Počty případů Alzheimerovy nemoci rostou
Česko stárne a se silnými ročníky, které se blíží k důchodovému věku, experti předpovídají strmý nárůst případů Alzheimerovy nemoci a dalších druhů demencí. Ty už v počátečních fázích představují vážná zdravotní rizika, zvláště pro pacienty, kteří se léčí s dalšími nemocemi. Přestože je podle lékařů tento trend nevyhnutelný, existují způsoby, jak snížit riziko rozvoje demencí. Na jaké příznaky si dát pozor, jak vypadá ideální prevence a jaké změny chystají odborníci v léčebných postupech?
Podle dostupných dat postihuje Alzheimerova choroba zhruba pět procent populace ve věku 65 a více let. Každých pět let se pak podle odborníků její procentuální výskyt zhruba zdvojnásobí – v osmdesáti letech činí pravděpodobnost onemocnění až 30 procent, v devadesáti přes 45 procent. Nemoc více zasahuje ženy, přibližně dvakrát častěji než muže.
Počty pacientů s Alzheimerovou nemocí či jiným druhem demence dlouhodobě rostou – v Česku žije s demencí 140 tisíc lidí, z toho přibližně 60 procent má Alzheimerovu chorobu. Podle současných odhadů bude v roce 2050 až o 30 procent nemocných více. Hlavním důvodem je zejména stárnutí populace.
Příznakem jsou i maličkosti
„Riziko rozvoje demence se však můžeme pokusit alespoň snížit nebo oddálit. Řada studií v poslední době ukazuje, že nebezpečí jejího vzniku výrazně zvyšuje neléčená hypertenze (dlouhodobě vysoká hodnota krevního tlaku, pozn. red.) po 50. roku života. Významným faktorem je i nedostatečná společenská aktivita. Je tedy velmi zdravé chodit mezi lidi, aktivně se zajímat o dění kolem sebe, mít koníčky a neuzavírat se v nějaké své malé bublině,“ podotýká Robert Rusina, přednosta Neurologické kliniky 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice. Téma spolu s kolegy rozebral na tiskové konferenci 19. března.
ČTĚTE TAKÉ: Chlíbek: Počty nakažených černým kašlem porostou. Nejsme na vrcholu, respirátor není ostuda
Podle lékařů se demence může zpočátku projevovat nenápadnými příznaky – například výpadky paměti. K omezení jejího výkonu však dochází i v průběhu běžného stárnutí. „Poruchy paměti, které nás znepokojují, jsou takové, které se projevují v běžném životě. Buď si toho všimne starší jedinec sám, nebo na to poukáže rodina. Jde o častější dotazování na totéž, hledání věcí, správného slova. Pokud má člověk sám dojem, že si pamatuje hůře než jeho vrstevník, je to velmi varující,“ vysvětluje Rusina.
Samotné zapomínání může pacienty ohrozit, zvláště pokud se léčí s jinou chronickou chorobou. „Velmi často se setkáváme se situací, kdy člověk, který trpí pouze mírnou poruchou krátkodobé paměti, udělá chybu při užívání svých léků. To jej pak může snadno ohrozit na životě nebo vést k hospitalizaci,“ popisuje Hana Vaňková, místopředsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP.
Při diagnostice onemocnění mají významnou roli praktičtí lékaři. „Snadněji než specialisté získáváme objektivní anamnézu, pacienty známe řadu let. Zpozornět by se mělo i v případě, kdy jsou pacienti vyšetřování pro bizarní příznaky. Příkladem je hubnutí – nikoho z nás nenapadne otevřít jeho ledničku a zjistit, že nejenže si neumí nakoupit, ale bohužel, i když jídlo v lednici má, nevzpomene si, že ho musí sníst. Dále to jsou kolapsové stavy, kdy si pacient vezme více či méně předepsaných léků a končí na akutním vyšetření v nemocnici. Může jít i o vyšetření na očním. Dotyčný nevidí nebo má problémy, společným jmenovatelem však není zrakové čidlo, ale mozek, který v tom člověku brání,“ přibližuje Astrid Matějková, členka výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.
Důležitá je i role psychiatrů. „Nejde jen o vyšetření a ztrátu paměti, ale i psychologické změny, změny chování,“ pokračuje Matějková. „Změny v chování mohou nemoci předcházet. Rodina jako první zachytí změny – veselý člověk se náhle uzavře, odmítá chodit ven, začíná rodinu podezírat z krádeže drobných věcí, trpí depresemi, je agresivní, apatický,“ uvádí Klára Knápková, psychiatrička z M&K psychiatrie. Právě deprese je jedním z rizikových faktorů rozvoje demence.
Myslete na pohyb i spánek
Ohroženi Alzheimerovou chorobou jsou od určitého věku všichni lidé. Existují však preventivní kroky, kterými je možné se chránit. „Jsou to obecná doporučení, která všichni všude slyšíme, ale při rychlém způsobu života, který vedeme, je nedodržujeme. Opravdu bychom se měli pohybovat v přírodě, nebýt zavřený v kanceláři u počítače, mít dostatek spánku, navazovat mezilidské kontakty,“ vyjmenovává gerontoložka Zuzana Šnajdrová.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: K ovládání počítače mu stačí myšlenka. Pacient s ALS testuje revoluční implantát
Mezi další doporučení se řadí fyzická aktivita – cvičení pomáhá kontrolovat krevní tlak a váhu, snižuje riziko cukrovky. Jak uvádí Česká alzheimerovská společnost, existují důkazy, že fyzická aktivita snižuje riziko rozvoje demence. Lidé by měli starat také o své srdce, dodržovat zdravý jídelníček a procvičovat mozek.
Zároveň Šnajdrová uklidňuje ty, kteří Alzheimerovu nemoc řešili u svých příbuzných. „Choroba má nějakou genetickou vazbu, ale přemýšlet o tom můžete, pokud se objeví v relativně časném věku u příbuzného kolem 65 let. Na druhou stranu jsme všichni po 65 letech života vystaveni riziku demence, které se každých pár let zvyšuje. A že babička měla Alzheimera v osmdesáti letech? V takovém případě se genetiky bát nemusíte,“ doplňuje.
Vážnost nemoci se podceňuje
Klíčová je podle expertů včasná diagnóza. První impuls k ní často vzejde z okolí pacienta, které zaznamená změny v jeho chování. „Typicky můžeme uvést seniora, který žije sám a už několik let se mu zhoršuje paměť – lidé v jeho okolí si problém uvědomí ve chvíli, kdy je začne obviňovat, že mu schovávají věci nebo se ho snaží otrávit a podobně. V takové chvíli je vhodné, aby se pečující obrátili nejlépe na jeho praktického lékaře, eventuálně na psychiatra,“ říká Knápková.
Nejsnazší způsob prvotního vyšetření je podle ní návštěva v ordinaci praktického lékaře v rámci preventivní prohlídky. „Už nyní v našich ordinacích probíhá screeningové vyšetřování při preventivních prohlídkách u pacientů od 65 let věku. Pomocí jednoduchých testů prověřujeme, zda nejsou snížené jejich kognitivní funkce. Mimo jiné dostávají za úkol zapamatovat si tři základní slova a zakreslit čas do ručičkových hodin. Pokud poté máme u pacienta podezření na snížení kognitivních funkcí, ihned zahájíme další podrobnější vyšetření,“ přibližuje Matějková.
Stárnutí populace bude podle expertů klást velké nároky na zdravotní péči. V roce 2035 by podle demografických výhledů mohlo v Česku žít přibližně 500 tisíc lidí ve věku 85 let a více. I proto jsou podle expertů klíčové nové doporučené postupy péče o pacienty s demencí, které v tuto chvíli finalizují a zveřejnit by je měli během několika týdnů.
„Postupy jasně definují role, kompetence a dostupnost jednotlivých lékařských specialistů různých odborností a vymezují postup diagnostiky a léčby. Cílem je, aby nezáleželo na tom, k jakému specialistovi se pacient s demencí dostane jako k prvnímu. Všichni lékaři musí přesně vědět, co mají v případě diagnózy demence dělat,“ doplňuje Rusina s tím, že se problematika Alzheimerovy choroby podceňuje.
ČTĚTE TAKÉ: Tuberkulóza nešetří ani děti. Počet pacientů v Česku narostl, léčba může vyjít i na milion
Nové postupy také určí, kteří pacienti s demencí mohou zůstat v péči praktických lékařů a kteří by měli být v rukou neurologů, psychiatrů nebo geriatrů. Vznik těchto doporučených postupů je podpořen z Fondů EHP/Norska 2014–2021.
