Drahé bydlení v regionech: V kritické situaci je téměř polovina lidí, mladí budoucnost nevidí
Drahé bydlení není problémem pouze pro obyvatele hlavního města, podobně tíží také lidi v ostatních regionech. V celé republice vynakládá na bydlení téměř polovina lidí více než 30 % ze všech svých výdajů a nachází se tak v takzvaném kritickém pásmu. Situace tvrdě dopadá na mladé lidi, kteří kvůli drahému bydlení často odkládají třeba založení rodiny. Co dalšího o bydlení v regionech ukazují data?
Nedostupné bydlení je jedním z největších témat politické i veřejné diskuze posledních let. A není divu – podle dat webu Numbeo vyjde v Česku průměrně velký byt na 13,3 průměrného hrubého ročního platu. Vlastní bydlení je tak v tuzemsku vůbec nejméně dostupné ze všech zemí Evropské unie.
ČTĚTE TAKÉ: Jak Praha vybředne z krize bydlení? Kandidáti slibují vyšší daň i méně papírování
Situace na trhu s bydlením se však liší kraj od kraje. Detailnější pohled do regionů podtrhuje mnohdy propastné rozdíly mezi jednotlivými částmi Česka – a to jak na poli vlastnického, tak nájemního bydlení. I to totiž zdražuje.
Za druhý kvartál letošního roku nájmy vzrostly v průměru o 1,2 procenta oproti předchozímu období. Podle aktuálních dat společnosti Deloitte je situace nejhorší v hlavním městě – Pražané za metr čtvereční bytu zaplatí na nájemném průměrně 462 Kč.
Z krajských měst je na druhém místě Brno (390 Kč/m²), třetí skončil Hradec Králové (318 Kč/m²) s Pardubicemi (314 Kč/m²) v těsném závěsu. Vůbec nejméně platí na nájemném obyvatelé Ústí nad Labem (221 Kč/m²). Druhým nejlevnějším krajským městem jsou Karlovy Vary (246 Kč/m²), jen o něco více platí za metr čtvereční v bytě lidé v Ostravě (254 Kč).
Dobrou zprávou je, že výše nájemného ve většině krajských měst během druhého kvartálu letošního roku stagnovala, nebo dokonce klesla – výrazné zlevnění zaznamenali výzkumníci třeba v Jihlavě (-3 %) nebo v Hradci Králové (-2,2 %), méně výrazný pokles hlásí Praha (-0,9 %), Brno (-1,5 %) nebo Plzeň (-1,3 %). Nájemné naopak vzrostlo v Olomouci (+1,4 %) a v Ostravě (+2 %), suverénně nejvýraznější zdražení si připsaly Pardubice (+3,3 %).
Na bydlení nejvíc v EU
Ale jaký je dlouhodobý trend ve výši nájemného? Jednoduše řečeno: pro nájemníky značně nepříznivý. Mezi prvním čtvrtletím roku 2024 a druhým čtvrtletím letošního roku celorepublikové průměrné měsíční nájemné bytu za metr čtvereční vzrostlo z 295 Kč na 343 Kč. Jak vyplývá z analýzy CNN Prima NEWS, nejvýrazněji se bydlení nájemníkům prodražilo v Hradci Králové (+21,4 % za zmíněné období), v Liberci (+20,9 %) a v Ostravě (+19,2 %).
Že je bydlení v Česku nákladné, potvrzují i data Eurostatu. Češi podle nich loni vydávali na bydlení vůbec největší podíl ze všech svých výdajů v EU – konkrétně jde o 32,4 % z celkových výdajů, tedy téměř třetinu. Pro srovnání, na druhém místě skončilo Finsko s hodnotou 29,7 %, nejméně platí naopak lidé v Lotyšsku (16 %) a na Maltě (15 %).
Nelichotivý obrázek dostupnosti bydlení v Česku dokreslují také data z čerstvého průzkumu České spořitelny a Evropy v datech, jehož závěry odborníci představili veřejnosti v úterý 6. října:
U 44 % respondentů převyšují výdaje na domácnost 30 % jejich příjmů
10 % respondentů hlásí výdaje na domácnost vyšší než 50 % jejich příjmů
45 % domácností muselo omezit některé výdaje
26 % domácností muselo omezit zbytné výdaje (koníčky, dovolená nebo utrácení za zábavu apod.)
16 % domácností muselo omezit i nutné výdaje (potraviny, drogerie, oblečení apod.)
Jak se tato data odrážejí v situaci v krajích? Více než polovinu svého příjmu vydává na bydlení 16,7 procenta obyvatel Olomouckého kraje, 13,9 procenta místních z Jihomoravského kraje, 12,5 procenta obyvatel Libereckého kraje nebo shodně 11,7 procenta lidí z krajů Ústeckého a Moravskoslezského.
Za kritickou hranici se přitom obecně považuje stav, kdy výdaje na nájemné, zálohy na energie a služby přesáhnou 30 až 40 procent čistých příjmů domácnosti, upozorňuje ředitelka Platformy pro sociální bydlení Barbora Bírová. „Pokud výdaje tuto hranici překročí, rodinám nezbývají prostředky na základní životní potřeby, jako jsou potraviny či péče o děti, což vede ke vzniku dluhů a hrozbě exekucí,“ upozornila.
Expertka také připomněla, že náklady na domácnost nejvýrazněji dopadají na nízkopříjmové rodiny a že nadměrné náklady na bydlení v ČR představují hlavní rizikový faktor chudoby. „V Česku žije víc než 300 tisíc osob, které jsou ohrožené ztrátou bydlení, protože vynakládají více než 50 % svých čistých příjmů na bydlení a současně si nemohou dovolit mimořádný výdaj ve výši 14 100 Kč,“ dodala Bírová.
Krize bydlení má již nyní závažné dopady na celou společnost. Podle zmíněného průzkumu České spořitelny a Evropy v datech odložilo kvůli nevyhovujícímu bydlení důležité životní rozhodnutí, jako je třeba založení rodiny, alespoň jednou celých 60 procent Čechů ve věku do 30 let. Opakovaně podobné rozhodnutí odložila třetina z nich.
Mladí lidé také kvůli současné situaci na trhu s bydlením odsouvají osamostatnění. Celkem 41,4 procenta respondentů ve věku 18 až 29 let přiznalo, že bydlí s rodiči – alespoň částečně s rodiči bydlí dokonce 58 procent mladých. Devětadvacet procent mladých bydlí s kamarády nebo s partnerem či partnerkou, sama bydlí jen asi desetina z oslovených.
Výkonná ředitelka organizace Díky, že můžem Bára Stárek upozorňuje, že nedostupnost (vyhovujícího) bydlení přispívá k nízké porodnosti, která Česko v posledních letech trápí – v roce 2025 se v Česku narodilo nejméně dětí v historii měření. „Krize bydlení odrazuje mladé od založení rodiny a znemožňuje jim plánovat další životně důležité kroky,“ podotkla.
Současná situace podle Stárek generaci Z znevýhodňuje. „Když tuto situaci necháme bez odpovědi, nepřijdou mladí jen o možnost osamostatnění a postupného založení rodiny, ale hlavně o důvěru, že se o ně naši představitelé zajímají a že jim tahle země dává smysluplnou budoucnost,“ dodala.
Jaká je bytová situace v regionech? Redakce CNN Prima NEWS se detailně věnovala současnému stavu ve třech vybraných krajských městech:
Články vychází z dat Rent Indexu společnosti Deloitte za první kvartál roku 2026. Města mimo Prahu, Brno a Ostravu byla vybrána na základě jednoduchého klíče – nejlevnější nájemné (Ústí nad Labem), středně drahé (Olomouc) a nejdražší (Hradec Králové).
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Omezit Airbnb, nebo ne? Většina pražských lídrů je pro, SPD před regulací varuje
