reklama

Pod nohama máme víc zlata, než se kdy v Česku vytěžilo. Vláda průzkum odmítá

Zlato je fenoménem jdoucím skrz staletí a české zlaté zásoby jsou nad očekávání velké. Současná vláda ale podle svého programového prohlášení neumožňuje průzkum ložisek a další těžbu.

reklama

Ať už jde o takzvaný rozsyp a výskyt zlata v našich řekách, nebo o podzemní naleziště, Česko v tomto ohledu patří mezi nejbohatší země Evropy. Jen ve Psích horách se podle průzkumů skrývá až 120 tun zlata, což je více, než se v českých zemích kdy vytěžilo.

50 kilogramů keltského zlata

Nejstarší doklady o rýžování zlata na našem území se datují do přelomu 9. a 8. století před naším letopočtem a pocházejí z jižních Čech. Keltské osídlení po sobě zanechalo obrovské množství artefaktů. Co se týče zlata, nelze nezmínit fenomenální poklad z Podmokel na Rokycansku. Sestával výhradně z keltských zlatých ražeb a vážil zhruba 50 kilogramů. Zlaté keltské mince objevil roku 1771 na podmáčeném a sesutém břehu nádeník Janota, který je dal dětem na hraní. Myslel si totiž, že jde o jakési lesklé knoflíky, neboť o zlatu neměl ani ponětí.

Zlato českých vod

Pod slovem rozsyp nabízí geologická encyklopedie následující definici: „Jde o klastický sediment (usazeninu složenou z úlomků hornin a minerálů, pocházejících ze zvětrávacích procesů – pozn. red.) obohacený užitkovými minerály, pocházejícími z chudých matečných hornin nebo starších, rozrušených ložisek. Rozsypy jsou nejčastěji říčního původu. Bývají zdrojem zlata, platiny, kasiteritu, monazitu, diamantu atd.“

Ložiska tohoto typu se v Česku rozkládají na ploše nejméně 75 kilometrů čtverečních, přičemž nejnovější odhady mluví až o 90 kilometrech čtverečních. Podle geologických odhadů se v nich stále nachází až 56 tun zlata. Největší český „nugget“ vážil přes 100 gramů a nálezy zlatých kousků o váze kolem jedné unce (28,3 gramu) nejsou až tak výjimečné. Amatérští prospektoři to vědí a nálezy zlatinek ve šlichovacích pánvích nebo korytech jsou důkazem, že rozsypová ložiska nejsou ještě zdaleka vyčerpána.

Zlato českého podzemí

„Průzkum většiny zlatonosných ložisek není dosud ukončen a aplikace řady moderních metod výzkumu je teprve v počátcích,“ píší autoři knihy Zlato v Českém masívu, která vyšla v roce 1992. Prospekce se od té doby posunula, nicméně nikdo si netroufne odhadnout, kolik zlata přesně se v Česku ještě skrývá.

Finančně to nelze udělat proto, že cena zlata kolísá, a hmotnostně proto, že některá ložiska mají složitou geologickou stavbu. Nicméně o zlatě pod našima nohama se toho přece jen ví poměrně hodně. Kromě výše zmíněných rozsypových ložisek se u nás nacházejí ještě primární ložiska. Jedno z nejvýznamnějších se nachází ve středních Čechách.

Zlatými zásobami disponuje Mokrsko, ležící na jih od Prahy. „Bylo provedeno geologické mapování, geofyzikální průzkum, geochemický průzkum půdního pokryvu a průzkum vrty z povrchu do hloubky 300 až 600 metrů. Součástí průzkumných prací bylo i založení štoly Josef. Zjistilo se, že největší koncentrace zlata jsou v rozmezí od zemského povrchu do hloubky 300 metrů,“ uvádí se v knize Hornické památky České republiky. Zlaté zrudnění tady velmi nerovnoměrně pokračuje ještě hlouběji a ověřené zásoby zlata dosahují ve Psích horách až 120 tun, což je mnohem více, než se v českých zemích vůbec kdy vytěžilo.

Pavlína Janíková ve své disertační práci Analýza ekonomického významu tuzemských ložisek zlata v České republice udává: „Celkové geologické zásoby evidované v roce 1997 obsahovaly 249 tun zlata. Některá z nově zkoumaných ložisek s potenciálem cca 100 tun zlata jsou i mezinárodně hodnocena jako ,world class‘ a řadí se mezi nejvýznamnější evropská ložiska zlatonosných rud.“

V programovém prohlášení současné české vlády ale stojí věta: „Vláda neumožní další průzkum a následnou těžbu zlata na území České republiky.“

Dnes už není česká měna krytá zlatem, což znamená, že v sejfech Národní banky se nenacházejí zlaté zásoby v hodnotě „papírových“ peněz. Na druhou stranu máme poměrně bohaté zlaté zásoby a dost možná, že jejich čas teprve přijde.

Tagy:
Úspěch na divoké vodě. Rohan i Minařík Kudějová úspěšně dopluli do semifinále
OH 2021

Úspěch na divoké vodě. Rohan i Minařík Kudějová úspěšně dopluli do semifinále

Kanoista Lukáš Rohan i kajakářka Kateřina Minařík Kudějová bez problémů postoupili do semifinále vodního slalomu na olympijských hrách v Tokiu. Šestadvacetiletý Rohan zajel v kvalifikaci osmý čas, za nejrychlejším Slovákem Matejem Beňušem zaostal o více než pět sekund. Minařík Kudějová byla šestá, téměř osm vteřin za favorizovanou Australankou Jessicou Foxovou.

Sledujte ŽIVĚ Zprávy PLUS: Jak na olympijský „skandál“ pohlížejí Maříková a Špičák?
Koronavirus

Sledujte ŽIVĚ Zprávy PLUS: Jak na olympijský „skandál“ pohlížejí Maříková a Špičák?

Národní ostuda. Tak mnozí označují šest případů pozitivně testovaných členů posádky českého speciálu, který zamířil do Tokia. Prvním nakaženým se stal neočkovaný lékař Vlastimil Voráček a lidé ho označují za zdroj nákazy. Voráček se však hájí, že je vakcinace pouze dobrovolná. Jak na „český skandál“ v Tokiu pohlížejí epidemiologové Roman Prymula (za ANO) a Jiří Beran? Sledujte Zprávy PLUS ŽIVĚ v tomto článku nebo na CNN Prima NEWS.

V San Franciscu se už krade za bílého dne. Obchody jsou bezmocné a zavírají

Obchodníci v San Franciscu čelí v poslední době doslova nájezdům organizovaných lupičů. V tlupách naběhnou do obchodu a odnesou si z něho, co chtějí. Nevadí jim ani to, že už jejich řádění několikrát natočili svědci na mobilní telefon. Nárůst loupeží ve městě je tak velký, že řetězce své obchody už raději zavírají. Vedle maloobchodních krádeží město sužuje i rekordní počet vloupání do automobilů.

Měli je utlouct čepicemi. V krvavé řeži u Hradce Králové ale Rakušané ztratili vše

Byla to největší a nejkrvavější bitva, k níž v českých zemích kdy došlo. V rozhodujícím boji prusko-rakouské války v červenci 1866 proti sobě stálo přes 430 tisíc mužů. Na území kolem 70 kilometrů čtverečních mezi Hradcem Králové a Hořicemi krvavou řež dodnes připomíná na 400 památníků, pomníčků, křížů nebo hrobů. A také muzeum války, které stojí za návštěvu.

Spolupracoval s Hapkou, hostoval u Čechomoru. Zemřel legendární valašský zpěvák

Ve věku 66 let v sobotu zemřel zpěvák, herec a výtvarník František Segrado. Smutnou zprávu oznámila režisérka a scenáristka Marta Santovjáková Gerlíková, která s hudebníkem natočila celovečerní rodinný film z Valašska Děda. Segrado byl označován za renesančního člověka, jako textař a zpěvák čtyři desítky let účinkoval v nejrůznějších hudebních skupinách, znám byl také svou účastí v projektech Petra Hapky a Michala Horáčka. Své první sólové album dokončil v téměř 60 letech.

reklama

Domácí zpravodajství

Tady se neočkujeme, lepší je slivovice, chlubí se v pohraniční vsi na Bruntálsku

Slušně řečeno, je to zapadákov. Neslušně, je to díra na samé výspě republiky, ale také ve Slezských Pavlovicích v okrese Bruntál mají názor na vakcínu proti COVID-19. „S tím běžte do pr**le, tady lidi očkování odmítají,“ nebere si servítky první občan, kterého oslovíme, pětatřicetiletý Radek Dojčar. Na covid prý platí hlavně slivovice, vakcínu odmítají i početní místní Romové.

reklama