Den slabé vůle: Kdy se novoroční předsevzetí nejčastěji rozpadají a proč to není selhání?
Quitters Day: Den, kdy Češi nejčastěji vzdávají své cíle Zdroj: iStock
Nový rok, nové plány – a často i rychlý návrat do starých kolejí. Novoroční předsevzetí si dává většina Čechů, jen malé části z nich ale vydrží déle než několik týdnů. Právě druhý lednový pátek si vysloužil přezdívku Den slabé vůle. Podle odborníků přitom nejde o nedostatek sebekontroly, ale o nerealistická očekávání a podcenění každodenní reality.
Lednové odhodlání má často podobný průběh jako slavný Deník Bridget Jonesové. Velké plány, silná motivace – a pak přijde běžný život. Práce, únava, povinnosti. Podle reprezentativního průzkumu agentury Konektor se více než pětina Čechů v plnění svých předsevzetí poznává právě v této ikonické filmové postavě.
Novoroční předsevzetí patří mezi nejrozšířenější novoroční rituály. Většina Čechů si je stanovuje alespoň občas, jeden ze šesti dokonce pravidelně každý rok. Nejčastěji si cíle dávají mladí lidé ve věku 18 až 26 let, tedy generace Z. S přibývajícím věkem chuť začínat „od nuly“ postupně klesá.
Proč je tak těžké vydržet
Začátky bývají plné energie, postupem času ale přichází vystřízlivění. Udržet nové návyky vyžaduje víc času, úsilí i trpělivosti, než většina lidí čeká. Překážkami bývají slábnoucí motivace, nedostatek času i příliš vysoké nároky na sebe sama.
Den slabé vůle je den, který symbolicky připomíná moment, kdy po novoročních předsevzetích přichází první krize motivace. Připadá tradičně na druhý lednový pátek a reflektuje realitu, že selhání je přirozenou součástí změny návyků.
„V dnešní době snadno uvěříme jednoduchým radám, že změna půjde rychle a bez námahy. Zapomínáme, že život je komplexní a neustále se mění,“ vysvětluje psycholog a psychoterapeut Mgr. Boris Štepanovič.
Často přeceňujeme vlastní síly a nepřipouštíme si své limity. Kdo si nepřipustí, že není superhrdina, jen těžko přijímá, že předsevzetí nezvládl.
Podle průzkumu je pro téměř polovinu lidí hlavním problémem kombinace nedostatku vůle a příliš ambiciózních cílů. Třetina respondentů pak otevřeně přiznává, že jim jednoduše chybí výdrž.
Syndrom falešné naděje
Psychologové tento fenomén označují jako syndrom falešné naděje. Jde o tendenci věřit v rychlou a zásadní změnu chování, aniž bychom počítali s tím, jak náročná a dlouhodobá ve skutečnosti je. Tento pojem popsali psychologové Janet Polivy a Peter Herman z Torontské univerzity.
„Varovným signálem je, když cíl nevychází z nás, ale z očekávání okolí. Když si myslíme, že změna vzhledu automaticky vyřeší vztahy nebo osobní problémy. Většinou to tak nefunguje,“ upozorňuje Štepanovič.
I známé osobnosti si dávají předsevzetí:
Druhý lednový pátek: Den slabé vůle
Moment, kdy odhodlání začne slábnout, není náhodný. U více než třetiny lidí přichází první krize už během prvního týdne. Dalších zhruba 30 procent ji zažívá ve druhém týdnu ledna – právě tehdy nastává Den slabé vůle, známý také jako Quitters' Day.
Podle dat sportovní aplikace Strava, která analyzovala desítky milionů aktivit po celém světě, právě druhý lednový pátek vzdá svá předsevzetí až 80 procent lidí. Přitom podle dalších studií trvá v průměru 66 dní, než se nové chování stane automatickým.
Den slabé vůle připadá tradičně na druhý lednový pátek. Má své zakotvené tradice a letos vychází na 9. 1. 2026.
Motivace není jen o vůli
Průzkumy ukazují, že lidé by u předsevzetí vydrželi déle, kdyby přicházely rychlejší výsledky nebo okamžité odměny. Jinými slovy, kdyby změna fungovala jako v reklamě.
Den slabé vůle ale nemusí znamenat konec. Naopak může být příležitostí zpomalit a cíle přehodnotit. „Pomůže dát si pauzu, jít do přírody nebo se sejít s někým, kdo nás podpoří. I to je součást změny,“ říká psycholog.
Tip: Pokud se snažíte přestat kouřit, ale chuť na nikotin přetrvává, bezdýmné alternativy jako zahřívaný tabák nebo e-cigarety snižují podle mnoha odborníků rizika spojená s cigaretami.
Jaká předsevzetí si dáváme nejčastěji
Mezi nejčastější cíle patří více se hýbat, zhubnout, zdravěji jíst, lépe hospodařit s penězi nebo přestat kouřit. Právě pohyb patří k těm, které se daří plnit nejlépe – a zároveň se ho lidé nejrychleji vzdávají, protože vyžaduje čas a energii.
Přestat kouřit patří dlouhodobě k nejnáročnějším předsevzetím. „Nejlepší chvíle začít není první leden, ale moment, kdy ta motivace opravdu přijde,“ říká zpěvák Matěj Ruppert. „Mně pomohlo, že jsem přestal kouřit klasické cigarety a přešel na zahřívaný tabák.“
Odborníci připomínají, že kuřáci mají k dispozici centra pro odvykání i různé náhražky. Pro ty, kteří nezvládnou okamžitou abstinenci, mohou být bezdýmné alternativy přechodným řešením ke snížení rizik.
Selhání jako začátek, ne konec
Podle odborníků je klíčem k úspěchu především realistické nastavení cílů a schopnost přizpůsobit se okolnostem. „Je uměním dokázat z původních plánů slevit a nevnímat to jako prohru,“ uzavírá Štepanovič.
Den slabé vůle tak nemusí být symbolem selhání. Naopak může připomenout, že změna je proces – a že i druhý, třetí nebo čtvrtý pokus se počítá.
