Pod nohama máme víc zlata, než se kdy v Česku vytěžilo. Vláda průzkum odmítá

Ať už jde o takzvaný rozsyp a výskyt zlata v našich řekách, nebo o podzemní naleziště, Česko v tomto ohledu patří mezi nejbohatší země Evropy. Jen ve Psích horách se podle průzkumů skrývá až 120 tun zlata, což je více, než se v českých zemích kdy vytěžilo.

50 kilogramů keltského zlata

Nejstarší doklady o rýžování zlata na našem území se datují do přelomu 9. a 8. století před naším letopočtem a pocházejí z jižních Čech. Keltské osídlení po sobě zanechalo obrovské množství artefaktů. Co se týče zlata, nelze nezmínit fenomenální poklad z Podmokel na Rokycansku. Sestával výhradně z keltských zlatých ražeb a vážil zhruba 50 kilogramů. Zlaté keltské mince objevil roku 1771 na podmáčeném a sesutém břehu nádeník Janota, který je dal dětem na hraní. Myslel si totiž, že jde o jakési lesklé knoflíky, neboť o zlatu neměl ani ponětí.

Zlato českých vod

Pod slovem rozsyp nabízí geologická encyklopedie následující definici: „Jde o klastický sediment (usazeninu složenou z úlomků hornin a minerálů, pocházejících ze zvětrávacích procesů – pozn. red.) obohacený užitkovými minerály, pocházejícími z chudých matečných hornin nebo starších, rozrušených ložisek. Rozsypy jsou nejčastěji říčního původu. Bývají zdrojem zlata, platiny, kasiteritu, monazitu, diamantu atd.“

Ložiska tohoto typu se v Česku rozkládají na ploše nejméně 75 kilometrů čtverečních, přičemž nejnovější odhady mluví až o 90 kilometrech čtverečních. Podle geologických odhadů se v nich stále nachází až 56 tun zlata. Největší český „nugget“ vážil přes 100 gramů a nálezy zlatých kousků o váze kolem jedné unce (28,3 gramu) nejsou až tak výjimečné. Amatérští prospektoři to vědí a nálezy zlatinek ve šlichovacích pánvích nebo korytech jsou důkazem, že rozsypová ložiska nejsou ještě zdaleka vyčerpána.

Zlato českého podzemí

„Průzkum většiny zlatonosných ložisek není dosud ukončen a aplikace řady moderních metod výzkumu je teprve v počátcích,“ píší autoři knihy Zlato v Českém masívu, která vyšla v roce 1992. Prospekce se od té doby posunula, nicméně nikdo si netroufne odhadnout, kolik zlata přesně se v Česku ještě skrývá.

Finančně to nelze udělat proto, že cena zlata kolísá, a hmotnostně proto, že některá ložiska mají složitou geologickou stavbu. Nicméně o zlatě pod našima nohama se toho přece jen ví poměrně hodně. Kromě výše zmíněných rozsypových ložisek se u nás nacházejí ještě primární ložiska. Jedno z nejvýznamnějších se nachází ve středních Čechách.

Zlatými zásobami disponuje Mokrsko, ležící na jih od Prahy. „Bylo provedeno geologické mapování, geofyzikální průzkum, geochemický průzkum půdního pokryvu a průzkum vrty z povrchu do hloubky 300 až 600 metrů. Součástí průzkumných prací bylo i založení štoly Josef. Zjistilo se, že největší koncentrace zlata jsou v rozmezí od zemského povrchu do hloubky 300 metrů,“ uvádí se v knize Hornické památky České republiky. Zlaté zrudnění tady velmi nerovnoměrně pokračuje ještě hlouběji a ověřené zásoby zlata dosahují ve Psích horách až 120 tun, což je mnohem více, než se v českých zemích vůbec kdy vytěžilo.

Pavlína Janíková ve své disertační práci Analýza ekonomického významu tuzemských ložisek zlata v České republice udává: „Celkové geologické zásoby evidované v roce 1997 obsahovaly 249 tun zlata. Některá z nově zkoumaných ložisek s potenciálem cca 100 tun zlata jsou i mezinárodně hodnocena jako ,world class‘ a řadí se mezi nejvýznamnější evropská ložiska zlatonosných rud.“

V programovém prohlášení současné české vlády ale stojí věta: „Vláda neumožní další průzkum a následnou těžbu zlata na území České republiky.“

Dnes už není česká měna krytá zlatem, což znamená, že v sejfech Národní banky se nenacházejí zlaté zásoby v hodnotě „papírových“ peněz. Na druhou stranu máme poměrně bohaté zlaté zásoby a dost možná, že jejich čas teprve přijde.