paměť

U lidí, kteří prodělali nemoc COVID-19, je pravděpodobnější zhoršení výsledků inteligenčních testů a nejhorší dopady na rozumové schopnosti má těžký průběh nemoci. Podle zpravodajské televize Sky News to zjistili britští vědci ve studii, při níž od ledna do prosince minulého roku zjišťovali inteligenci u 81 337 lidí, z nichž téměř 13 tisíc bylo infikováno koronavirem. Snížení IQ o sedm bodů zaznamenali vědci u lidí, kteří byli s covidem hospitalizováni nebo dokonce skončili na umělé plicní ventilaci.

Před téměř devíti lety nejprodávanějšímu českému spisovateli Michalu Vieweghovi praskla aorta. Ze srdeční příhody si odnesl dva problémy. „Vždy říkám, že bych se rouhal, kdybych si příliš stěžoval. Měl jsem štěstí a vyvázl jsem bez větších následků. Mám problém pouze s prostorovou orientací a pamětí,“ přiznal v pořadu Interview na CNN Prima NEWS.

V Česku přibývají pacienti, kteří po prodělání covidu trpí nespavostí, bolestmi zad, depresemi a v některých případech i výpadky paměti. Potvrdil to neurolog. Jestli jsou takové poruchy paměti nevratné, zatím nelze soudit, protože lékaři s koronavirem nemají dostatečné zkušenosti.

„Člověk může být i v důchodu v perfektní kondici, klíčová věc pro dobrou paměť je fyzická činnost a paměť používat, stále se něco učit. Stres je největší zabiják dokonalé paměti,“ uvedl v pořadu Nový den televize CNN Prima NEWS zakladatel Školy paměti Jakub Pok. Podle něj nikdo nenaučil mladé, jak se správně učit, technologie brzdí lidskou paměť a odvádí od koncentrace, která je nedílnou součástí dobré paměti.

Dne 21. září si připomínáme Světový den Alzheimerovy choroby, která je nejčastější příčinou demence. U nemocných postupně dochází ke zhoršování různých funkcí mozku. Lidé ztrácí paměť, zhoršuje se myšlení, schopnost vyjadřování a plánování. Nemoc mění jejich charakter, osobnost a vztahy k blízkým lidem. S Alzheimerovou nemocí má osobní zkušenosti paní Zuzana Žáčková, jejíž tatínek na tuto nemoc zemřel a maminka s ní bojuje několik let.