Bombu do letadla jugoslávské letecké společnosti JAT, které se v lednu 1972 zřítilo poblíž České Kamenice na Děčínsku, umístil jeden z pasažérů, chorvatský nacionalista Josip Senić. Vystoupil při mezipřistání a krátce po atentátu byl zavražděn. S odvoláním na švédskou televizi TV4 to v pondělí uvedla Česká televize. Při zřícení letadla zemřelo 27 lidí, přežila jedna letuška.
Nehodu letounu podle oficiálních výsledků vyšetřování způsobila nálož nastražená v jednom z kufrů. Pachatele útoku se ale dosud vypátrat nepodařilo, ačkoli se k němu krátce po činu přihlásili ustašovci, chorvatští odpůrci Titova komunistického režimu. Švédští reportéři nyní podle ČT našli v chorvatských archivech dokumenty, podle kterých jugoslávští zpravodajci hned v roce 1972 došli k závěru, že bombu dal do letadla člen nacionalistického Chorvatského revolučního bratrstva Senić.
ČTĚTE DÁLE: Ukrajina přijde o „kapesné“. Donald Trump junior se vysmíval prezidentovi Zelenskému
Z letadla na trase ze Stockholmu do Bělehradu vystoupil Senić při mezipřistání v Kodani. Po dvou měsících od pádu letounu byl nalezen zavražděný v Německu, zjistila švédská televize. Tři z jeho kompliců ještě žijí. TV4 uvedla, že kvůli atentátu nebyl nikdo obviněn z trestného činu.
Tragédie, která dodnes děsí. Tsunami v Dolomitech bylo jako atomovka, zemřely tisíce lidí
Tsunami má většina lidí spojené s Tichým či Indickým oceánem, mohutná vlna má ovšem na svědomí i jednu děsivou událost v Evropě, navíc ve vnitrozemí. Před 61 lety se odehrála v italských horách sto kilometrů od Benátek těžko pochopitelná tragédie, při níž zahynulo přes dva tisíce lidí. Podle UNESCO šlo o jednu z nejhorších člověkem způsobených přírodních katastrof v historii.
Radikální bojovníci za nezávislost Chorvatska byli počátkem 70. let velmi aktivní, na kontě měli třeba přepadení jugoslávské ambasády ve Stockholmu nebo únos amerického letadla. Jedinou přeživší pádu letounu Douglas DC-9 poblíž České Kamenice z 26. ledna 1972 Vesnu Vulovičovou v obavě z možného atentátu po návratu do Bělehradu hlídala po celý tříměsíční pobyt v nemocnici ochranka.
Život Vulovičové zachránilo to, že se zaklínila ve zbytku zádi letadla, a pád trosek také zbrzdily větve stromů a prudký svah, do kterého narazily. Její vyléčení bylo tehdy považováno za velký úspěch československého zdravotnictví. Její přežití volného pádu bez padáku z více než deseti kilometrů je podle Guinnessovy knihy rekordní.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rusko o telefonátu Putina s Trumpem lže, řekl Just. Nadšení z jeho vítězství podle něj opadlo, Kreml mu nevěří
