Jak bojovat s ničivými povodněmi a suchem? Dubenec ukazuje cestu, řešením jsou i nové lesy
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
- Dubenec, sužovaný povodněmi, se dočkal komplexní ochrany.
- Ochranné poldry a hráze poskytují občanům čas na evakuaci.
- Pozemkové úpravy přinesly nejen ochranu, ale i novou tvář krajiny.
- Kůrovcová kalamita v nedalekých lesích si vyžádala rozsáhlou obnovu.
- Národní plán obnovy financuje projekty, které mění celou republiku.
- Spolupráce s místními a starosty je klíčová pro úspěch projektů.
Tisíce nově vysazených stromů, poldry zadržující vodu a promyšlené pozemkové úpravy – to vše dnes chrání Dubenec na Královédvorsku před povodněmi a suchem. Obec je důkazem, že chytrá opatření financovaná z evropských zdrojů mohou proměnit krajinu i život obyvatel.
Dubenec, malebná obec v kopcovitém Královédvorsku, čelila v minulosti i dvakrát ročně ničivým povodním. Voda se do ní valila ze dvou protilehlých svahů a spolu s erozí připravovala místní o cennou vrstvu půdy. Situace si vyžádala komplexní zásah.
„Dubenec je obec, do které vtéká voda ze dvou stran, ze dvou velkých svahů. Problémy se opakovaly velmi často, i několikrát ročně, takže si to můžeme představit jako otevřenou knihu,“ vysvětluje František Pavlík, ředitel Sekce krajinotvorby Státního pozemkového úřadu.
Ochranné poldry dávají lidem čas i jistotu
Řešení přinesl systém ochranných opatření na obou stranách obce – včetně nádrží a hrází, které dnes chrání hasičskou zbrojnici i sportoviště.
„Tady konkrétně v Dubenci poldry pojmou zhruba 5 000 kubíků vody. Efektivita je v zadržování povodňové vlny a také v jejím oddálení v čase tak, abychom dali občanům prostor pro případnou evakuaci nebo vyklizení domů,“ doplňuje Pavlík.
Stromy a keře mění tvář krajiny
Pozemkové úpravy přinesly do Dubence nejen ochranu, ale i nový ráz okolní přírody. Vznikly biokoridory, protierozní příkopy, meze i plošné výsadby.
„Realizovali jsme biokoridory, protierozní příkopy, meze a plošné výsadby. V Dubenci jsme vysadili zhruba 1 500 stromů a 6 000 keřů. Celkově jsme v obci proinvestovali přes 36 milionů korun, přičemž v druhé etapě jsme využili prostředky Národního plánu obnovy,“ říká Pavlík.
„Pozemková úprava zpříjemnila krajinný ráz nad Dubencem. Je to místo, kam chodí občané na vycházky nebo za poznáním místní přírody,“ říká František Pavlík, ředitel Sekce krajinotvorby Státního pozemkového úřadu.
Plody ovocných stromů dnes slouží v místní moštárně a přinášejí obci prostředky na údržbu zeleně.
Lesy bojují s následky kalamity
Problémy Dubence však nejsou jediné, které řeší Národní plán obnovy. Nedaleké Lesy města Dvůr Králové nad Labem zasáhla v roce 2019–2021 rozsáhlá kůrovcová kalamita, která poškodila polovinu tamních 2 250 hektarů.
„Město Dvůr Králové zasáhla kůrovcová kalamita v roce 2019, 2020 a 2021. Lesní plán jsme v těchto letech překročili zhruba trojnásobně a s jejími následky se potýkáme dodnes,“ říká jednatel městských lesů Petr Kupský.
Obnova je přitom obrovskou investicí do budoucnosti. „Vysazujeme cirka 60 % listnatých a 40 % jehličnatých dřevin, abychom vytvořili odolnější porosty. Z listnáčů zejména dub, buk, lípu, třešeň či javor. Jen v roce 2023 jsme zalesnili 33 hektarů za 2 miliony korun,“ dodává Kupský.
Moderní Česko Zdroj: FTV Prima
Jak krajinu mění moderní projekty
Ve studiu CNN Prima NEWS podrobněji k tématu promluvili František Pavlík ze Státního pozemkového úřadu a Tomáš Krejzar, ředitel odboru koncepcí a ekonomiky lesního hospodářství Ministerstva zemědělství.
„Takové projekty vznikají především ve veřejném zájmu. Plní funkci protipovodňové ochrany, chrání zemědělskou půdu před erozí, zpřístupňují krajinu pro občany i zemědělskou techniku a pomáhají adaptovat se na klimatickou změnu,“ vysvětluje Pavlík.
Tomáš Krejzar připomíná význam lesů: „Výsadba dřevin v krajině i mimo les má obrovský význam ke zlepšování podmínek obcí a mikroklimatu.“
„Lesy jsou základním úložištěm uhlíku a mají výjimečnou schopnost odebírat z atmosféry oxid uhličitý,“ říká Tomáš Krejzar, ředitel odboru koncepcí a ekonomiky lesního hospodářství Ministerstva zemědělství.
Česká republika chce využít prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost EU, aby se připravila na budoucnost a byla odolnější vůči krizím. Národní plán obnovy (NPO) definuje nezbytné reformy a investice a Evropská unie poskytne finanční zdroje pro jejich realizaci. NPO nemá za cíl konzervovat stávající stav, ale přinést naší zemi upgrade v mnoha OBLASTECH.
Národní plán obnovy mění celou republiku
Dubenec ani Dvůr Králové nejsou výjimkou – díky evropskému financování už vznikly stovky podobných projektů. „Díky Národnímu plánu obnovy jsme realizovali opatření nejen v Dubenci, kde jsme investovali zhruba 16,5 milionu korun do devíti prvků ochrany. Celkově jsme po celé republice uskutečnili zhruba 200 projektů v hodnotě přes 820 milionů korun,“ shrnuje Pavlík.
Projekt Moderní Česko v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS. Zdroj: CNN Prima NEWS
Spolupráce s místními je klíčová
Každý úspěšný projekt stojí na ochotě a zapojení místních obyvatel i vlastníků půdy.
„Spolupráce s občany je podstatná, čerpáme i z jejich znalostí. V Dubenci si lidé uvědomovali tíživou situaci, kdy se opakovaně valila voda a bahno do obce. Proto byla ochota spolupracovat velmi vysoká,“ říká František Pavlík, ředitel Sekce krajinotvorby Státního pozemkového úřadu.
Jak funguje NPO
Plán je rozdělen do 7 tematických pilířů, které se dále člení na komponenty zahrnující konkrétní reformy a investice. Finanční příspěvek EU je rozplánován do 9 splátek, přičemž celkem může Česko na svoji modernizaci získat až 209 mld. Kč ve formě grantů a až 11 mld. Kč ve formě půjček. Uvolnění těchto splátek je podmíněno tím, že Česko bude průběžně uspokojivě plnit příslušné milníky a cíle, které si samo stanovilo v plánu. Všechny milníky a cíle musí být splněny nejpozději do poloviny roku 2026.
Výzva starostům: Nebojte se začít
Pro starosty, kteří o podobných projektech teprve uvažují, má Pavlík jasný vzkaz: „Není potřeba mít obavy. Státní pozemkový úřad je tady pro vás a bude vaším průvodcem celého procesu. Od začátku až do konce vás provedeme a díky prostředkům z Národního plánu obnovy také financujeme samotné realizace. Výsledkem jsou jasné a hmatatelné změny v krajině, které stojí za to,“ uzavírá Pavlík.
