Byznys s chudobou ve městě, které neláká? Vyšší nájmy značí úspěšný rozvoj, říká lídr z Ústí


Ústí nad Labem trápí obchodníci s chudobou a město jako takové je k bydlení neatraktivní. To vyplývá z rozhovorů, které redakce CNN Prima NEWS vedla s dvojicí místních kandidátů v nadcházejících komunálních volbách. Politici promluvili také o svých receptech, kterými chtějí situaci v ústecké metropoli vylepšit. A zatímco lídr SPD Michal Mohr akcentuje právě boj proti obchodníkům s chudobou, kandidát koalice Jedno Ústí Tomáš Vohryzka mluví o potřebě město celkově zatraktivnit. Počítá s tím, že to může znamenat růst nájemného – ten označil za „možný důsledek úspěšného rozvoje města“.

Většina politiků označuje za jednu z hlavních příčin současné bytové krize nedostatek bytů. Zhruba 90tisícové Ústí nad Labem je však výjimkou, tedy alespoň podle místního politika Tomáše Vohryzka, ředitele ústeckých městských služeb a lídra široké koalice Jedno Ústí (STAN, Piráti, TOP 09, Zelení, Naše Česko, PRO! Ústí, Ústecké fórum občanů).

ČTĚTE TAKÉ: Drahé bydlení vyhání Pražany do chat a chalup. Někteří v nich bydlí natrvalo.

„V Ústí nad Labem není nedostatek bytů. Problém je v tom, že byty nejsou v takové kvalitě a v těch lokalitách, kde by lidé bydlet chtěli. Myslím si, že poptávka po bydlení v Ústí je obecně nižší, městu ubývá počet obyvatel,“ shrnul v rozhovoru pro CNN Prima NEWS jeden ze specifických problémů „svého“ města.

Kvalita života v Ústí nad Labem je dlouhodobě jednou z nejhorších v České republice. Podle webu Obce v datech, který tento ukazatel každý rok porovnává ve více než dvou stovkách měst a obcí, skončila loni ústecká metropole na sdíleném posledním místě.

V žebříčku město na Labi propadá mimo jiné kvůli nízké úrovni materiálního zabezpečení a vzdělání obyvatel. To potvrzují i data PAQ Research. Za první kvartál letošního roku se v obci s rozšířenou působností (ORP) Ústí nad Labem potýkalo s exekucí celých 14,2 procenta obyvatel. Jde o jeden z vůbec nejvyšších podílů v zemi.

O moc veseleji není ani v ústeckých školách. Vzdělávací neúspěšnostje v ORP podle PAQ Research za rok 2025 „velmi vysoká“, nezaměstnanost pak v roce 2024 činila 6,1 procenta, tedy o více než dva procentní body více, než byla celorepubliková úroveň.

Existuje-li však ukazatel, ve kterém Ústí nad Labem v porovnání se zbytkem republiky exceluje, je to výše nájemného. Za první kvartál letošního roku tam obyvatelé podle dat společnosti Deloitte na činži zaplatili vůbec nejméně ze všech krajských měst v Česku – metr čtvereční v bytě je vyšel na 226 korun měsíčně.

Oproti poslednímu kvartálu roku 2025 si však připlatili, a to o 2,3 procenta. V celém Ústeckém kraji zdražuje také vlastnické bydlení. Podle dat realitního portálu Reas.cz stál v roce 2019 průměrný byt v Ústeckém kraji necelých 850 tisíc korun. Letos už to bylo přes 2,5 milionu.

Vohryzka počítá se zvýšením nájemného

Podle Vohryzky se mezi problémy Ústí řadí skutečnost, že někteří obyvatelé ve městě nevidí perspektivu nebo pracovní příležitosti. „Možná je to ode mě trochu pravicový pohled, ale já si prostě myslím, že pokud po bydlení nebude poptávka, tak se nám nebudou zvedat nájmy. A pokud nebudeme mít ceny nemovitostí a nájmy na úrovni, kdy se soukromému sektoru vyplatí stavět a rekonstruovat, tak město ten trh nemůže nahradit. Nemůže dělat developera,“ řekl Vohryzka.

Na doplňující dotaz, zda je tak jedním z cílů jeho koalice zvýšení nájemného, odpověděl, že nikoli. „Řekl bych to tak, že nájemné je ukazatelem trhu. A v momentě, kdy bude poptávka po bydlení v Ústí, tak samozřejmě nájem půjde nahoru,“ připustil jinými slovy, že jde o spojité nádoby.

Hlavním cílem politiků by tak podle něj mělo být zvýšení atraktivity Ústí jako města pro život. „Chceme, aby po bydlení v Ústí nad Labem byla poptávka. Samozřejmě v ten moment bude vyšší nájemné a nebudeme regionální metropolí s nejnižším nájemným. Nebudeme cílem lidí, kteří shánějí nejlevnější bydlení,“ doplnil Vohryzka s tím, že je ale potřeba dbát na to, aby rozvoj města nevytlačoval současné obyvatele. Vyšší ceny bydlení pak označil za „možný důsledek úspěšného rozvoje města“.

Jedním z hlavních cílů volební koalice, sdružující všechny strany současné opozice s výjimkou ODS, je odstavit od moci současnou městskou garnituru ve složení ANO + SPD. V čele kandidátky Okamurova hnutí stanul současný náměstek primátora pro vyloučené lokality, veřejný prostor a statut města Michal Mohr.

Za jednu z příčin současného stavu považuje privatizaci městského bytového fondu. Viníkem je prý ODS. „Rozprodali ho skoro kompletně. Ústeckým specifikem je, že se to prodalo i obchodníkům s chudobou a po celém městě vznikla problémová místa,“ uvedl radní.

„Kdyby nám z toho fondu zůstala alespoň třetina, polovina, byli bychom schopni daleko více ovládat to, kdo tam a tam bude bydlet. Nevznikaly by problémy, nehromadily by se,“ pokračoval Mohr. „Za posledních 20 let to bylo nastaveno tak, že si obchodníci s chudobou nasadili vysoké nájmy, nechali si je proplácet, a vůbec je nezajímalo, co se tady ve městě děje a kdo v těch bytech je. Většina z těch obchodníků ani není z Ústí,“ stěžoval si.

Příběh privatizace a chudoby

Město má tak podle něj jedinou možnost, jak s obchodníky s chudobou bojovat. Jde o kontroly, které provádějí odbory městského úřadu ve spolupráci s městskou policií nebo s krajskou hygienickou stanicí. „Ve vyloučených lokalitách je pořádáme již tři roky a úředníci tam našli vysoké stovky nebo nízké tisíce závad. Ty kontroly budou pokračovat dál, během příštích tří týdnů máme naplánované další dvě,“ ujistil náměstek.

Kontrol, které Mohr organizuje, se dokonce příležitostně sám účastní. Jednu takovou zachytila v únoru loňského roku Televize Ústeckého kraje. Úředníci, policisté i Mohr se zaměřili na ústecké Neštěmice, včetně nechvalně známé vyloučené lokality na sídlišti Mojžíř. „Kontroly budou probíhat do té doby, dokud se to buď nezmění, aby ten obchod s chudobou zmizel, anebo do té doby, než je tak votrávíme, že nám odsud ti, kteří nám tady dělaj nepořádek, odejdou,“ uvedl náměstek za SPD v reportáži.

Většina z 616 bytů na sídlišti Mojžíř je v soukromém vlastnictví. Po revoluci je město zprivatizovalo a noví majitelé do nich začali masivně sestěhovávat sociálně slabé, často i zadlužené rodiny, připomněl web Aktuálně.cz. Jak uvádí Hlídací pes, někteří zde vlastní i několik desítek bytových jednotek. Na nájmu, který je často srovnatelný s úrovní činže na sídlištích v Praze, majitelé trhli nemalé peníze díky zneužívání dávek sociálního systému. Tak vznikla a tak funguje jedna z nejslavnějších vyloučených lokalit u nás.

Magistrát i radnice Neštěmic chtějí proti současnému stavu zakročit tím, že budou byty od obchodníků s chudobou vykupovat. Tento záměr města potvrdil v rozhovoru i Mohr. Navzdory zmíněným kontrolám však také připustil, že problémy v lokalitě přetrvávají.

„Mám informaci, že je v Mojžíři velká část lidí, se kterými jsou problémy, protože nemají naše návyky a chovají se problémově,“ uvedl. Tato konkrétní skupina údajně do Ústí přišla ze Slovenska. „Já si myslím, že by se Slovensko o své občany mělo postarat. Ale nevím, proč by to mělo dělat Ústí nad Labem,“ doplnil.

Na otázku, zda tím chce naznačit, že by zmínění obyvatelé Mojžíře měli být vyhoštěni, odpověděl, že nikoli. „Jsou tady i lidé z jiných zemí, kteří tu dělají problémy. A já nechápu, proč to máme trpět,“ řekl, aniž by specifikoval, ze kterých zemí další „problémoví obyvatelé“ pocházejí. „Do Ústí nad Labem vítám každého, kdo se chová slušně. A pokud se tak nechová, byl bych rád, kdyby si našel město, kde mu to budou tolerovat,“ dodal Mohr.

Magnet na učitele a lékaře

O problémových lokalitách v ústecké metropoli mluvil i Vohryzka. Klíčové podle něj je, aby tato místa byla bezpečná a aby se tam netolerovaly drobné přestupky. „Aby tam fungovaly komunální služby, odvoz odpadu, čištění komunikací, údržba zeleně. Aby tam školy odpoledne fungovaly jako komunitní centra,“ vyjmenoval kandidát na primátora důležité aspekty řešení.

„Nechceme, aby to tam bylo ponecháno napospas. To není o těch lidech, to je o systému fungování těch čtvrtí, a my potřebujeme, aby ty čtvrti fungovaly. Potřebujeme, aby se tam nevytvářelo negativní prostředí a aby tam byla poptávka po bydlení,“ shrnul svůj přístup k problémovým lokalitám.

Vohryzka také zdůraznil, že by se město mělo starat o to, co mu z kdysi rozsáhlého bytového fondu zbylo. „Magistrát by měl své byty opravit. Měli bychom využít dotační tituly, partnerství se soukromými subjekty, případně komunikovat s velkými vlastníky bytů a na nějaké smluvní bázi nebo dohodě se domluvit na tom, aby část jejich bytů byla určena pro nedostatkové profese. Abychom k nám přitáhli učitele, lékaře a tak dále,“ nastínil.

Důležitost oprav městských bytů zdůraznil i Mohr, město na tom podle něj již pracuje. „Máme několik panelových domů, které se budou rekonstruovat. Máme vykoupený areál od vysoké školy, který se bude předělávat na byty. Vykoupili jsme velkou část ulice v problémové lokalitě, která se bude rekonstruovat,“ vyjmenoval běžící projekty.

Tento článek je součástí miniseriálu o dostupnosti bydlení v regionech v souvislosti s blížícími se komunálními volbami a zaměřuje se na krajská města vyjma Prahy, Brna a Ostravy. Redakce CNN Prima NEWS se na základě dat společnosti Deloitte o ceně nájemného za metr čtvereční rozhodla detailně věnovat situaci v Hradci Králové (nejdražší), Olomouci (zhruba středně drahé) a Ústí nad Labem (nejlevnější).

Redaktor v rámci všech tří zkoumaných měst hovořil se dvěma politiky, kteří v nadcházejících komunálních volbách kandidují. Jeden reprezentoval strany současné vlády, druhý opozice. Kandidáti byli osloveni tak, aby jejich výběr reprezentoval většinu parlamentních stran.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Výstavba bytů v Praze? Máme recepty, řekl Portlík. To ODS slibuje roky, namítla Nislerová