Tuberkulóza je v Česku na vzestupu
Počet lidí s tuberkulózou (TBC) v České republice meziročně vzrostl. Dle předběžných dat se v tuzemsku léčilo 447 pacientů – o 64 více než v roce 2022. Rapidně narostl také počet nemocných dětí, poprvé mělo jedno z nich diagnostikovanou také odolnou verzi TBC. Za nárůstem stojí zejména lidé, kteří se narodili mimo Česko: polovinu případů tvořili cizinci. Pneumologové doporučují zavést pravidelné testy u lidí z rizikových zemí, budou také rozšiřovat kapacity tam, kde se nemocní léčí. O situaci experti informovali na tiskové konferenci u příležitosti Světového dne boje proti tuberkulóze, který připadá na 24. března.
„Vzhledem k válce na Ukrajině není nárůst nemocných žádným překvapením. Je známo, že na východ od České republiky není péče o tuberkulózní pacienty na takové úrovni jako u nás. Podíl TBC u osob narozených mimo ČR loni činil 49,2 procenta (220 případů), z toho 140 je z Ukrajiny, což je téměř čtyřikrát více než před válkou. Ze Slovenska evidujeme 21 případů, z Rumunska a Vietnamu nám přibylo po 11 případech,“ vyjmenoval některé skupiny Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou z Fakultní nemocnice Bulovka.
Nejnovější data také ukázala výrazný nárůst TBC u dětí do 15 let – z 11 případů jejich počet loni skočil na 30 a 22 z nich bylo narozeno v Česku. „Obvykle evidujeme 5 až 10 nemocných dětí za rok,“ podotkl Wallenfels. Za loňským nárůstem malých pacientů je například lokální epidemie v Benátkách nad Jizerou, ale také přesnější diagnostické postupy.
ČTĚTE TAKÉ: Černý kašel a tuberkulóza útočí. Podcenili jsme migraci, má jasno Prymula a volá po testech
„Při hledání případných ložisek tuberkulózy jsme u vybraných pacientů začali používat CT, a přestože na rentgenu plic nebyla nemoc vidět, CT vyšetření její přítomnost prokázalo. Poprvé jsme také měli dítě s potvrzenou odolnou, takzvanou multirezistentní formou TBC,“ popsala Karolína Doležalová, vedoucí lékařka Plicní ambulance a Střediska péče pro děti s tuberkulózou a mykobakteriózami Fakultní Thomayerovy nemocnice (FTN).
Zde se léčí jak malé děti, tak dospívající do 18 let věku. Kvůli očekávanému nárůstu mladých pacientů se budou kapacity tohoto pracoviště rozšiřovat o dva až tři pokoje, s tím, že zcela nově by s dětmi mohly být na pokoji i jejich matky.
Kašlete krev? Jde o pokročilou TBC
Jak v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS uvedla přednostka pneumologické kliniky FTN Martina Koziar Vašáková, nemoc se nejčastěji odhalí pomocí následujících příznaků. „Když máte suchý kašel, v noci se více potíte a nedejbože kašlete krev, tak je to znamení, že se něco děje. To už jsou příznaky pokročilé tuberkulózy. Na počátku nemusíte nic cítit, jen suše pokašlávat, což řada lidí nebere vážně, protože touto nemocí jsou více postiženi lidé, kteří kouří, pijí, žijí na okraji společnosti, bezdomovci, oběti válečného konfliktu,“ jmenovala.
Připomněla, že k přenosu nemoci může dojít po osmi hodinách v kontaktu s někým, kdo masivně vykašlává mycobacterium tuberculosis, tedy původce nemoci. „Nechytíte ji v tramvaji, ale ve společných domácnostech, v práci, ve škole, restauraci, kde se pravidelně stýkáte s určitým okruhem lidí,“ pokračovala a dodala, že onemocnět nemusí každý: „Kdyby ano, tak už by lidstvo vymřelo. Řada z těch, co se nakazí, neonemocní.“
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Výskyt zvláštních nemocí souvisí s migrací, tvrdí lékařka. EU vyčetla podceněné testování
Vzhledem k nárůstu multirezistentních forem tuberkulózy v České republice (loni 31) je podle odborníků třeba, aby vzniklo nové pracoviště s kapacitou 10 až 15 lůžek. O tom nyní pneumologové jednají s ministerstvem zdravotnictví. „Vše ale záleží na financích. Stavba takové jednotky není levná. Dosud se všichni tito pacienti léčí v Thomayerově nemocnici, ale kapacity brzy přestanou stačit,“ zdůraznil Vladimír Koblížek, předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).
Česká republika si za to, jak dokáže zajistit léčbu zejména multirezistentní tuberkulózy podle posledních doporučení, vysloužila podle Koziar Vašákové pochvalu od Světové zdravotnické organizace (WHO). Připomněla však, že je třeba neusnout na vavřínech a pracovat na tom, aby situace zůstala klidná i nadále.
„Nárůst odolných forem TBC, necitlivých na běžná antituberkulotika, je dvojnásobný. O úhradu moderních léků, které zkracují dobu hospitalizace z 18 až 24 na 6 až 9 měsíců, musíme žádat zdravotní pojišťovny mimořádně na paragraf 16. Léčba jednoho pacienta stojí kolem 1,5 milionu korun,“ přiblížila Koziar Vašáková.
Ve vysílání CNN Prima NEWS připomněla, že nárůst pacientů souvisí s migrační vlnou. Zároveň však osočila evropský úřad z nedostačujícího opatření. „Úřad na začátku dal – bohužel – vágní doporučení, na rozdíl od USA a Kanady, kde se testuje každý příchozí. Uvedl: ‚Vy nemusíte, ono to takové nebezpečí není‘. A to navzdory tomu, že Ukrajina má vysoký výskyt tuberkulózy, i odolnějšího typu,“ zdůraznila.
ČTĚTE TAKÉ: Muž se nechal 217krát očkovat proti covidu. Vědci řekli, co to s ním udělalo
Sami plicní lékaři podle Koziar Vašákové před dvěma lety navrhovali, aby byl každý z příchozích migrantů vyšetřen, respektive, aby jim bylo vyšetření nabídnuto. „Mohou mít tuberkulózu, zemřít na ni. Je to pro jejich dobro. Ať je jim stále vyšetření nabízeno – před vstupem do škol, práce, zdravotního zařízení. I společně s HIV. Nejde o trest, ale o pomoc, aby byli všichni zdraví,“ dodala.
Pacienti se mohou léčit doma
U běžných forem tuberkulózy, citlivých na léky, by měla lékařům i pacientům ulevit nová vyhláška o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění, platná od ledna.
„Ta nám umožňuje pustit nemocné s běžnou tuberkulózou po několika dnech z nemocnice domů. Musí ale spolupracovat, dodržovat domácí izolaci a užívat pravidelně léky. Do plicní ambulance pak již dochází jen na kontroly. Zda je vše tak, jak má být, můžeme posoudit s pomocí telemedicíny, která nám umožní být s pacientem v pravidelném kontaktu,“ vysvětlil Milan Sova, přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno.
Právě zde meziročně vzrostl počet pacientů o 61 procent na loňských 21. Sova odhaduje, že spolupracujících pacientů by mohla být až polovina a připomíná, že takto nastavený systém uleví nemocnicím, léčebnám a je pro pacienty výrazně příjemnější.
Čeští plicní lékaři tak doporučují ambulantním pneumologům a praktickým lékařům provést u všech pacientů z rizikových zemí při prvním kontaktu rentgenový snímek hrudníku. Plicní lékaři navíc mohou zajistit speciální krevní test na možnou přítomnost latentní tuberkulózy v těle.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Lukášek dostal lék za 50 milionů, díky kterému žije. Rehabilitaci ale pojišťovna nehradí
„U všech osob s pozitivním krevním testem je pak vhodné provést CT vyšetření plic. To je schopno odhalit i menší formy tuberkulózy, které nejsou při klasickém rentgenovém vyšetření hrudníku vidět. Pneumologové tedy mohou u každého dospělého z rizikové oblasti pomocí komplexního nebolestivého vyšetření vyloučit tuberkulózní onemocnění či zatím bezpříznakovou nákazu. Pro léčbu mají k dispozici moderní preparáty. Účelem je podchytit nemocné včas, v době, kdy ještě nemají žádné či zcela minimální potíže, a zabránit tak dalšímu šíření nemoci,“ dodal Koblížek.
