reklama

Pod nohama máme víc zlata, než se kdy v Česku vytěžilo. Vláda průzkum odmítá

Zlato je fenoménem jdoucím skrz staletí a české zlaté zásoby jsou nad očekávání velké. Současná vláda ale podle svého programového prohlášení neumožňuje průzkum ložisek a další těžbu.

reklama

Ať už jde o takzvaný rozsyp a výskyt zlata v našich řekách, nebo o podzemní naleziště, Česko v tomto ohledu patří mezi nejbohatší země Evropy. Jen ve Psích horách se podle průzkumů skrývá až 120 tun zlata, což je více, než se v českých zemích kdy vytěžilo.

50 kilogramů keltského zlata

Nejstarší doklady o rýžování zlata na našem území se datují do přelomu 9. a 8. století před naším letopočtem a pocházejí z jižních Čech. Keltské osídlení po sobě zanechalo obrovské množství artefaktů. Co se týče zlata, nelze nezmínit fenomenální poklad z Podmokel na Rokycansku. Sestával výhradně z keltských zlatých ražeb a vážil zhruba 50 kilogramů. Zlaté keltské mince objevil roku 1771 na podmáčeném a sesutém břehu nádeník Janota, který je dal dětem na hraní. Myslel si totiž, že jde o jakési lesklé knoflíky, neboť o zlatu neměl ani ponětí.

Zlato českých vod

Pod slovem rozsyp nabízí geologická encyklopedie následující definici: „Jde o klastický sediment (usazeninu složenou z úlomků hornin a minerálů, pocházejících ze zvětrávacích procesů – pozn. red.) obohacený užitkovými minerály, pocházejícími z chudých matečných hornin nebo starších, rozrušených ložisek. Rozsypy jsou nejčastěji říčního původu. Bývají zdrojem zlata, platiny, kasiteritu, monazitu, diamantu atd.“

Ložiska tohoto typu se v Česku rozkládají na ploše nejméně 75 kilometrů čtverečních, přičemž nejnovější odhady mluví až o 90 kilometrech čtverečních. Podle geologických odhadů se v nich stále nachází až 56 tun zlata. Největší český „nugget“ vážil přes 100 gramů a nálezy zlatých kousků o váze kolem jedné unce (28,3 gramu) nejsou až tak výjimečné. Amatérští prospektoři to vědí a nálezy zlatinek ve šlichovacích pánvích nebo korytech jsou důkazem, že rozsypová ložiska nejsou ještě zdaleka vyčerpána.

Zlato českého podzemí

„Průzkum většiny zlatonosných ložisek není dosud ukončen a aplikace řady moderních metod výzkumu je teprve v počátcích,“ píší autoři knihy Zlato v Českém masívu, která vyšla v roce 1992. Prospekce se od té doby posunula, nicméně nikdo si netroufne odhadnout, kolik zlata přesně se v Česku ještě skrývá.

Finančně to nelze udělat proto, že cena zlata kolísá, a hmotnostně proto, že některá ložiska mají složitou geologickou stavbu. Nicméně o zlatě pod našima nohama se toho přece jen ví poměrně hodně. Kromě výše zmíněných rozsypových ložisek se u nás nacházejí ještě primární ložiska. Jedno z nejvýznamnějších se nachází ve středních Čechách.

Zlatými zásobami disponuje Mokrsko, ležící na jih od Prahy. „Bylo provedeno geologické mapování, geofyzikální průzkum, geochemický průzkum půdního pokryvu a průzkum vrty z povrchu do hloubky 300 až 600 metrů. Součástí průzkumných prací bylo i založení štoly Josef. Zjistilo se, že největší koncentrace zlata jsou v rozmezí od zemského povrchu do hloubky 300 metrů,“ uvádí se v knize Hornické památky České republiky. Zlaté zrudnění tady velmi nerovnoměrně pokračuje ještě hlouběji a ověřené zásoby zlata dosahují ve Psích horách až 120 tun, což je mnohem více, než se v českých zemích vůbec kdy vytěžilo.

Pavlína Janíková ve své disertační práci Analýza ekonomického významu tuzemských ložisek zlata v České republice udává: „Celkové geologické zásoby evidované v roce 1997 obsahovaly 249 tun zlata. Některá z nově zkoumaných ložisek s potenciálem cca 100 tun zlata jsou i mezinárodně hodnocena jako ,world class‘ a řadí se mezi nejvýznamnější evropská ložiska zlatonosných rud.“

V programovém prohlášení současné české vlády ale stojí věta: „Vláda neumožní další průzkum a následnou těžbu zlata na území České republiky.“

Dnes už není česká měna krytá zlatem, což znamená, že v sejfech Národní banky se nenacházejí zlaté zásoby v hodnotě „papírových“ peněz. Na druhou stranu máme poměrně bohaté zlaté zásoby a dost možná, že jejich čas teprve přijde.

Tagy:

Hlavní zprávy

Vojtěch upravil pravidla pro nošení respirátorů. V práci je nemusíte mít pořád

„Respirátor máte vždy, pokud je některý z vašich kolegů k vám blíž než 1,5 metru,“ upřesnil své dřívější nařízení ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na Twitteru. Takový případ podle něj nastává například tehdy, když si kolegové šeptají drby na kávě. V původním středečním nařízení ale takové výjimky nebyly. Vojtěch oznámil, že od pondělí 25. října lidé nebudou muset mít zakrytá ústa a nos na pracovišti jen v případě, že sedí v kanceláři zcela sami.

Tálibán jí usekl hlavu, tvrdí bývalý trenér nadějné volejbalistky. Rodina to popírá

Aktualizováno

Obětí vládnoucích radikálů se v Afghánistánu měla stát nadějná volejbalistka Mahjabin Hakimiová. Její vražda přitom vyplynula na povrch až po několika týdnech. Tálibán jí podle informací bývalého trenéra sťal hlavu, ovšem rodina tvrdí něco jiného. Poté, co v srpnu převzalo vládu v zemi radikální hnutí, se kompletně změnil život mnoha obyvatelům. Mezi nejohroženější skupinu patří právě veřejně aktivní ženy – političky nebo sportovkyně.

Dušek: Odpovědnost musí být na lidech. Ať se proboha zamyslí a nechají se očkovat

Jedinou cestou z epidemie je očkování, zdůraznil v rozhovoru pro CNN Prima NEWS šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Podle něj by lidé měli vzít zodpovědnost na sebe, ale spousta z nich stále není očkována. Dušek také varoval, že pandemická čísla se budou v následujících týdnech zhoršovat. Přibývat může až pět tisíc nakažených denně a růst budou i počty hospitalizovaných.

reklama

Domácí zpravodajství

Babiše dokážu rozčílit, to mě baví, směje se Rakušan. Rýpnul si i do Zemana a Klause

Lídr Starostů Vít Rakušan se z přízně a největšího počtu preferenčních hlasů těší. Že by ale kvůli tomu přemýšlel o kandidatuře na prezidenta, odmítá. Podle něj je na to příliš brzy. Nabitou popularitu podle svých slov získal tím, že dokáže „záhadně“ rozčílit premiéra Andreje Babiše (ANO), což ho „docela baví“. A zužitkovat ji chce ve vládě. Rakušan to s úsměvem přiznal ve vysílání CNN Prima NEWS.

Zastřelený pes na Náchodsku? Obyvatelé se bouří, policie případ odložila

Adršpachem na Náchodsku rezonuje případ údajné střelby v obci z konce léta. Zůstal po ní na ulici mrtvý pes jedné z obyvatelek. Háček je v tom, že ho pohřbila bez pitvy, kterou po ní požadovala policie. Ta teď případ odkládá s tím, že střelbu nelze potvrdit, takže není co vyšetřovat. Proti tomu se bouří jak řada obyvatel obce, tak majitelé psa, kteří mají i fotografii, kudy měl projektil proniknout do těla.

reklama