dlužníci

Ubytovávání a registraci uprchlíků z Ukrajiny i po skončení nouzového stavu umožní novela, kterou v pátek schválil Senát. Norma řeší i dávky běžencům. Senátoři kývli také na opakování takzvaného milostivého léta, které umožní některým dlužníkům v exekuci splatit závazky bez úroků nebo penále. Další přijatou změnou je, že školy budou moci v příštím školním roce vytvářet třídy pro uprchlíky z Ukrajiny, pokud pro ně nebudou místa v běžných třídách.

Zbavit se dluhů v takzvaném milostivém létě mohou i dlužníci Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Když do 28. ledna splatí původní dlužnou částku a uhradí 908 korun exekutorovi, penále se jim odpustí. Na tiskové konferenci to v pondělí oznámil ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Největší zdravotní pojišťovna sklízela kritiku za to, že by se u ní v tříměsíční oddlužovací akci mělo dál penále vymáhat. Podle Kabátka pojišťovně dluží 231 tisíc lidí. Původní dlužná částka činí 13 miliard korun a penále dalších 16 miliard.

Vymáhání případného peněžitého dluhu dítěte bude možné jen do výše jmění nezletilého ke dni, kdy nabyl plnou svéprávnost. Obdobně se ohraničí také vymáhání smluvních pokut. Senát to ve středu podle očekávání schválil beze změn. Příslušnou novelu občanského zákoníku nyní dostane k posouzení prezident.

Třiapadesátiletý muž podle policie předstíral smrt, chtěl se tak vyhnout vyhlášené exekuci. V domě v Krásném Poli na Ostravsku jej našel exekutor, který přišel zabavit majetek. Exekutor zdánlivé úmrtí oznámil policii, po jejím příjezdu ale muž zázračně ožil.

Zvažované zkrácení doby oddlužení na tři roky by podstatně zvýšilo počet lidí, kteří by se byli ochotni zadlužit, dluhy nesplatit a žít po dobu oddlužení z nezabavitelného minima. Ukázal to výzkum, který exkluzivně pro CNN Prima NEWS provedla agentura STEM/Mark. Návrh na zkrácení doby oddlužení a zrušení limitu povinného splacení alespoň části dluhů podalo ministerstvo spravedlnosti. Poslanci se k němu znovu vracejí.

Za neplatiče alimentů bude výživné na děti platit od poloviny příštího roku stát, který je bude po dlužnících vymáhat. Úřady práce budou na nezaopatřené dítě vyplácet maximálně 3 tisíce korun měsíčně, a to nejvýše dva roky. Státní pokladnu to bude stát zhruba miliardu korun ročně. Počítá s tím zákon o náhradním výživném, který v pátek podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom Hrad v tiskové zprávě.

V Poslanecké sněmovně vrcholí diskuze o novele exekučního řádu. Příští týden by se jí měla Sněmovna zabývat ve druhém čtení. Jedním z témat má být i tzv. teritorialita, tedy přidělování případů soudním exekutorům dle územního principu, nikoli dle přání věřitele. Nejde přitom o nic nového, teritorialita se diskutuje již několik let. Zatím se však nikdy k její implementaci nepřistoupilo. Má totiž řadu odpůrců.

Novelu zákona ministerstva spravedlnosti, která by měla zabránit tomu, aby děti vstupovaly do dospělosti s dluhy, na svém pondělním zasedání schválila vláda. Novinářům to řekla ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Návrh například redukuje možnost vymáhání peněžitých dluhů dětí jen do výše jmění nezletilého ke dni, kdy nabyl plnou svéprávnost.