Dvacátníci v krizi: Už nejsou „nejšťastnější“. Ničí je sociální sítě a strach z budoucnosti
Ilustrační snímek Zdroj: Getty Images
Spokojenost mladých lidí klesá na historická minima. Takové jsou závěry studie psycholožky Jean Twengeové a ekonoma Davida Blanchflowera. Dříve běžný trend vykreslující křivku „U“, tedy vyšší spokojenost ve dvaceti, pokles ve středním věku a opětovný růst po padesátce, je minulostí. Nyní uspokojení stoupá s věkem, což značí výraznou krizi mezi mladými. Důvodem jsou dlouhodobá izolace v pandemii, tlak sociálních sítí, ale také globální problémy a pocit bezmoci.
V posledních letech je pokles psychické pohody patrný zejména u mladých lidí do 25 let. V případě lidí starších 50 zůstávají data relativně stabilní. Dnes se tak štěstí a životní spokojenost zvyšuje spolu s věkem, přičemž klesající spokojenost se u mladých – jak demonstruje studie Twengeové a Blanchflowera – stává mezinárodním fenoménem.
ČTĚTE TAKÉ: Recept na „českou“ spokojenost? Hlavní slovo mají čtyři aspekty, odhaluje výzkum
Výrazný propad v subjektivní pohodě mladých potvrzují i další věci, přičemž za příčiny bývají uváděny digitální způsob života a narůstající sociální izolace.
V souvislosti s těmito zjištěními se hovoří o riziku vzniku takzvané ztracené generace.
Čtěte také
„Nebezpečí je reálné, pokud nebudou podniknuty kroky k podpoře duševního zdraví. Současná generace mladých lidí čelí nebývalému množství výzev, které mohou mít dlouhodobé následky na jejich psychickou pohodu,“ podotkla Beáta Koňařík Bakošová, psychoterapeutka působící na on-line psychoterapeutické platformě Hedepy.
Jen tato platforma v letošním roce – v porovnání s rokem předchozím – zaznamenala téměř šestinásobný zájem o „teen terapie“, tedy terapie pro dospívající ve věku 13 až 17 let.
Propojení? Sociální sítě přinášejí úzkost
Mladí údajně čelí bezprecedentnímu tlaku, který může ovlivnit jejich schopnost vést plnohodnotný život. Mnoho úzkostí způsobila sociální izolace v průběhu pandemie, která (nejen) mezi mladými posílila tlak na výkon, vzhled i úspěch ze strany on-line prostoru a sociálních sítí. Ty mohou mít pozitivní efekt, ale zároveň vytvářejí prostředí nerealistických očekávání a podporují on-line závislost.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Mimořádný zásah u Prahy. Až 100 lidí ohrožovala nebezpečná infekce. Nakažený je v nemocnici
„Dnes se setkáváme s tím, že mladí lidé všechno řeší přes sociální média. A starší se to také rychle učí. Problém je v tom, že neustálá on-line přítomnost zvyšuje stres a narušuje spánek, což negativně ovlivňuje psychické zdraví,“ podotkla psychoterapeutka.
Nedávný průzkum mezi britskými teenagery přitom ukazuje, že si mladí rizika on-line prostoru uvědomují a téměř polovina lidí ve věku od 16 do 21 let by raději vyrůstala ve světě, kde internet vůbec neexistuje.
Sedm z deseti mladých pak přiznává, že se po používání sociálních sítí cítí hůře, a polovina by podpořila „digitální zákaz vycházení“, tedy omezení přístupu k některým aplikacím po 22. hodině.
Čtěte také
Zdrojem psychické nepohody je podle odborníků pro mladé také celosvětová politická, společenská i environmentální situace. K tomu se pak přidávají obavy o vlastní budoucnost. Dnes svět nabízí velké množství možností z hlediska vzdělání, kariéry nebo životního stylu, což vytváří tlak na správné rozhodnutí.
Strach mají mladí také z toho, že si nikdy nebudou moci dovolit vlastní bydlení. Všechny tyto aspekty jim pak přinášejí nejistotu, která může přerůst i ve vážnější duševní problémy.
Mladí se stále častěji sebepoškozují
Nejčastějšími duševními problémy, s nimiž se mladí potýkají, jsou podle odbornice úzkostné poruchy, deprese a poruchy příjmu potravy. Čím dál častěji se objevuje také sebepoškozování.
„Oproti starším generacím mladí často čelí větší citlivosti na sociální tlak a na rychle se měnící technologické prostředí, které na ně klade nové požadavky. Starší generace byly více zvyklé na off-line formy komunikace a měly pevnější zázemí v rodinných či komunitních vztazích,“ uvedla Koňařík Bakošová.
Čtěte také
Řešením je podle ní prevence a budování odolnosti.
„Rodiny by také měly podporovat osobní setkání s přáteli a aktivity mimo digitální svět, aby mladí mohli zažít skutečné spojení a radost. Klíčová je prevence, tedy naučit se zvládat stres a budovat odolnost prostřednictvím různých technik, jako je mindfulness nebo relaxace,“ dodala s tím, že v případě potřeby je důležité neváhat vyhledat odbornou pomoc, protože včasná intervence může předejít závažnějším problémům.
Čtěte také
Klíčové je podle ní i to, aby mladí, případně i jejich rodiče věděli, že hledat pomoc není slabost a že včasná odborná intervence může zásadně ovlivnit další vývoj. Na psychoterapii v dnešní době přispívá i většina zdravotních pojišťoven, mnohé z nich podporují i on-line terapii, takže se již nejedná o nedostupný luxus, ale o běžnou součást lidských životů.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Letní koupání představuje výzvu pro zdraví. Prymula poradil, na co si dát ve vodě pozor
Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Díky své práci se snaží významněji propojovat dobročinnost s mediálním prostředím. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
