Stulík: Rusko nám vyhlásilo hybridní válku, my se jen bráníme. Za útoky jednou draze zaplatí
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Počet ruských sabotáží v Evropě se ztrojnásobil.
Rusko testuje hranice a naši jednotu.
Silná reakce vede k deeskalaci, řekl Stulík.
Můžeme očekávat ještě další provokace.
Rusko nám vyhlásilo hybridní válku a jednou za své útoky a sabotáže na evropském území draze zaplatí, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS zvláštní zmocněnec ministra zahraničí pro Východní partnerství David Stulík. Provokace podobné těm z posledních týdnů podle něj budou pokračovat. Silnou reakci na ně považuje za správnou cestu, například sestřelení ruských dronů nad Polskem vedlo k deeskalaci.
Podle dat International Institute for Strategic Studies se mezi lety 2023 a 2024 ztrojnásobil počet ruských sabotáží v Evropě. Jsme na tuto ruskou hrozbu nyní lépe připraveni?
Jednoznačně. Důležité je už jen to povědomí, že se něco takového děje. Že Rusko bez toho, aby bylo vyprovokováno, u nás provádí sabotáže a žhářské či kybernetické útoky, je už realita. Jsem si jistý, že evropské tajné služby na to reagovaly a věnují tomu zcela jistě větší pozornost. Řadu věcí zpravodajci zcela jistě odvrátili, nicméně ne vždy se dá všechno odhalit včas. Rusko u nás tyto nepřátelské aktivity provozovalo a bohužel si budeme muset zvyknout, že je zcela jistě bude provozovat i nadále.
ČTĚTE TAKÉ: Rusko je v patové situaci. Válečná ekonomika naráží na limity, Západ ale musí jednat hned, uvádí analýza.
Vedeme s Ruskem hybridní válku, jak na začátku října prohlásila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová?
Rusko nám ji vyhlásilo a my na ni odpovídáme. Z naší strany se jedná o obranu. Nejsem si vědom, že bychom někde zaútočili nebo vraceli nějaký úder. Spíše se bráníme a snažíme se Rusku vysvětlit, že za tyto útoky, které proti nám vede, jednou draze zaplatí. Bohužel to zatím Rusko nezastavilo.
Čtěte také
Nezastavilo, a navíc se zdá, že své aktivity stupňuje. Připomněl bych narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony a další incidenty v Pobaltí i jiných zemích. Postupovali spojenci v těchto případech správně? Zaznívají totiž názory, že spíše eskalovali napětí.
Rusové čekali, kdy na jejich provokace zareagujeme. Testovali si, kde je ta hranice a ten moment, kdy zareagujeme fyzickým způsobem. Naše reakce pro ně asi překvapivá nebyla a za eskalaci to nepovažují. Hrozí spíše přesný opak – pokud bychom na jejich provokace reagovali z jejich pohledu slabě. Z toho by si vzali, že mohou příště zajít dál a přitvrdit – chovat se více agresivně, zvýšit počty dronů, poslat je dál, nedej bože třeba už i s výbušninami. To, že se bráníme, není eskalace. Tou by bylo, pokud bychom se nebránili dostatečně. Z naší strany přišla adekvátní reakce a oni pochopili, kde je červená čára, a na ní se snad zastavili.
Naše reakce tedy situaci naopak deeskalovala?
Je to tak a existuje i několik krásných příkladů, kdy nasazení vojenské síly vedlo Rusy k tomu, aby se zastavili. Známý je případ sestřelení ruské stíhačky nad Tureckem. Od té doby tam ruská letadla nevletěla. Je to i případ posílání západních zbraní na Ukrajinu. Mluvilo se o tom, že čím více jich půjde na frontu, tím více poteče krve. Ale stal se přesný opak. Rusové totiž věděli, že Ukrajinci například díky střelám Javelin mohou jejich tanky ničit na velkou vzdálenost – tak tam tanky přestali posílat. Počet útoků tankovými rotami se snížil prakticky na nulu.
Čtěte také
Když někam pošleme zbraně, Rusové o tom mluví tak, že eskalujeme. Ale je to jen jejich rétorika, kterou si často necháváme vnutit. My neeskalujeme, my se bráníme anebo se vyzbrojujeme tak, aby to agresora odstrašilo. Vyzbrojování tedy může naopak vést k deeskalaci, možná až k zastavení bojů, protože Rusové budou mít strach a nebudou chtít přicházet o svou techniku a o své lidi.
Domníváte se tedy, že primárním cílem Rusů při vyslání dronů nad Polsko bylo testování našich hranic?
Podle mě si testovali hned několik věcí. Jednak chtěli vidět, v jaké situaci budeme reagovat. Zkrátka kdy narazí na odpor a jaký bude. Druhou věcí je, že chtěli vidět naši souhru a jestli budeme jednotní. Zjišťovali ale i praktické věci – kde se nachází jaká protivzdušná obrana, kde a jaké stíhačky vyšleme, z jakého letiště budou startovat a tak dále. Jedná se totiž o vzory. Kdyby došlo k horké fázi konfliktu, budou přesně vědět, z jaké základny vzlétnou nizozemské stíhačky F-35, anebo kde je jaký radar. Tyto informace samozřejmě okamžitě zapracovávají do svých plánů.
Čtěte také
A co o nás zjistili?
Neznám přesně tyto vojenské detaily, ale všechno, co jsem zmínil, jsou strašně cenné informace. Museli jsme totiž trochu odhalit karty. Toto všechno byl od nich vlastně sběr dat.
Bude jejich aktivita v tomto směru pokračovat?
Myslím, že ano. Možná ne nutně bude zase v regionu Polska a Baltského moře, ale mohou to zkusit třeba ve Skandinávii či na hranicích s Finskem a Norskem. Mohou se zaměřit i na okolí Černého moře, kde jsou také členské státy NATO – Rumunsko, Bulharsko a Turecko. Na druhou stranu Rusové nejsou tak hloupí, aby nastoupili dvakrát na stejné hrábě, ale myslím, že můžeme v brzké době očekávat nějaké další provokace.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: EU uvalí na Rusko další balíček sankcí, Slováci stáhli blokaci. Prosadil se i český návrh
Lukáš studuje komunikační studia a žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Do CNN Prima NEWS nastoupil v prosinci 2022.
