ANALÝZA: Pasti pro Trumpa v boji o Kongres. Sráží ho nejen drahota, válka a umělá inteligence
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Trumpova podpora klesla na 30 procent.
Voliče trápí drahé potraviny a benzín.
Válka s Íránem zdražuje energie.
Cla lidé vnímají jako příčinu inflace.
Volby do amerického Kongresu, které se konají v polovině Trumpova prezidentského mandátu, proběhnou v době, kdy značná část Američanů není spokojena se směřováním země. Podle průzkumů má Donald Trump v tuto chvíli pouze 30% podporu z řad veřejnosti, číslo navíc klesá. Američany trápí především vysoké ceny základních potravin, válka proti Íránu nebo přístup k migraci a clům.
Velká část poklesu Trumpovy popularity začala v roce 2024, kdy ho podporovalo ještě 67 procent jeho voličů, přičemž na začátku jeho funkčního období to bylo 95 procent. Nejvýraznější ztrátu Trump zaznamenal u Hispánců a mladých voličů. Problém pro Trumpa je i ten, že v letošních volbách hraje mnohem větší roli než tehdejší prezident Joe Biden před čtyřmi lety, uvádí Pew Research Center.
ČTĚTE TAKÉ: CNN: Trumpův výrok nevěstí nic dobrého. Amerika se před volbami bojí stínů minulosti
Američané jsou frustrovaní tím, jak prezident Donald Trump zvládá ekonomiku a rostoucí ceny. Většina dospělých Američanů (65 procent) viní Trumpa z trvale vysokých nákladů, což značí rostoucí únavu z jeho agresivního používání cel a pokračující nespokojenost s válkou s Íránem.
Vysoké ceny základních potravin
„Myslel jsem si, že náš prezident zemi pomůže, a zatím se zdá, že to s ekonomikou ani obecně neudělal. Neudělal to, v co jsem doufal,“ řekl agentuře AP volič Robert Gault z Pensylvánie. „Řekl: ‚Udělejme Ameriku znovu velkou.‘ A to jsem od něj neviděl,“ dodal. Asi polovina Američanů se obává, že si nebude moci dovolit základní věci, jako jsou potraviny nebo benzin.
„Ceny jsou extrémně přemrštěné. Jen kvůli palivu roste cena všeho,“ řekl 52letý Pedro Sanchez z Perris v Kalifornii, který volil Trumpa a pracuje v oblasti vymáhání práva.
Trump strávil velkou část kampaně v roce 2024 kritizováním demokratů, prezidenta Joea Bidena a viceprezidentky Kamaly Harrisové kvůli inflaci a slibováním snížení cen. Nyní panuje všeobecné zklamání z jeho výkonu. Asi 7 z 10 Američanů říká, že Trumpovo řešení životních nákladů bylo horší, než se očekávalo. „Je zřejmé, že války nepomáhají. Chápu to, když jsou nutné. Ale naše zaměření na přejmenování vodních ploch, to mi přijde prostě hloupé, když lidé nemohou uživit své rodiny,“ řekla Kristen Slavenová.
Čtěte také
Válka proti Íránu
Když Trump v únoru 2026 oznámil zahájení vojenských operací proti Íránu, uvedl, že cílem společného americko-izraelského útoku je bránit americký lid eliminací bezprostředních hrozeb ze strany íránského režimu. To zahrnovalo například hromadění vojenské síly Íránem a podporu teroristických činů prostřednictvím zástupných skupin na celém Blízkém východě. Trump válku dále ospravedlňuje tvrzením, že konflikt zabrání Íránu ve vývoji jaderné zbraně, píše Council on Foreign Relations (CFR).
Írán však na tuto kampaň odpověděl útokem na lodě a kladením min v Hormuzském průlivu, jedné z nejdůležitějších vodních cest na světě pro přepravu ropy, plynu a dalších komodit z Perského zálivu. V roce 2025 procházelo průlivem přibližně 25 procent světového námořního obchodu s ropou a 19 procent zkapalněného zemního plynu. Námořní doprava byla drasticky omezena, což způsobilo šoky v dodávkách energie po celém světě. Americké námořnictvo také zavedlo blokádu vodní cesty, což k otřesům přispělo.
Podle průzkumu agentur Reuters/Ipsos, který byl proveden v polovině října, 34 procent respondentů uvedlo, že schvalují americké údery na Írán, 54 procent si zas myslí, že válka za to nestála. „Mezi voliči panuje nedostatek nadšení pro pokračující zapojení do válek na Blízkém východě,“ uvedl Elliott Abrams, vedoucí pracovník pro blízkovýchodní studia na CFR. „Lidé cítí, že zahraniční války odvádějí zdroje od domácích potřeb a, co je důležitější, začali pociťovat přímý a okamžitý ekonomický dopad,“ dodal Abrams.
Data Úřadu statistiky práce naznačují, že vyšší ceny energií vyvolaly vyšší než očekávanou inflaci. Index spotřebitelských cen (CPI) ukázal, že ceny v září vzrostly o 0,6 procenta, čímž se roční míra inflace zvýšila na 3,7 procenta, přičemž ceny benzinu se na celkovém nárůstu podílely více než polovinou. Většina Američanů uvádí, že je velmi znepokojena cenami benzinu, přičemž celostátní průměr opět překročil 4 dolary za galon.
Čtěte také
Cla a obchod
Během posledních dvou let Trumpova administrativa uvalila rozsáhlá cla jak na americké protivníky, tak na hlavní obchodní partnery USA. Bílý dům se americké veřejnosti snažil vnutit reciproční cla – na dovážené zboží ve výši sazby, kterou si cizí země účtuje na dovoz ze Spojených států. Argumentoval tím, že cla zvyšují příjmy, chrání americký průmysl a obnovují pracovní místa.
„Každé clo má jiné právní odůvodnění. Cla jsou dána obavami o národní bezpečnost a uplatňují se na konkrétní odvětví nebo produkty. I když to není součástí jejich právního opodstatnění, cla skutečně zvyšují značné federální příjmy, což Američané možná plně neoceňují,“ uvedl vedoucí pracovník CFR Pierre Yared.
Průzkum CFR/Morning Consult, jehož autorkou je Allison Smithová, zástupkyně ředitele Greenbergova centra pro geoekonomii při CFR, zjistil, že Američané chápou cla jako zvýšení cen nejen zboží, ale i služeb. Smithová uvedla, že by to mohlo mít vliv na náladu voličů. „Spotřebitelé si rozhodně spojují cla s vyššími cenami, které platí,“ řekla.
Mnoho Američanů uvádí, že v posledních šesti měsících utratili méně a kvůli rostoucím nákladům odložili velké nákupy. Nicméně i kdyby se změnila kontrola nad Kongresem, bude podle Smithové obtížné cla zrušit kvůli příjmům pro americkou vládu. „Mnoho z těchto cel tu zůstane. Je to složitá situace,“ dodala Smithová.
Čtěte také
Umělá inteligence
Boom technologií umělé inteligence se od posledních voleb zrychlil. V roce 2026 pocházela téměř polovina růstu zisku na akcii indexu S&P 500 podle Goldman Sachs z investic do umělé inteligence. S tím, jak se umělá inteligence přesouvá z obrazovek na pracoviště, se zdá, že nálada voličů proti ní se zhoršuje. Zavádění nástrojů umělé inteligence zvýšilo počet Američanů, kteří se obávají, že by tato technologie mohla zrušit jejich pracovní místa. Navíc veřejné průzkumy naznačují, že voliči spojují výstavbu datových center v celé zemi s rostoucími účty za elektřinu.
Nálada voličů ohledně umělé inteligence před volbami je „spíše úzkostná než nadšená,“ uvedla Jessica Brandtová, vedoucí pracovnice CFR pro technologie a národní bezpečnost. Od svého návratu do Bílého domu Trump tvrdí, že v geopolitické bitvě proti Číně „vítězí ten, kdo vyhraje s umělou inteligencí“. S tím, jak Trump zavedl americkou politiku na podporu technologických firem v této soutěži, nálada voličů vůči nové technologii klesla: 64 procent dospělých Američanů uvádí, že se umělá inteligence v USA rozvíjí příliš rychle, pouze 31 procent politiku AI schvaluje.
Průzkum agentury Pew Research naznačil, že 71 procent Američanů se domnívá, že umělá inteligence povede v příštích 20 letech k menšímu počtu pracovních míst ve Spojených státech. Dalším hlavním problémem americké veřejnosti je názor, že datová centra, která vyžadují obrovské množství energie, pozemků a vody, zvýšila ceny elektřiny a zatěžují životní prostředí.
Podle údajů amerického Úřadu pro energetické informace (EIA) vzrostla průměrná měsíční cena elektřiny pro domácnosti od ledna 2025 o 14 procent. V průzkumu Pew Research Center, který byl proveden v červenci, 54 procent Američanů uvedlo, že jsou velmi znepokojeni cenou elektřiny, a 60 procent by se necítilo dobře, kdyby v jejich oblasti fungovalo nové datové centrum.
Čtěte také
Nelegální migrace
Nelegální imigrace do USA dosáhla vrcholu za Bidenovy éry. Podle agentury AP právě kvůli tomu spousta voličů chtěla přísnější hraniční a donucovací politiku. V roce 2022 hranici neoprávněně překročily dva miliony lidí. Asi polovina amerických voličů, kteří odevzdali svůj hlas Trumpovi, uvedla, že situace na americko-mexické hranici byla největším faktorem při jejich volebním rozhodování.
S podporou mnoha Američanů nastoupil Trump do úřadu se slibem, že zavede „hromadné deportace“. Od té doby udělil větší pravomoci americké imigrační a celní správě, která za poslední dva roky provedla rekordní počet zatčení. Administrativa také fakticky uzavřela jižní hranici USA. Počet migrantů, kteří se pokoušejí překročit americko-mexickou hranici, je nejnižší za více než padesát let.
Republikáni se setkali s určitými negativními reakcemi na taktiku prosazování práva, kterou přijala americká vláda. Průzkumy veřejného mínění naznačují, že nesouhlas s imigrační politikou Bílého domu vedl ke snížení podpory mezi hispánskou populací. Podle říjnového průzkumu CBS/YouGov je procento hispánských voličů, kteří plánují podpořit republikány, nižší než v prezidentských volbách v roce 2024. Přibližně 59 procent hispánských voličů tvrdí, že Trumpova administrativa deportuje více lidí, než očekávali, a stejné procento má pocit, že se prezident příliš zaměřuje na úsilí o deportaci.
„Nemyslím si, že američtí voliči byli připraveni na to, co Trumpova administrativa přinesla, a myslím, že přesně to teď vidíme v průzkumech,“ řekl Edward Alden, vedoucí pracovník CFR specializující se na imigrační politiku. Dodal, že američtí voliči chtějí mít pocit, že si americká vláda udržuje kontrolu nad imigrací. To by ale podle Aldena zahrnovalo mírnou míru imigrace se značným podílem vysoce kvalifikovaných pracovníků, kontrolu hranic, nízkou míru neoprávněné migrace a vyřešení otázky nelegálních osob, které ve Spojených státech pobývají již několik let.
„Voliči volají po umírněných přístupech, ale na obou stranách se jim dostává relativně extrémních postojů,“ řekl CFR.
Co když demokraté získají většinu?
Pokud demokraté v nadcházejících volbách ovládnou Sněmovnu reprezentantů i Senát, jejich reálná moc v americkém prezidentském systému zůstane stále značně omezená. Bez dvoutřetinové většiny nezvrátí prezidentské veto a vlastní zákony neprosadí. V úvahu ale přichází blokování financování a rozsáhlá vyšetřování Trumpova byznysu.
Jedinou skutečně účinnou legislativní pákou demokratů tak může být vyjednávání o federálním rozpočtu. Bez schválení Kongresu se ocitne Trumpova vláda bez peněz, což se stalo na historicky rekordních 43 dní v minulém roce. Zároveň ale hrozí, že Donald Trump začne Kongres obcházet. Očekávají se tak dva roky tvrdé zákopové války.
Speciální vysílání z americké volební noci startuje na CNN Prima NEWS v úterý 3. listopadu ve 23:00 hodin.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Tragická srážka vrtulníků v Oregonu: Zemřela mladá instruktorka, její student a pilot
Tomáš studuje na Vyšší odborné škole publicistiky, obor televizní publicistika. Věnuje se pořádáním táborů a dalších akcí pro širokou veřejnost. Ve svých projektech se inspiruje Divokým západem, který se prolíná do většiny jeho aktivit. Zajímá se o domácí i zahraniční politiku a aktuální dění. (Tomas.Pokstefel@iprima.cz)
