Druhé vesmírné závody začínají. Češi mohou znovu stát mezi průkopníky nové éry


Když v roce 1957 obletěl Zemi první Sputnik, začala jedna z největších technologických bitev 20. století. Sovětský svaz a Spojené státy soupeřily o každý milník – první družici, prvního živého tvora ve vesmíru, prvního člověka na oběžné dráze i první přistání na Měsíci. Nešlo jen o rakety. Ve hře byla prestiž, politický vliv i technologická nadvláda.

Do této historie se výrazně zapsalo také tehdejší Československo. Když v březnu 1978 odstartoval Vladimír Remek na palubě Sojuzu 28 v rámci programu Interkosmos, stal se prvním kosmonautem z jiné země než Sovětského svazu nebo Spojených států. Československo se tehdy stalo třetí zemí světa, jejíž občan se podíval do vesmíru. Až po něm následovali zástupci Polska, NDR, Maďarska, Bulharska nebo Rumunska.

Historické okénko

Prvním objektem na oběžné dráze Země se v roce 1957 stal sovětský Sputnik 1. Krátce nato následovala fenka Lajka, první živý tvor na oběžné dráze. Dne 12. dubna 1961 se prvním člověkem ve vesmíru stal sovětský kosmonaut Jurij Gagarin. O osm let později vstoupil do dějin také Američan Neil Armstrong, který jako první člověk stanul na povrchu Měsíce. Československo se mezi kosmické průkopníky zařadilo v roce 1978, kdy Vladimír Remek odstartoval na palubě Sojuzu 28. Naše země se tak stala po Sovětském svazu a Spojených státech teprve třetí zemí světa, jejíž občan se podíval do vesmíru.

Co byl program Interkosmos?

Interkosmos byl mezinárodní kosmický program vedený Sovětským svazem, který od roku 1967 umožňoval spolupráci socialistických zemí při výzkumu vesmíru. Součástí programu byly společné vědecké projekty, vývoj družic i pilotované lety.

Po skončení studené války se však pilotované lety opět staly především doménou národních kosmických agentur. Zdálo se, že éra velkých vesmírných závodů definitivně skončila.

Jenže vesmír se znovu mění.

Druhé vesmírné závody už nejsou soubojem velmocí

Novou kapitolu nepíší jen státy, ale také soukromé společnosti. Firmy jako SpaceX, Blue Origin nebo Virgin Galactic otevřely cestu komerční kosmonautice, ve které vedle vědeckých misí vznikají také soukromé expedice, výzkumné projekty nebo lety financované investory a samotnými účastníky.

Pravidla se mění. Stejně jako před téměř sedmdesáti lety se znovu píše historie. Tentokrát už ale nejde o to, kdo bude prvním člověkem ve vesmíru. Novou otázkou je, kdo bude mezi prvními v éře komerčních pilotovaných letů.

A právě tady by se znovu mohlo objevit české jméno.

Rok 2027 může být pro českou kosmonautiku přelomový

Příští rok by mohl znamenat návrat Čechů do vesmíru hned dvěma různými cestami. První představuje připravovaná mise českého astronauta Aleše Svobody, který byl vybrán jako člen záložního oddílu astronautů Evropské kosmické agentury (ESA) a připravuje se na budoucí pilotovaný let.

Vedle státem podporované cesty se ale podle informací CNN Prima NEWS připravuje také zcela odlišný projekt – plně soukromá středoevropská vesmírná mise financovaná mimo státní kosmické programy.

Pokud se podaří uskutečnit oba projekty, mohl by se rok 2027 zapsat do historie jako období, kdy se Češi vrátí do vesmíru nejen prostřednictvím státní mise, ale také jako jedni z průkopníků nové komerční éry.

Český projekt chce navázat na odkaz Interkosmosu

Redakce CNN Prima NEWS zjistila, že český producent René Šír připravuje projekt s pracovním názvem TSR – The Second Space Race.

Jeho ambicí je vytvořit první plně soukromou středoevropskou posádku složenou ze zástupců České republiky, Slovenska, Polska a Německa. Nejde pouze o samotný let. Projekt má zachytit také celovečerní dokureality film 50 mil nad mořem, který bude mapovat celý příběh od prvních obchodních jednání přes výcvik až po samotnou misi.

Podle informací redakce již probíhají obchodní jednání se zahraničním partnerem a mise je plánována na první polovinu roku 2027.

„Na projektu intenzivně pracujeme. Probíhají obchodní jednání a z respektu k našim partnerům zatím nemohu zveřejňovat další informace. Ve správný čas celý projekt představíme veřejnosti,“ komentuje stručně Šír.

Historie se možná znovu opakuje

Před téměř padesáti lety stálo Československo u zrodu jedné z významných kapitol pilotovaných letů do vesmíru. Dnes se otevírá kapitola nová. Tentokrát už nejde o soupeření dvou supervelmocí ani o prestiž studené války. Novou éru určují technologie, soukromé společnosti, investoři a lidé, kteří jsou ochotni nést odpovědnost za vlastní projekty. Právě proto může být symbolické, že impuls k jednomu z prvních středoevropských soukromých projektů přichází znovu z České republiky.

Pokud se plány naplní, nebude rok 2027 pouze rokem návratu českého astronauta do vesmíru. Může se stát také okamžikem, kdy se Češi znovu zařadí mezi průkopníky – tentokrát v době, kdy se začínají psát druhé vesmírné závody. Stejně jako před téměř padesáti lety bychom tak mohli být u začátku nové kapitoly kosmonautiky. Už ne jako součást soupeření velmocí, ale jako součást nové éry, ve které hranice vesmíru přestávají být výhradně doménou států a otevírají se také soukromým projektům.

Kdo je René Šír?

René Šír je český producent a zakladatel produkce lifeREPORT.TV. Stojí za vznikem mezinárodního projektu The Second Space Race, který navazuje na odkaz programu Interkosmos a usiluje o vyslání první plně soukromě financované středoevropské posádky na komerční suborbitální misi. Součástí projektu je také připravovaný celovečerní dokureality film 50 mil nad mořem, který zachytí celý příběh – od prvních jednání a příprav až po samotný let do vesmíru.