Česká asociace pro psychoterapii (ČAP) upozorňuje na nízkou dostupnost psychoterapie v Česku, přestože poptávka po ní stále roste. Z aktuálního průzkumu asociace vyplynulo, že významný nárůst zájemců hlásí až 79 procent expertů. Nejvíce je psychoterapie poskytována v soukromém sektoru. Ve státním – tam pomoc hradí zdravotní pojišťovny – se klienti musí připravit na dlouhé čekací lhůty. V oblasti psychických obtíží Čechy nejvíce trápí úzkost, a to ve všech věkových kategoriích. Proč tomu tak je?
Asociace, největší profesní sdružení psychoterapeutů, provádí průzkum každé dva roky, přičemž letos v září se ho zúčastnilo 884 psychoterapeutů a psychoterapeutek z celé republiky. Až 79 procent respondentů hlásí zvýšený zájem o své služby.
ČTĚTE TAKÉ: Vstříc přijíždějícímu vlaku čekala na smrt. Strojvůdce Charlottu vyslechl, dnes jsou svoji
„Zvýšený zájem o psychoterapeutické služby vidíme dlouhodobě. V roce 2022 zvýšený zájem hlásilo 89 procent respondentů průzkumu,“ uvedla na dotaz CNN Prima NEWS psychoterapeutka a členka výboru asociace Dominika Čechová. Doplnila, že dřívější informace nejsou vzhledem ke covidovým omezením srovnatelné.
Nová generace a destigmatizace
Důvodů, proč k tomuto nárůstu z pohledu odborníků dochází, je hned několik. „Může se jednat o následky pandemie a protipandemických opatření, které měly dopad na duševní pohodu populace. Stejně tak se do popředí veřejného zájmu dostala důležitost duševního zdraví, což vede k destigmatizaci využívání těchto služeb,“ vyjmenovala Čechová.
Dále podle odborníků „dorůstá mladší generace“, pro níž je péče o duševní zdraví prioritou. „Spolu s tím narůstá povědomí o dostupné péči, kterou mohou lidé nacházet právě u psychoterapeutů, jejichž kapacity jsou zatím relativně volnější,“ podotkla Čechová.
Nakupování může být terapie. Rychle z ní ale může být závislost, varují adiktologové
Řada z nás to zná – občas, když máme špatný den, vylepší ho, když si koupíme něco hezkého. Podle odborníků má nakupování skutečně terapeutický účinek. Ale jen do určité míry. Adiktologové varují, že z opakovaného zlepšování nálady tímto způsobem se může stát velmi rychle závislost.
Situaci napomáhají také zdravotní pojišťovny, které na situaci s nárůstem zájmu o psychoterapii zareagovaly tím, že tento obor podporují i mimo zdravotní sektor v rámci svých preventivních programů. Pojišťovny poskytují příspěvky na psychoterapii čerpanou od odborníků z živnostenských praxí – jen z členů ČAP je jich v těchto programech zapojeno více než 900.
Psychoterapie hrazená z veřejného zdravotního pojištění je však často provázena dlouhými čekacími lhůtami. Ve zdravotnictví pracuje pouze 11,6 procent respondentů průzkumu. V soukromých praxích jich působí 56 procent a v sociálních službách 15,9 procent. Průměrná cena individuálního sezení činí 1 080 korun, u párového pak 1 527 korun. To je o 16 procent více než v roce 2022.
Nejsnáze lze najít pomoc v Praze
„Většina psychoterapeutických služeb je poskytována v soukromém sektoru a v sociálních službách, kde ale chybí prakticky jakákoli regulace a ochrana klientů. Naše asociace se snaží pomoci změně, která ale leží na bedrech státu,“ uvedl v dokumentu, který má redakce k dispozici, Jiří Drahota, předseda České asociace pro psychoterapii.
„Letošní výsledky průzkumu jasně ukazují potřebu legislativního ukotvení psychoterapie v Česku, nejlépe samostatným zákonem,“ podotkl Drahota.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Drogy, cukr a digitální obsah. Musíme se naučit pohybovat ve světě s nimi?
Nejvíce psychoterapeutů působí v Praze a Jihomoravském kraji. Karlovarský kraj nebo Vysočina naopak patří mezi regiony s výrazně nižší dostupností psychoterapie. „Ve velkých městech lze obecně tento trend sledovat. Jedním z důvodů je určitě fakt, že se jedná o vysoce kvalifikovanou disciplínu, jejíž poskytovatelé jsou vysokoškolsky vzdělaní,“ uvedla Čechová.
K psychoterapii se podle odbornice navíc lidé často dostanou na doporučení od svých blízkých osob: příbuzných, kamarádů, známých. „Tam, kde se psychoterapie poskytuje, se tedy poskytuje stále více. Na druhou stranu tam, kde ji využívá méně lidí, méně lidí ji doporučuje, takže zájem nemusí být takový. A pak do těchto regionů ani nevstupují noví poskytovatelé,“ vysvětlila.
Tento „začarovaný kruh“ by ale podle expertů mohly rozseknout programy zdravotních pojišťoven, které fungují po celé republice a přináší psychoterapii i do oblastí, kde dříve nebyla. „Je to samozřejmě běh na dlouhou trať, ale věříme, že brzy budou efekty patrné,“ doplnila Čechová.
Pocit „divnosti“ vystřídal termín
Psychoterapeuti v průzkumu také uvedli, že úzkosti zůstávají nejčastějším důvodem návštěv klientů napříč všemi věkovými skupinami. „Z mé soukromé praxe mohu potvrdit, že klienti často přicházejí s tím, že řeší úzkost jako hlavní problém. Neřekla bych ale, že se jedná o výraznou změnu oproti předchozím letům, spíše se změnila terminologie,“ podotkla Čechová.
Sebepoškozování, výhrůžky i dušení do bezvědomí. Nebezpečné výzvy na sítích cílí i na děti
Nebezpečných výzev, které jsou lákavé především pro děti a mohou ohrozit jejich zdraví, se objevilo na sociálních sítích v posledních letech několik. Některé z nich dokonce otevřeně nabádají mladistvé k plnění řady úkolů, které mohou vyústit až v pokus o sebevraždu. Na co si dát pozor a jak takové situaci předejít? Diskuzi o tomto problému vyvolal nebezpečný trend imitace piercingů, který se objevil na síti TikTok. V souvislosti s ním skončilo v říjnu ve Fakultní nemocnici v Motole pět dětí.
Vysvětlila, že dříve lidé přicházeli s nejasnými pocity „divnosti“, více popisovali tělesné symptomy – jako bolest břicha, tlučení srdce, pískot v uších, pocit blížícího se infarktu a další. Dnes už však vědí, že se tomu říká úzkost.
„Hraje v tom roli asi i to, že se dnes o duševním zdraví hodně mluví a lidé si již mohou ‚dovolit‘ mít duševní potíže a úzkosti. Už není nutné je schovávat za tělesné projevy, které byly dříve společensky přijatelnější,“ pokračovala odbornice. A co je zdrojem pro tyto psychické obtíže?
„Důvody jsou velice pestré, stejně jako příběhy lidí, kteří jimi trpí. Někdo zažívá úzkost z válečných konfliktů, někdo z blížících se Vánoc. Některé ženy se úzkostlivě obávají otěhotnění, jiné se úzkostlivě strachují, že nikdy nebudou mít dítě. Je to opravdu různé a záleží na mnoha socioekonomických faktorech i rodinné predispozici,“ dodala psychoterapeutka.
Mezi další četné problémy patří depresivní obtíže, ztráta smyslu a problémy se vztahy. U mladších klientů se častěji objevuje též sebepoškozování (u adolescentů) a nízké sebevědomí (u dětí do 14 let).
Včasné zapojení psychoterapie přináší u duševních obtíží významná zlepšení. To ukázala například studie týmu profesora Tomáše Řiháčka – psychoterapie přinesla výrazné zlepšení pro 69 procent pacientů s klinicky závažnými úzkostmi a pro 51 procent pacientů s klinicky závažnou depresí.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Na zdravotní péči nebudou peníze, varuje Kubek. Znovu by zavedl poplatky u lékaře
