dlužníci

Namísto pěti let jenom tři roky. Tak se od 1. října mění podmínky pro oddlužení. A zatímco dlužníci a lidskoprávní organizace si novelu chválí, věřitelé ji kritizují. Bojí se, že mnozí z nich své peníze nikdy neuvidí. A to i přesto, že novela dává nové možnosti i jim.

Někteří dlužníci odvodů na veřejné zdravotní pojištění zřejmě dostanou ve druhé polovině letošního roku šanci na jejich snazší vyrovnání. Pokud by se přihlásili k úhradě dlužného pojistného, které už pojišťovna vymáhá daňovou exekucí, nemuseli by platit penále a exekuční náklady.

Stát bude náhradní výživné za neplatiče alimentů vyplácet až čtyři roky místo dosavadních dvou let. Prodloužení lhůty přinese novela, kterou podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom ve čtvrtek tiskový odbor Hradu. Zdvojnásobení doby výplaty vláda navrhla v reakci na problémy s vymáháním výživného po dlužnících u soudů nebo v exekucích. Náklady spojené s prodloužením kabinet odhadl na více než 200 milionů korun ročně. Prezident mimo to podepsal také zákony o rezervaci části hmotných rezerv, rozšíření okruhu regulovaných investičních nástrojů a zákony o Státním pozemkovém úřadu a elektrických úkonech.

Snaha vlády rychle pomoci lidem s vysokými náklady na bydlení si vybírá svou daň. Do potíží se dostaly desítky tisíc lidí. Od normativních nákladů na bydlení, které vláda výrazně zvýšila, se totiž počítá i to, kolik je možné ze mzdy srazit dlužníkům v exekuci. Někteří tak díky tomu mohou letos splácet výrazně méně než dřív, jiným to dokonce umožnilo přestat splácet úplně.

Ubytovávání a registraci uprchlíků z Ukrajiny i po skončení nouzového stavu umožní novela, kterou v pátek schválil Senát. Norma řeší i dávky běžencům. Senátoři kývli také na opakování takzvaného milostivého léta, které umožní některým dlužníkům v exekuci splatit závazky bez úroků nebo penále. Další přijatou změnou je, že školy budou moci v příštím školním roce vytvářet třídy pro uprchlíky z Ukrajiny, pokud pro ně nebudou místa v běžných třídách.

Zbavit se dluhů v takzvaném milostivém létě mohou i dlužníci Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Když do 28. ledna splatí původní dlužnou částku a uhradí 908 korun exekutorovi, penále se jim odpustí. Na tiskové konferenci to v pondělí oznámil ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Největší zdravotní pojišťovna sklízela kritiku za to, že by se u ní v tříměsíční oddlužovací akci mělo dál penále vymáhat. Podle Kabátka pojišťovně dluží 231 tisíc lidí. Původní dlužná částka činí 13 miliard korun a penále dalších 16 miliard.

Vymáhání případného peněžitého dluhu dítěte bude možné jen do výše jmění nezletilého ke dni, kdy nabyl plnou svéprávnost. Obdobně se ohraničí také vymáhání smluvních pokut. Senát to ve středu podle očekávání schválil beze změn. Příslušnou novelu občanského zákoníku nyní dostane k posouzení prezident.

Třiapadesátiletý muž podle policie předstíral smrt, chtěl se tak vyhnout vyhlášené exekuci. V domě v Krásném Poli na Ostravsku jej našel exekutor, který přišel zabavit majetek. Exekutor zdánlivé úmrtí oznámil policii, po jejím příjezdu ale muž zázračně ožil.

Zvažované zkrácení doby oddlužení na tři roky by podstatně zvýšilo počet lidí, kteří by se byli ochotni zadlužit, dluhy nesplatit a žít po dobu oddlužení z nezabavitelného minima. Ukázal to výzkum, který exkluzivně pro CNN Prima NEWS provedla agentura STEM/Mark. Návrh na zkrácení doby oddlužení a zrušení limitu povinného splacení alespoň části dluhů podalo ministerstvo spravedlnosti. Poslanci se k němu znovu vracejí.

Za neplatiče alimentů bude výživné na děti platit od poloviny příštího roku stát, který je bude po dlužnících vymáhat. Úřady práce budou na nezaopatřené dítě vyplácet maximálně 3 tisíce korun měsíčně, a to nejvýše dva roky. Státní pokladnu to bude stát zhruba miliardu korun ročně. Počítá s tím zákon o náhradním výživném, který v pátek podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom Hrad v tiskové zprávě.

V Poslanecké sněmovně vrcholí diskuze o novele exekučního řádu. Příští týden by se jí měla Sněmovna zabývat ve druhém čtení. Jedním z témat má být i tzv. teritorialita, tedy přidělování případů soudním exekutorům dle územního principu, nikoli dle přání věřitele. Nejde přitom o nic nového, teritorialita se diskutuje již několik let. Zatím se však nikdy k její implementaci nepřistoupilo. Má totiž řadu odpůrců.

Novelu zákona ministerstva spravedlnosti, která by měla zabránit tomu, aby děti vstupovaly do dospělosti s dluhy, na svém pondělním zasedání schválila vláda. Novinářům to řekla ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Návrh například redukuje možnost vymáhání peněžitých dluhů dětí jen do výše jmění nezletilého ke dni, kdy nabyl plnou svéprávnost.