Digitalizace památek oživuje kulturní dědictví i regiony. Želiv a Strahov jdou příkladem Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Digitalizace památek oživuje kulturní dědictví i regiony. Želiv a Strahov jdou příkladem
Digitalizace se stává klíčovým nástrojem v ochraně a zpřístupňování českého kulturního dědictví. Projekty, které spojují historii s moderními technologiemi, nejen uchovávají památky pro budoucí generace, ale zároveň podporují turistiku i regionální rozvoj. Dva příklady z poslední doby ukazují, jak může digitalizace proměnit vnímání minulosti – v premonstrátském klášteře v Želivě a ve Strahovském klášteře v Praze.
Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
3D technologie oživují poklady z kláštera v Želivě
Premonstrátský klášter v Želivě, jedna z nejvýznamnějších sakrálních památek v Česku, se zapojil do unikátního projektu digitalizace, který propojuje duchovní tradici s nejmodernější technikou. Díky podpoře z Národního plánu obnovy prošlo detailní 3D dokumentací 86 liturgických předmětů i vybrané části klášterní architektury.
„Liturgické předměty používáme běžně při bohoslužbách. Pro nás je liturgie tím nejvzácnějším, co máme – slavíme v ní tajemství Kristova života,“ vysvětluje opat kláštera Tadeáš Robert Spišák.
Odborníci proměnili klášter v digitální muzeum. 3D modely zachycují každý detail
Na projektu spolupracovali odborníci z různých oborů – fotografové, geoinformatikové i 3D designéři. Jejich úkolem bylo nejen vytvořit přesné digitální kopie, ale také zachytit každý detail povrchu, včetně zlacených a drahokamových částí. Výsledkem jsou realistické modely, které zachovávají původní tvary, proporce i jemné nuance materiálů.
„Návštěvník se na našich stránkách může setkat s každým detailem liturgických předmětů, které běžně vidí jen za sklem vitríny,“ doplňuje Spišák.
Virtuální muzeum kláštera bude postupně doplňováno o další exponáty.
Digitalizace se však netýká pouze předmětů – 3D model získal i celý areál kláštera, včetně konventního kostela. Pomocí systému BIM (Building Information Modeling) vznikla databáze, která umožní snadnější správu, údržbu i případné opravy. „Model se stává živým archivem,“ dodává Petra Žáková, asistentka opata.
Strahovský klášter zpřístupňuje unikátní sbírky
Na digitalizační vlnu naskočil také Strahovský klášter v Praze, který zpřístupňuje veřejnosti své cenné historické fondy. V rámci projektu financovaného z Národního plánu obnovy bylo zdigitalizováno 2 500 historických fotografií ze začátku 20. století a 5 500 grafických děl ze 17. a 18. století.
„Mnohé snímky pořídili naši spolubratři. Zachycují nejen církevní události, ale i běžný život v českých regionech,“ říká Ambrož Petr Šámal, ředitel Strahovské knihovny.
Podle něj mohou mít digitalizované fotografie i dokumentační hodnotu pro památkáře – ukazují, jak dříve vypadaly interiéry a stavby, které se dnes už proměnily.
Grafická sbírka pak uchovává rytiny a tisky, které dokumentují vývoj umění i podobu památek, z nichž mnohé už neexistují. Digitalizace nám umožňuje uchovat díla pro vědecké účely i pro běžnou veřejnost. Lidé mohou v online archivu najít tváře svých předků nebo podobu míst, která už zanikla.
Kultura jako ekonomická i společenská hodnota
Digitalizace kulturního dědictví není jen otázkou uchování historie. Podle Jiřího Vajčnera, vrchního ředitele sekce kulturního dědictví Ministerstva kultury, má tento proces i výrazný ekonomický a bezpečnostní rozměr.
„Kultura je nejen emoční, ale i ekonomický fenomén. Digitalizace přináší přidanou hodnotu v podobě systematizace, metodické podpory i rozvoje kreativního průmyslu,“ uvedl Vajčner. Zmiňuje také význam tzv. digitálních pasů budov (BIM), které pomáhají při správě a ochraně památek. Tyto modely umožňují nejen přesné plánování oprav, ale i propojení s dalšími systémy veřejné správy.
Projekty digitalizace financované z Národního plánu obnovy podpořily více než 160 institucí po celé České republice. Celková výše podpory dosahuje zhruba 430 milionů korun. Do programu se zapojily státní i církevní organizace, muzea, nadace a kraje.
Virtuální dědictví pro budoucnost
Digitální modely, online archivy i virtuální muzea přinášejí českému kulturnímu dědictví nový rozměr. Slouží vědě, vzdělávání i cestovnímu ruchu, ale zároveň přispívají k uchování národní identity. Jak dodává Vajčner: „Digitalizace není jen o zprostředkování zážitku, ale o dlouhodobé ochraně a přenosu kulturní paměti. Je to investice do budoucnosti.“
Čtěte také
