dokonce cementem, aby se zvýšila jejich hmotnost.
Někteří svěřenci přicházejí do nemocnice s velkými zdravotními problémy. Zdroj: Soi Dog Foundation
Péče o psy a kočky a jejich blaho však není jedinou záslužnou aktivitou tohoto spolku. Pravidelně například obchází pláže a ve společnosti pejsků z azylu zde sbírají odpadky. Většinu z nich tvoří plastové lahve, zapalovače, brčka, rybářské sítě, ale třeba i osamocené žabky. Odpad se na plážích hromadí především při přílivu a díky sběru zajistí, že se nedostane zpět do moře. Zde ale angažovanost o životní prostředí (a tedy i o ostatní zvířata) rozhodně nekončí. Spolek si zakládá i na používání znovupoužitelných nástrojů, jako jsou kelímky, brčka či cestovní lahve.
Sloní azyl, který mění tvář thajského turismu
V celém Thajsku najdete přibližně tři tisíce slonů v zajetí. Až do roku 1989 byli součástí dřevařského průmyslu. Dnes se o jejich „obživu“ stará turismus. V zemi se nachází více než dvě stě sloních center, kde si za poplatek můžete slona nakrmit, vykoupat se s ním nebo se na něm projet. Tato centra však na provoz nemusí splňovat žádné požadavky a disponovat licencí. V současné krizi však i ona přišla o zákazníky a jejich provozovatelům i slonům hrozí hlad. To se snaží změnit Lek Chailert a její Elephant Nature Park.